Reportáže v regionech
Plstěné výrobky
Domácí dílna Gabriely Skorunkové z Českého Krumlova je rájem pro všechny příznivce přírodních materiálů a jejich zpracování. Gabriele učarovala ovčí vlna a od kamarádky se naučila starou metodu plstění. Co si pod tím máte představit? Nejprve je potřeba zbavit surové rouno všech nečistot. Gabriela dává přednost mokré technice, takže rouno opakovaně namáčí v lázni. Musí si dávat pozor na to, aby udržela teplotu vody a rounu nezpůsobila teplotní šok. Pak přijde na řadu česání a také barvení, na které Gabriela používá barviva potravinářská, ale i přírodní – například slupky, skořápky i bylinky. Plstěné výrobky jsou nejen tradiční, ale u některých národů stále v oblibě. Ať už jde o klobouky, doplňky nebo ozdoby, které jsou součástí tradičních oděvů. A kde se můžete setkat s výrobky Gabriely Skorunkové? Například na různých jarmarcích nebo také na kurzech.
Plstěně výrobky
Příběh Českého Krumlova
Český Krumlov proslavil především rozlehlý hrad a zámek, který je rozlohou po Pražském hradě druhým největším u nás. Zajímavé je ale i město pod ním. V místním regionálním muzeu je do konce roku k vidění výstava, která přibližuje jeho historii, časy úspěšné i smutnější. Dozvíme se na ní o vzniku města, o strážním hrádku, který nad Vltavou vystavěli Vítkovci a který Rožmberkové přeměnili ve velmi reprezentativní sídlo, ale také o příbězích obyčejných lidí v podhradí. Exponáty připomínají slavné Rožmberky, kteří byli s Českým Krumlovem spjati několik století, život městského obyvatelstva, ale také místní voraře nebo období obou světových válek. Za té první byl Český Krumlov městem lazaretním, druhá mu odvedla většinu mužů do wehrmachtu a jejím důsledkem byl pak také odsun řady obyvatel.
Příběh Českého Krumlova
Šumavská holubička
Zejména v chudých domácnostech se dřív vyráběly dřevěné holubičky. Když nebyla práce na poli, všichni se snažili nějak si přilepšit. Dřevění ptáčci šli na odbyt, hospodyňky věřily, že do jejich domu přinesou štěstí a naději, nejčastěji je zavěšovaly do oken. Vyřezávání se věnovali už po několik generací předci Pavla Sarauera a on na tuhle tradici navázal. Vypravíme se za ním do Horní Plané nedaleko Lipna. Ukáže nám, jak se taková holubička rodí, co je na výrobě nejtěžší a také prozradí, že nejčastěji používá lipové, olšové, smrkové nebo borové dřevo. Jeho tatínek potřeboval na vytvoření holubičky dva kusy dřeva, ty, které vyrábí Pavel Sarauer, jsou z kusu jednoho.
Holubička z Horní Plané
Vodáci na Vltavě
K vodáky hojně vyhledávaným řekám patří Vltava. U Vyššího Brodu spouští své lodě na hladinu mnozí milovníci putování po vodě. Pokud patříte mezi ně, nabídneme vám nejen krásnou plavbu, ale také několik možností k zastavení a poznávání zajímavostí na březích. Hned na úvod se můžete vydat ke klášteru ve Vyšším Brodě a připomenout si tu největší osobnosti z rodu Rožmberků. S pány z Růže je spojen také zámek Rožmberk, který cestou jistě nepřehlédnete a samozřejmě i jedna z největších perel jihu naší země – hrad a zámek v Českém Krumlově. Nabídneme i tip pro hledače pokladů. Na hradě Dívčí Kámen je prý jeden ukrytý a střeží ho neustále nachlazený a kýchající skřítek.
Vodáci na Vltavě
Historie na podpatku
Boty, které patřily k módním výstřelkům i typickým reprezentantům různých období od 16. století, zaplnily Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově. Zapůjčila je ze své sbírky Sonja Baťová. Ta se o historické střevíce začala zajímat poté, co se provdala za světoznámého obuvníka Tomáše Baťu. Díky právě probíhající výstavě se dozvíme, kdy a proč se poprvé objevily boty na vysoké platformě, kdy k nám poprvé pronikly výrobky z Blízkého východu a jaký byl materiál na jejich výrobu. Připomeneme si i nepřílíš dávno minulé období šedesátých let, kdy vládly zdobené botičky na nízké podrážce a postupné opětovné zvyšování podpatků. Těšit se můžete i na různé kuriozity, třeba na boty, ve kterých dělal parádu zpěvák Elton John.