Reportáže v regionech
Chotilsko
V Chotilsku a okolí nás čeká putování historií. Nejprve se vypravíme do muzea, které se usídlilo v prostorách barokního křížovnického špýcharu v Prostřední Lhotě. Připomeneme si tam, jak se žilo na přelomu 19. a 20. století. Vystaveny jsou v něm totiž nejrůznější předměty, které pomáhaly našich babičkám a dědečkům v domácnosti, ale třeba taky v zemědělství. Bude nás zajímat i to, kde autoři expozice všechny tyhle poklady našli. Pak nás čekají další dvě muzea v Chotilsku. Jedno je věnované střednímu toku Vltavy a druhé historii balonového létání. Pokud vás zajímají tyhle vzdušné koráby a jejich vývoj, určitě si přijdete na své. A na závěr vyšlápneme na nedávno otevřenou Drtinovu rozhlednu.
Chotilsko
Hornické muzeum
V Příbrami si připomeneme dlouhou hornickou tradici regionu. V tamním skanzenu, který je největším svého druhu u nás, se vypravíme do časů, kdy havíři pod zemí dobývali ukryté přírodní bohatství. Dozvíme se, kdy tu těžba olovnato-stříbrných rud započala, kdy se jí nejvíc dařilo, a prohlédneme si místa, kde probíhala. Věděli jste kupříkladu, že právě tady získali v roce 1875 světový rekord v dosažené hloubce? Tehdy se v jámě Vojtěch horníci dostali celý kilometr pod zem. A v dole Prokop později kutali ještě níže pod povrchem. Mimochodem tenhle důl je třetím nejhlubším v republice. Čeká nás taky cesta důlním vláčkem, zajímavosti z historie muzea a na závěr pak jeden unikátní poklad. Desetikilový kus stříbra.
Hornické muzeum
Velikonoční zvyky
K velikonočním tradicím patří nejen zdobení vajíček a pletení pomlázek. Ale také různé zvyky, které se často liší kraj od kraje. A některé z obyčejů ovlivňovaly i profese. Dokladem jsou například domácnosti havířů. Ve skanzenu v Příbrami-Březových Horách si teď můžou návštěvníci užít svátky jara tak, jak je slavívali zdejší horníci na přelomu 19. a 20. století. Nechybějí tu samozřejmě různé laskominy, které hospodyně pravidelně pekly. Ale vyzkoušet si můžete i činnosti, které nejspíš odjinud neznáte. Oblíbenou prací bývalo například rozárnictví, tedy výroba různých ozdob z korálků a drátků pro poutní areál Svatá Hora. Častá byla třeba vajíčka. Ke slovu tu přicházelo taky drátkování a pánové se zase věnovali vyřezávání. Své příbytky zdobívali kupříkladu plastikami hornických patronů.
Velikonoční zvyky
Rukavičkářské muzeum
Za chvíli venku začne přituhovat a většina z nás z hloubi šatní skříně vyloví rukavice. Pletené, kožené, prstové nebo palčáky. Možností je dnes celá řada. Jak to bývalo v historii? Do časů minulých nahlédneme v Dobříši, kde chystají rukavičkářské muzeum. Dozvíme se, kdy si naši předci začali ruce před mrazem chránit i to, kdy se rukavice dočkaly i role doplňku při různých mimořádných příležitostech. Zajímat se budeme rovněž o jejich výrobu. Moderní technologie k nám přišla v 18. století z Francie a nutno dodat, že brzy jsme byli vyhlášenými producenty. Tak například v roce 1900 u nás přišlo na svět 15 milionů párů. Z toho 90 procent bylo určeno na export a největšími odběrateli byli Američané. Celkem jsme ovšem vyváželi do víc než pěti desítek zemí.
Rukavičkářské muzeum
Historická kamna
Do časů, kdy chalupy vytápěla kachlová kamna, se přeneseme při procházce výstavou v Hornickém muzeu v Příbrami. Vynález kamen byl ve středověku učiněným zázrakem. Lidé konečně nemuseli vyhřívat své příbytky otevřeným ohněm. A mistři hrnčíři, kteří tehdy kachle vyráběli, samozřejmě začali předvádět svůj um i fantazii. Nejstarší kachle, které si na výstavě prohlédneme, pocházejí ze sídla příbramského panstva. A neméně zajímavé jsou i ty další. Víte, jaké byly v takovém 15. a 16. století v módě motivy? My vám ukážeme například Samsona se lvem nebo Adama s Evou. A ti lépe společensky postavení si na kachlích dopřávali dokonce taky motivy heraldické. Dozvíme se i něco o tom, jak se kachle vyráběly a jak si mistři střežili svá tajemství stavby kamen.