Reportáže v regionech
Zámek Mnichovo Hradiště
Zámek v Mnichově Hradišti máme všichni spojený především s pány z Valdštejna, kteří na něm bývali doma. Z tohoto rodu samozřejmě proslul nejvíc vojevůdce Albrecht, ale vliv rodu byl velký i dlouho po jeho smrti. Nejspíš i díky tomu se právě tady v roce 1833 sešli tři významní panovníci – ruský car Mikuláš, rakouský císař František I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Potřebovali v klidu probrat tehdejší situaci v Evropě a dohodnout se, jak dál. Kousek od Prahy se domluvili na potlačení demokratizačních procesů na starém kontinentě a tahle dohoda jim vydržela až do roku 1848. Na zámku strávili tři týdny a kromě státnických jednáni si samozřejmě také užívali zábavy. K ní patřila i představení v novém klasicistním divadle, která pro ně odehráli herci Stavovského divadla. Divadlo se dochovalo dodnes a my si ho prohlédneme, stejně jako některé další prostory.


Zámek v Mnichově Hradišti
Baba a Dědek
Znáte vrcholy Baba a Dědek tyčící se v krajině nedaleko Mladé Boleslavi? O jejich vzniku se vypráví zajímavá legenda. Jednou prý babka kořenářka zatoužila po bylinkách z Krakonošovy zahrádky. Tak vzala dědka a vyrazili. Jenže Krakonoš je načapal a oni začali utíkat. Vládce hor je za trest proměnil v černé kameny a bylinky z jejich košíku se rozsypaly po kraji. Od té doby prý kolem Baby a Dědka rostou vzácné kvítky. Nejspíš i díky nim byla krajina vyhlášena v roce 1950 přírodní rezervací, ale předtím se tu taky těžil čedič. Těžba sice pozměnila původní podobu obou vrcholů vzniklých sopečnou činností v době třetihor, ale zase poodhalila jejich zajímavou strukturu a místo je tak lákadlem nejen pro turisty a botaniky, ale i pro geology.



Baba a Dědek
Betlémy manželů Kabátníkových
Vánoce se blíží, takže pomalu nastane čas nachystat vánoční ozdoby a taky betlémy, pokud nějaký doma máte. U manželů Kabátníkových v Bělé pod Bezdězem mají betlém postavený po celý rok, a to ne jeden, ale hned několik stovek. A dokonce se na ně můžete přijet podívat, protože Kabátníkovým bylo líto, že mají své poklady v krabicích na půdách a ve sklepích a vybudovali malé muzeum. Většina jejich jesliček je z papíru nalepeného na překližku. Takhle vznikl i první betlém ve sbírce, který najdete na čestném místě. Ten svým dětem před víc než čtyřmi desítkami let vytvořil pan Cihla, tatínek Aleny Kabátníkové. Dlouho stával pod vánočním stromkem, sehnat další nebylo jednoduché, ale po roce 1990 se s betlémy tak trochu roztrhl pytel. Kabátníkovi začali všechny tištěné nadšeně kupovat a Josef Cihla mohl lepit, vyřezávat a stavět.


Betlémy manželů Kabátníkových
Sudoměř
Většina milovníků starých časů na železnici obdivuje hlavně mašiny nebo vagóny. Vladimírovi Pagáčovi učarovaly drezíny. Když objevil společně s kamarády první, rozhodli se, že se začnou věnovat jejich záchraně. A když pak přibyly další, začal chybět prostor, kde by je uložili a zároveň mohli ukázat dalším zájemcům. V malé muzeum nakonec proměnili staré nádraží v Sudoměři na Mladoboleslavsku. Co tam všechno můžete vidět? Tak především desítku drezín, které dřív sloužily k přepravě mezi jednotlivými nádražíčky. A pak také spoustu předmětů, které železničáři ke své práci potřebovali. Od hřebíků na přitloukání kolejnic k pražcům, přes zásobníky jízdenek až po petrolejové lampy. A protože i pan Pagáč má rád vláčky, mašinky a nádražíčka, nechybí v jeho muzeu ani model železnice.


Sudoměř
Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou jako takové neexistují dlouho, vznikly totiž sloučením několika obcí těsně před koncem druhé světové války. Ale přesto tu můžeme najít zámek, který je o hodně starší než vlastní město. Vyrostl v šestnáctém století na troskách kláštera a během staletí prošel řadou stavebních úprav. Posledním majitelem s modrou krví byl hrabě Rudolf Ferdinand Kinský, jehož zásluhou ovšem panství zkrachovalo a on zámek prodal. Dnes v jeho prostorách sídlí muzeum a my nahlédneme hned do několika zajímavých expozic. Například do té věnované jednomu ze zámeckých pánů Janovi z Werthu. Mimochodem jeho duch tu prý dodnes straší. Vzhlédnout můžeme i ke hvězdám, díky expozici, která připomíná Tycha Brahe a za zmínku stojí i sbírka starých hraček, kterou jsme si ovšem prohlédli nedávno.

