Reportáže v regionech
Hornické Vánoce
Letité tradice a zvyky si připomínáme v adventním období každý rok. Tentokrát se za nimi vypravíme do Hornického muzea v Příbrami, kde i letos připravili bohatý předvánoční program. Staré zvyky návštěvníkům nejen připomenou, ale umožní jim vyzkoušet si některé na vlastní kůži. Každý zájemce si tu může vyrobit malý vánoční dárek pro někoho ze svých blízkých. Děti třeba nejvíc láká vytlačování perníčků do forem. Vláčkem se pak přesuneme do Prokopské štoly, nejhlubší ve zdejším revíru, kde horníci nezřídka trávili svůj Štědrý den. A snažili se udělat si ho co nejhezčí.
Hornické Vánoce
Petrovická stezka
Sedlčansko bývá nazýváno krajem kamenů. A my se po stopách několika zajímavých vypravíme. Vyrazíme z Petrovic po okružní stezce, která měří sedmadvacet kilometrů. Zastavíme se nejprve u Čertova kamene. Tenhle balvan prý upustil čert, když stavěl v Obděnicích tvrz Jakuba Krčína. A nutno podotknout, že je to největší viklan ve Středních Čechách. Když už zmíníme Jakuba Krčína, vydáme se také do obděnického kostela. Tam by měl být slavný rybníkář pochován, ale odborníci zatím místo jeho posledního odpočinku neobjevili. A pak vás ještě zavedeme k Husově kazatelně. Tady se prý scházel se svými věrnými Jan Hus po vypovězení z Prahy a dnes se tu každoročně na výročí Husova upálení koná bohoslužba.
Petrovická stezka
Křižovnický špýchar
Do Prostřední Lhoty na Příbramsku nás přilákala jedna zajímavá pamětihodnost. Starý křižovnický špýchar. Řád křížovníků s červenou hvězdou získal zdejší panství ve druhé polovině 17. století a o zhruba sto let později vybudoval již zmiňovaný špýchar. Ten se nedávno dočkal velké rekonstrukce a proměnil se v muzeum. To připomíná časy zlaté horečky v téhle oblasti. S těžbou zlata tu totiž začali už Keltové před naším letopočtem. A ještě za druhé světové války se v okolí vydolovalo asi 50 kilogramů cenného kovu. Takže je o čem vyprávět.
Starý křížovnický špýchar v Prostřední Lhotě
Naučná stezka Zlaté hory
Do dávné historie se vypravíme k obci Chotilsko na Příbramsku. Už někdy ve třináctém století se tu začalo těžit zlato a podle odborných výzkumů se v okolí pod zemí ještě dnes ukrývají zlatonosné žíly. My se projdeme po tři kilometry dlouhé naučné stezce Zlaté Psí hory. Dozvíme se řadu zajímavostí z období těžby pokladů ukrytých před zraky kolemjdoucích, ale v různých etapách doslova horečně vyhledávaných. Stezku, která začíná u bývalé štoly Josef ve Smilovicích, vybudoval už v roce 1990 Klub českých zlatokopů, současným zájemcům o zlaté časy je ale přístupná teprve posledních pět let.
Zlaté psí hory
Nožíř
Výrobě nožů se už takřka tři desítky let věnuje pan Josef Pajl. V jeho dílně se podíváme, jak vlastně taková výroba vypadá. Začneme v kovárně s čepelí, počkáme si na její broušení a pak přijde na řadu to nejzajímavější – rukojeť. Pan Pajl má nejraději nože zavírací a nechává při své práci velký prostor fantazii. Inspirovaly ho třeba už japonské vlny, ale také Měsíc ukrytý za mraky. Požívá dřevo z dalekých krajů, například z Afriky nebo z Austrálie, ale vyzkoušel už i třeba mamutí kel.