Reportáže v regionech
Šumavská holubička
Zejména v chudých domácnostech se dřív vyráběly dřevěné holubičky. Když nebyla práce na poli, všichni se snažili nějak si přilepšit. Dřevění ptáčci šli na odbyt, hospodyňky věřily, že do jejich domu přinesou štěstí a naději, nejčastěji je zavěšovaly do oken. Vyřezávání se věnovali už po několik generací předci Pavla Sarauera a on na tuhle tradici navázal. Vypravíme se za ním do Horní Plané nedaleko Lipna. Ukáže nám, jak se taková holubička rodí, co je na výrobě nejtěžší a také prozradí, že nejčastěji používá lipové, olšové, smrkové nebo borové dřevo. Jeho tatínek potřeboval na vytvoření holubičky dva kusy dřeva, ty, které vyrábí Pavel Sarauer, jsou z kusu jednoho.
Holubička z Horní Plané
Vodáci na Vltavě
K vodáky hojně vyhledávaným řekám patří Vltava. U Vyššího Brodu spouští své lodě na hladinu mnozí milovníci putování po vodě. Pokud patříte mezi ně, nabídneme vám nejen krásnou plavbu, ale také několik možností k zastavení a poznávání zajímavostí na březích. Hned na úvod se můžete vydat ke klášteru ve Vyšším Brodě a připomenout si tu největší osobnosti z rodu Rožmberků. S pány z Růže je spojen také zámek Rožmberk, který cestou jistě nepřehlédnete a samozřejmě i jedna z největších perel jihu naší země – hrad a zámek v Českém Krumlově. Nabídneme i tip pro hledače pokladů. Na hradě Dívčí Kámen je prý jeden ukrytý a střeží ho neustále nachlazený a kýchající skřítek.
Vodáci na Vltavě
Historie na podpatku
Boty, které patřily k módním výstřelkům i typickým reprezentantům různých období od 16. století, zaplnily Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově. Zapůjčila je ze své sbírky Sonja Baťová. Ta se o historické střevíce začala zajímat poté, co se provdala za světoznámého obuvníka Tomáše Baťu. Díky právě probíhající výstavě se dozvíme, kdy a proč se poprvé objevily boty na vysoké platformě, kdy k nám poprvé pronikly výrobky z Blízkého východu a jaký byl materiál na jejich výrobu. Připomeneme si i nepřílíš dávno minulé období šedesátých let, kdy vládly zdobené botičky na nízké podrážce a postupné opětovné zvyšování podpatků. Těšit se můžete i na různé kuriozity, třeba na boty, ve kterých dělal parádu zpěvák Elton John.
Historie na podpatku
Sklářská huť Milná
Typické šumavské páteříky, tedy malé skleněné korálky, ale také kytičky, zvířátka, poháry. To všechno vyráběné hezky postaru. Nemluvíme o muzeu ani o pohádce, ale o sklářské huti, kterou vybudoval Jan Stašák v obci Milná u Frymburka. Že se jeho počin stal úspěšným, o tom svědčí i fakt, že je držitelem certifikátu Šumava originální produkt. Navazuje na dávnou tradici slavných šumavských sklářů. Budeme chvíli pozorovat, jak se v rukou mistrů mění rozžhavená hmota v okouzlující krásu a také se trochu přiučíme v historii sklářské výroby. Dlužni vám nezůstaneme ani to, že v Milné se do práce u pece mohou zapojit i návštěvníci.
Sklářská huť Milná
Klášter Zlatá koruna
Jih Čech se může pochlubit celou řadu vzácných pamětihodností. Patří k nim i klášter Zlatá Koruna vybudovaný na výběžku obtékaném řekou Vltavou nedaleko Českého Krumlova. Jeho dějiny se začaly psat ve druhé polovině 13. století, kdy do něj Přemysl Otakar II. pozval mnichy cisterciáckého řádu. Nejslavnější časy prožíval areál před husitskými válkami, definitvně zrušen byl pak rozhodnutím Josefa II. I dnes si můžeme při prohlídce udělat představu o tom, jak vypadal život zdejších obyvatel. Chvilku času si docela určitě zaslouží klášterní knihovna, kde převládají díla s církevní tematikou, ale uloženy jsou tu i knihy vědecké, například zeměpisné. A minout bychom neměli ani kostel Nanebevzetí Panny Marie.