Reportáže v regionech
Český Merán
Výlet na běžkách si můžeme dopřát i nedaleko od Prahy. Na rozhraní středních a jižních Čech nám ideální podmínky nabízí Jistebnická vrchovina. Nachází se ve stejné nadmořské výšce jako řada nižších míst Krkononoš. A při výletu pěkně upravenou stopou se stihneme ještě porozhlédnout po okolí. Zastavíme se například ve vesničce Ounuz. Přivítají nás starobylé roubené chaloupky a zvonička. Natáčela se tu prý i Pyšná princezna. A pak si ještě prohlédneme tajemné menhiry u obce Chlístov.
Český Merán na běžkách
Mariánská štola
Příbramské podzemí bývalo ve své době zdrojem velkého bohatství. Nabízelo bohaté zásoby stříbra, olova a zinku. Dolování těchto darů přírody přineslo městu značný rozkvět. Tyto časy dodnes připomínají zbytky dolů, šachet a také štoly. Naším cílem bude tentokrát městská část Březové Hory. Zavítáme do Mariánské štoly, která byla vyhloubena mezi doly Marie a Vojtěch. Sloužila k podzemní přepravě vytěžených rud. Měřila víc než půl kilometru a práce na jejím vyražení trvala bezmála půl druhého roku.
Mariánská štola
Cyklostezka v Brdech
Vojenský újezd v Brdech býval dlouho oblastí nepřístupnou, a tím pádem i tajemnou. V posledních letech byl částečně zpřístupněn veřejnosti a my se vypravíme podívat, jaké přírodní krásy ukrývá. Projedeme se po cyklostezce, která nás zavede k Padrťským rybníkům, zámečku Tři trubky vystavěnému knížetem Coloredo Mansfeldem a také do míst, kde dřív bývalo hned několik malých obcí. Cesta je sice delší, vybrali jsme si nejdelší cyklotrasu v oblasti vojenského újezdu, ale terén je příjemný a zvládnutelný pro všechny.
Cyklostezka v Brdech
Orlická přehrada
Vltavská kaskáda – stavba, o které se mluvilo hlavně v dobách ničivých povodní. Jedna z jejích částí – nádrž na Orlíku – je dlouhá bezmála 70 kilometrů a zadržuje vůbec největší objem vody u nás: 720 milionů kubických metrů.
Není se co divit, střetávají se tady totiž vody Otavy, Lužnice, ale především vltavské. My se ocitáme ale v další naší cestovatelské tuzemské destinaci, a tou je Orlická přehrada. A projedeme se po ní lodí, a ještě navíc proti proudu – teď máme na mysli ten proud časový, nikoli říční, když vltavské údolí, kraj vorařů, mlynářů, dřevorubců a drobných rolníků tady nacházeli svou obživu, práci.
Zavzpomínáme taky, a to proto, že v době, kdy se přehrada budovala, zaplavila voda některá místa. Stovky lidí se musely vystěhovat – možná do pohodlnějšího, ale s bolestí. Už dřív tu byl ráj turistů, a davy se hrnuly před zaplavením – užít si naposled zdejší romantiku, kdy „lufťáci“ vylepšovali chudý rodinný rozpočet starousedlíků.
Orlická přehrada
Skanzen Vysoký Chlumec
Oblast středního Povltaví je jedinečná v rámci středních Čech poměrně značným počtem zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Výjimkou nejsou ani památky podstatně starší, např. kamenné stavební články z pozdního středověku a kamenné brány ze 17. století.
V roce 1999 bylo možné přistoupit k budování Muzea vesnických staveb středního Povltaví – jsme ve Vysokém Chlumci, který se nachází 35 km východně od Příbrami a 8 km jihozápadně od Sedlčan, v malebné krajině středního Povltaví.
V roce 1998 Hornické muzeum Příbram odkoupilo od rodiny Lobkowiczů pozemek na katastru obce Vysoký Chlumec o rozloze 3 hektary. Následující rok započala výstavba Muzea vesnických staveb středního Povltaví, pobočky Hornického muzea Příbram.
Do přírodního areálu v údolí potoka jsou citlivě zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 18. až počátku 20. století.
Roku 2001 získalo Hornické muzeum Příbram složené zařízení vodní pily (katru). Pochází původně z obce Dolní Sloupnice. Jde o unikátní stroj z druhé poloviny 19. století, s vodorovným řezným listem, který umožňoval řezat klády s velkým průměrem. Teď po dokončení je pila na vodní pohon teprve druhým zařízením podobného typu umístěným v českých muzeích v přírodě.