Reportáže v regionech
Muzeum zlata
Nový Knín, královské zlatohorní město s necelými dvěma tisíci obyvateli. První stopy lidstva v novoknínské krajině se objevují v mladší době kamenné. O významu Knína svědčí první písemná zmínka z roku 1186 o historické události, která se zapsala do českých dějin. Toho roku tady byla na knížecím přemyslovském dvorci uzavřena smlouva, známá jako „Knínský smír“, o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek.
V letech 1218 a 1219 tu přebýval Přemysl Otakar I. a roku 1341 další náš panovník Jan Lucemburský. Písemná zmínka z roku 1321 hovoří o zdejší osadě. Rozvoj těžby zlata v následujících letech přivedl do těchto končin hlavně horníky. Městečko se povzneslo natolik, že již v roce 1379 mělo vlastní školu. Jeho rozvoj však přerušily husitské války. Město bylo vypáleno a při požáru shořely i vzácné listiny, zejména privilegium, které Novému Knínu udělil v roce 1437 král Zikmund Lucemburský. Teprve král Jiří z Poděbrad stvrdil písemně všechna jeho dosavadní práva.
V roce 1996 byl obnoven Novému Knínu statut města. A na slávu zlatohorního města vzpomíná i Muzeum zlata, které je pobočku Hornického muzea v Příbrami. Na svoji bývalou slávu již Nový Knín v budoucnu asi nedosáhne, ale jako historické a turistické centrum, které není poškozeno zemědělskou a průmyslovou velkovýrobou, může sehrát pozitivní roli v dalším vývoji zdejšího malebného kraje. K tomuto cíli chce přispět i Muzeum zlata.
Muzeum mapuje činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami města. V 15. století se zde vytěžené zlato zpracovávalo a poté odesílalo do mincoven v Praze a Kutné Hoře. Od roku 1561 budova sloužila jako sídlo perkmistrovského úřadu. Renesanční, v jádru gotický dům, byl přestavěn barokně, empírové průčelí pochází z roku 1801. Expozice umístěné v prvním patře objektu seznamují s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí.
Muzeum zlata
Kamýk nad Vltavou
Podíváme se do útrob zříceniny hradu Kamýk na ostrohu západně od stejnojmenného města Kamýk nad Vltavou. Vůbec první zmínky o Kamýku jsou z roku 1186, kdy tady pobýval kníže Bedřich s družinou.
O vznik kamenného hradu se pak zasloužil král Václav I. A jím započaté dílo pak dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. V roce 1385 vzniklo právě i podhradní městečko Nový Kamýk. Do roku 1420 byl hrad s městečkem středem královského loveckého obvodu.
Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop.
Šíře dlouhých bočních křídel odpovídala šíři nádvoří, a i proto pak celek působí dojmem trojlodního půdorysu. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo.
Možná byla míněna jako hradní kaple. Do dnešních dnů se dochovaly pozůstatky vnitřních stěn palácových křídel, otisky po roubených komorách a teplovzdušné vytápění.
My budeme ale pátrat i po tom, proč se král Karel IV. rozhodl pro výstavbu Karlštejna? Existuje několik hypotéz. Jedna z nich říká, že cesta z Kamýku do Prahy trvala dlouhé dva dny na koni. Jinou verzí je, že měl hrad jednoduše chybnou statiku obvodových zdí. Patrné jsou příkopy a valy.
V obci Kamýk stojí za vidění gotický kostel Panny Marie vybudovaný v roce 1350. Tím, jak byl postaven, je vlastně i unikátní: hlavně svou hranolovou věží s šindelovou cibulovou bání. Po požáru z roku 1775 došlo k jeho barokní přestavbě.
Kamýk nad Vltavou
Pohádkový svět
Snad nejen pro děti bude naše další pozvánka do Pohádkového světa dědečka Fábulína. Mnozí z vás o něm jistojistě nikdy neslyšeli, a to proto, že své pohádkové království zpřístupnil teprve nedávno.
Nachází se v tajemných sklepních prostorách Zámku ve Starých Hradech u Libáně. A scházejí se tady snad všechny pohádkové bytosti, které děti znají.
Sám Fábulín už je starší pán, zcestovalý, světem a zkušenostmi otřelý, a protože už pomýšlel na odpočinek, rozhodl se zakotvit právě tady. A spolu s vodníky, čerty, čarodějnicemi i lesními skřítky tak ouřaduje v pohádkových místech.
Abychom ale jen nesnili a nežili v pohádce. S tím, jak to bylo v reálu, i s tím, jak se plní životní sny, se nám svěří paní Eva Bouchnerová, autorka stálé expozice.
Pohádkový svět
Příbram
Příbram patří ke známým historickým královským horním městům. Rozkládá se na úpatí Brd 60 km jihozápadně od Prahy. Nejstarší písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216, kdy ji koupil pražský biskup Ondřej.
A důležitý pro ni byl rok 1311, ze kdy se dochovala listina, která je vlastně kupní smlouvou popisující to, jak pražský měšťan Konrád prodal tehdy ještě biskupovi Karlu IV. příbramskou huť.
Nesmazatelně se ale do její historie zapsal i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Z tvrze vybudoval malý kamenný hrádek Ernestinum. Městu se vedlo různě. Smutně mu bylo v době třicetileté války, kdy došlo k jeho vyplenění a z původních 168 domů jich zůstalo 71.
S námi ale navštívíte určitě dům, který stojí – příbramské Muzeum hornictví. A víte třeba, že barokní poutní místo Svatá Hora a město spojují 450 metrů dlouhé svatohorské schody, o jejichž krásu se postaral Kilián Ignác Dientzenhofer?
Příbram
Rybova mše
Zavedeme vás pak taky do míst, kde poprvé zazněla Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby, a ukážeme vám i varhany, z nichž se roku 1796 poprvé linula její melodie. Skladbu napsal tehdejší regenschori pro kostelní sbor z Rožmitálu pod Třemšínem. Přeštický Jan Jakub Ryba do ní vložil hodně: tajemno, osudovost, melodičnost se snoubí s pocitem radosti a durového optimizmu – hodnotí Rybovu nejznámější skladbu Hubert Hover, který je předsedou Společnosti Jana Jakuba Ryby.
