Reportáže v regionech
Vánoce v Polabí
O tradičních vánočních zvycích se vždycky hodně dozvíme v různých skanzenech a lidových muzeích. Tentokrát zavítáme do adventního Polabského muzea v Přerově nad Labem. Návštěvníci se mohou poučit a třeba i inspirovat. Dozvědí se například, jak děvčata zjišťovala, jestli je už brzy čeká veselka. A také o různých neblahých znameních, kterým naši předci přikládali velký význam. A nezapomeneme samozřejmě ani na to, jaká dřív bývala vánoční výzdoba a co nesmělo chybět na takovém štědrovečerním stole.
Vánoce v Polabí
Hrabalova cyklostezka
Na kolech budeme končit, a to proto, že jsme neodolali a vydali se do míst Bohumila Hrabala, do Kerska. Kdo by neznal proslulé filmy Slavnosti sněženek, Postřižiny či Obsluhoval jsem anglického krále natočené podle románových předloh právě Bohumila Hrabala. Většinu námětů přitom slavný autor čerpal z malebného kraje na Nymbursku.
Všechna místa spojena se jménem této svérázné osobnosti a jednoho z největších českých spisovatelů přibližuje unikátní trasa nazvaná výstižně „Hrabalova cyklostezka“, která velmi věrně kopíruje trasu z Nymburka až do Kerska, po které Hrabal rád chodil. Je na ní řada zastávek, rovněž autenticky hrabalovských: výletní vesnické hospůdky nebo krásná zákoutí podél Labe. Hrabalův život a vlastně i část jeho tvorby je ale taky spjata s Nymburkem, hlavně tamním pivovarem. V něm totiž autor prožil podstatnou část svého dětství i mládí. Výjimečnou spisovatelovu osobnost představuje v Nymburku i stálá expozice Vlastivědného muzea.
Ta vás seznámí s autorovým pracovním a rodinným životem i literárním dílem. Nechybí tu právě ani jeho oblíbené kolo, na kterém se vydával do nedalekého Kerska. Pokud se vydáte po hrabalovské cyklostezce, počítejte s trasou dlouhou 15 kilometrů a 19 zastávkami.
Hrabalova cyklostezka
Lázně Poděbrady
Na srdce jsou Poděbrady, to přece ví snad každý. Ale Poděbrady jsou dobré i pro kameru. Město se zvláštním suvenýrem: žaludy ve tvaru bezhlavých těl v havířských kápích proslulo pověstí o krvavém konci kutnohorských havířů.
Je to jedno z nejteplejších měst v Česku, tak proč se sem nepodívat. Před sto lety Poděbrady skoro nikdo neznal. Město s pěkným zámkem nad Labem samo netušilo, že ho čeká velká lázeňská sláva.
Změnu s sebou přinesl až kníže Filip Arnošt Hohenlohe, který nechal vybudovat novou studnu. Zdejší lékárník Jan Hellich a doktor Bouček přesvědčili knížete, aby nechal vrtat dál, a až v hloubce 96 metrů narazili na vodu. Pramen, který našli, byl tak silný, že vytryskl až do výše prvního patra zdejšího zámku. Mírné zděšení však nastalo, když přítomní zjistili, že k běžnému užívání tahle voda určitě nebude – šlo totiž o uhličitou kyselku. Krásné město se zajímavou historií projdeme s Petrem Šormem, historikem Polabského muzea Poděbrady.
Lázně Poděbrady
Fimfárum
Jak se dělá pohádka? Toť smělý a pravdivý název naší další reportáže. V ní zavítáme do poděbradského muzea. Hlavní roli sehrají loutky a rekvizity z druhého dílu Werichovy pohádky Fimfárum. Martin Vandas – a ten už je z masa a kostí, tedy opravdový – nám povypráví o tom, jak náročná je výroba loutkového filmu. Víte třeba, jak přimět loutku usmát se?
Fimfárum
Zámek Loučeň
Magické datum 7. července 2007 – v Loučeni na Mladoboleslavsku otevřeli zámecký areál, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Opraven byl nejen barokní zámek, ale do krásy se probudil i k němu patřící park. Jeho posledním šlechtickým majitelem byl princ Alexandr Thun Taxis. Ten sice nakvap své sídlo opustil, pospíchat ale nemohli jeho noví majitelé. Ti si totiž naopak museli dát načas, než se jim podařilo zámek opravit. Teď v něm najdete místo zničených interiérů krásné erby šlechtických rodů. Ty dříve vystrnadily monumentální malby VŘSR nebo portrét Juliuse Fučíka.
