Reportáže v regionech
Havíři v Poděbradech
Poděbrady proslavil český král Jiří a taky lázně. My se tentokrát ale vydáme po stopách horníků. Jedna z mnoha pověstí, které se váží k místům mezi Labem a městskou částí Polabec, vypráví o smutném konci kutnohorských havířů, kteří se před víc než půl tisíciletím vzbouřili proti nepoctivosti úředníků. Následně byli popraveni právě v Poděbradech pod rozložitým dubem. Na něm se pak měly rodit žaludy svým tvarem připomínající bezhlavá těla. Později tu taky vytryskl pramen se železitou vodou, které místní začali říkat krvavá. Žaludy i voda sem lákaly celá procesí, a tak stará kaple Nanebevzetí Panny Marie musela být několikrát rozšířena. Vedle ní časem vyrostla i zvonice. A naše putování zakončíme v poděbradském muzeu, kde uchovávají několik vzpomínek na havíře.
Havíři v Poděbradech
Poděbrady
Poděbrady máme všichni nejspíš spojené s vyhlášenými lázněmi a taky s českým králem v éře pohusitské. Jiřího z Poděbrad si ve městě můžeme připomenout už na náměstí, na kterém najdeme jeho velkou jezdeckou sochu z dílny Bohuslava Schnircha. Ještě víc se ale dozvíme při návštěvě Památníku krále Jiřího. V jeho prostorách budeme obdivovat nástěnné malby v hradní kapli, ale taky řadu vzácností dokumentujících časy vlády jediného českého krále nekrálovské krve. Podrobněji se seznámíme s projektem mírové organizace, který navrhl. Pokud vás zajímá, co stálo u zrodu této myšlenky, prozradíme vám to. V expozici ale nechybějí ani kopie několika rukopisů. Zároveň nahlédneme do historie města, které rod, z něhož král Jiří pocházel, hodně ovlivnil.
Poděbrady
Řezbář
Patříte k těm, kteří na různých jarmarcích okukují výtvory mistrů řezbářského řemesla? Pak si na své přijdete při návštěvě v dílně Radima Salamánka v Čelákovicích. K dřevu a práci s ním ho to táhlo už od dětství. Když se nedostal na vysněnou školu, rozhodl se vyučit po svém, u zkušeného řezbáře. A pak se pustil do vlastní tvorby. Nechá nás trochu nahlédnout pod pokličku, takže se dozvíme třeba to, kolik dlátek potřebuje a jak si pořizuje a připravuje materiál. Budeme obdivovat tradiční formy na pečení perníku, ale taky menší na máslo. Ty už dnes slouží hlavně jako ozdoby. A potěšit dovedou i klasické velké marionety, jejichž výrobě se Radim taky věnuje. Nejvíc se vyřádí na různých čertech, rád tvoří ale taky postavičku českého Honzy. A radost jeho pimprlata rozdávají i ve světě.
Řezbář
Drátenice
Velikonoce už klepou na dveře, takže je na čase nachystat výzdobu a začít připravovat výslužku pro koledníky. Pokud hledáte inspiraci, nabídneme vám ji při návštěvě u paní Lady Borecké v Krchlebech u Nymburka. Povoláním je pošťačka, ale volné chvíle věnuje kouzlení s drátem. Drátenické řemeslo bylo po více než třech stovkách let v druhé polovině minulého století takřka na vymření, o jeho záchranu se postarali umělci, kteří se pustili do tvorby dekorativních předmětů. Lada Borecká dokáže vyspravit nádoby, ale taky vytvořit různé pomůcky do kuchyně a navíc dokonce ozdobit i velikonoční vajíčka. Budeme sledovat, jak to dělá a dozvíme se taky, jaké dráty na výrobu neobvyklé kraslice můžeme použít a prozradíme vám jednu zajímavou legendu.
Drátenice
Keramika z Kosího hnízda
Zahradní, užitná i dekorační či reliéfní keramika nás okouzlí při návštěvě „Kosího hnízda“. Našimi hostiteli budou ve Vrbici nedaleko Poděbrad manželé Monika a Jiří Kosovi. Nejspíš ani nemusíme dodávat, že jsou oba keramiky. Svůj vyvolený obor však nestudovali na školách, nýbrž v knihách a u kruhu a pece. Monika se věnuje hlavně modelování, dekorační a reliéfní keramice, Jiří nejraději točí na kruhu a vyrábí keramiku zahradní. Při sledování jejich práce se dozvíme třeba o rozdílech mezi užitnou a zahradní keramikou, budeme si povídat o výpalu, ale taky o zdobení nebo o tom, jakou hlínu používají u Kosových nejraději. Prohlédneme si některá díla obou manželů a na závěr vám prozradíme, jak keramiku z „Kosího hnízda“ spolehlivě poznáte.