Reportáže v regionech
Hrad Rožmberk
Hrad Rožmberk – náš cíl, k němuž jsme se vypravili do stejnojmenného města nad Vltavou. Tvoří jeho dominantu a vybudovaný byl na obchodní stezce vedoucí až do horního Podunají.
O založení hradu se v polovině třináctého století zasloužil Vok z Prčice, příslušník mocného rodu Vítkovů. Za jeho života se Rožmberk stal centrem celého panství a důležité je i to, že hrad byl zamýšlen jako dvojhrad. A také to, že na jeho dnešní podobě si může připsat zásluhy i rod Buquoyů. Ti přestavěli dolní hrad v polovině devatenáctého století na své rodové muzeum.
V roce 1551 byla rodová panství podstoupena tehdy šestnáctiletému Vilémovi z Rožmberka. A začalo se stavět, pracovat, přestavovat. Výsledkem bylo impozantní renesanční šlechtické sídlo. Do tohoto období spadají vůbec nejintenzivnější přestavby hradu, z něhož se postupně stává překrásné renesanční sídlo.
Po roce 1620 získává Rožmberk Karel Bonaventura Buquoy jako náhradu za vojenské služby císaři. A v držení slavného rodu zůstalo panství až do poloviny dvacátého století.
Andrea Čekanová, kastelánka a restaurátor Lubomír Zeman nás památkou provedou a díky nim se z historie plynně dostaneme až k současnosti: mluvit budou pak o restaurování na Rožmberku.
Hrad Rožmberk
Formanské muzeum
Muzeum, do kterého vás pozveme teď, v Česku moc nenajdete. A představitele této profese už vlastně vůbec. Jde totiž o práci, která už se dnes skoro nevidí: převozníci – dřív jich bylo nevídaně a právě o nich bude naše zastavení v Besednici na Kaplicku.
Právě tady mají totiž formanské muzeum, jehož majitelem a tvůrcem je soukromý zemědělec Josef Smolík. Jeho předkové se, stejně tak jako on, zabývali chovem koní. Mají proto velké zkušenosti o téhle práci a třeba i jedinečnou sbírku postrojů. A pan Smolík neotálí – se svými svěřenci se dokonce účastní závodů dvojspřeží za Jihočeský kraj. Na svém kontě má nejedno vítězství.
V muzeu, které vzniklo u příležitosti 600. výročí založení obce, je k vidění na pět stovek různých postrojů a ke Smolíkovic rodině se dostávaly mnohdy různými cestami, a pamatují tedy proto i různé osudy. Postroj se skládá z ohlávky, na které je připevněno udidlo – to je ta část, kterou má kůň v hubě a spolu s ohlávkou umožňují tomu, kdo s ním jede, koníka ovládat. Pan Smolík nám ale řekne i to, jakou roli sehrála v jeho životě lahvička sidolu spolu s obyčejným krémem na boty.
Formanské muzeum
Vyšší Brod
Víte, které je nejjižnější město v Čechách? Je to Vyšší Brod. A do jeho okolí se dnes podíváme. Hledáček naší kamery zacílil na Wolfgangovy vodopády. Vodopády svatého Wolfganga se nacházejí 1,5 km od Vyšebrodského kláštera proti proudu Menší Vltavice. Vede kolem nich žlutá turistická značka spojující Vyšší Brod, Vyklestilku a Loučovice.
Vodopády sv. Wolfganga patří mezi méně známé přírodní zajímavostí. Turista hledající vodopád, jakým je třeba ten na Mumlavě v Harrachově, který už vám Toulavka taky ukázala, by mohl být možná zklamán. Vodopád je spíše kaskáda několika dílčích vodopádků říčky Menší Vltavice deroucí se kaňonovitým údolím mezi balvany – a tím, jak přes ty velké přepadá, vytváří právě ony vodopády.
Pro milovníka přírody je to ale krásné místo, uprostřed divoké a nespoutané přírody. Pod největším z vodopádků je dřevěný můstek, kde můžete postát a tiše se kochat krásným pohledem na živou a divokou vodu a naslouchat jejímu hlasu. Podle informací na tabuli naučné stezky, která tudy prochází, bydlí v dutině v břehu nad vodopádem ledňáček.
Kdo má štěstí a trpělivost, může ho prý na okamžik zahlédnout, když se vrhne střemhlav do vody, uchopí rybku a hned s ní zase odletí. Víc se ale dozvíte od Karla Trojáka, který je vedoucím Kulturního a informačního centra Vyšší Brod.
Vyšší Brod
Lipno
Na délku má 48 kilometrů, šířka čítá víc než 10 kilometrů, hloubka bratru bezmála i 22 metrů a to vše v nadmořské výšce 726 metrů. Tak právě tyhle parametry vykazuje jihočeské moře neboli největší vodní plocha v Česku, Lipenská přehrada. Letos si připomíná své padesáté narozeniny.
Stavba zadržuje víc než 300 milionů krychlových metrů vody a krásná je snad odevšad. Třeba i z Vítkova Hrádku. S pracemi se začalo v roce 1953. Jde o přehradu, kvůli které nepadaly hromadně žádné obce či vesnice, snad jen výjimečně některá jednotlivá stavení, takže její stavba nebyla tak bolestná.
Nebylo tu tehdy mnoho stálých obyvatel, říká tajemník frymburského úřadu pan Flígr, i když slzy samozřejmě tekly taky: tak třeba v části Frymburka, kterou voda zatopila. Leccos o tom vědí místní potápěči, právě oni si ještě můžou udělat výlet proti času. Jaké je české Lipno? Jak se proměnilo a proměňuje? Co ho čeká? I o tom se bude mluvit.
Lipno
Svatý Kámen
Svatý Kámen najdete na hranici s Rakouskem nedaleko Rychnova nad Malší. Má prý čarovnou moc. Aby ne, když se k němu váže legenda vyprávějící o balvanu, u kterého se zjevila Panna Marie.
Jsou to takové malé české Lurdy – i sem totiž chodí věřící s modlitbami, přáními či obrázky. V dobách nesvobody byla tahle oblast „za čárou přístupnosti“, poutní tradice se sem vrátila až v devadesátých letech, kdy došlo ke znovuotevření tohoto tajuplného místa.
První zmínky o Svatém Kameni sahají do roku 1500 a my si o nich budeme povídat s farářem Pavlem Šimákem, který nám přiblíží historii tohoto místa vůbec. V první polovině sedmnáctého století zde měl vidění měšťan z Rychnova nad Malší Ambrož Spůlek. Podle pověsti byl měšťan smrtelně nemocný, po pozření vody z léčivého pramene se jakoby zázrakem uzdravil.
Vznikl tady i kostel – klášter, který byl v roce 1975 zbořen a jeho troskám přidělili úředníci označení "historická zřícenina". Dnes je to přece jen trochu jinak.