Reportáže v regionech
Dvořákova cesta
Antonína Dvořáka a jeho rodnou Nelahozeves zná snad každý Čech. My vám ale tentokrát nabídneme šanci poznat ji trochu podrobněji a zároveň se projdeme místy, kterými malý chlapec z řeznické rodiny chodíval. Zámek je dominantou obce už od 16. století, z výšky tedy sledoval i narození budoucího hudebního génia. Zavedeme vás ke kostelíčku, kde byl prvorozený syn Antonín pokřtěn a kde také jen o několik let později hrával na varhany. A nemineme ani rodný dům s hospodou, kterou Dvořákovi provozovali. Vydáme se ale i o kousek dál. Díky Dvořákově stezce se můžeme vypravit podél Vltavy, cestou, kterou prý malý Antonín chodíval do Kralup za příbuznými. Procházka potěší nejen milovníky přírody, ale i železnice.
Nelahozeves
Mělnické podzemí
Mělník jsme navštívili už několikrát. To ovšem neznanemá, že bychom v něm už neměli co objevovat a obdivovat. Tentokrát zavítáme pod zem. Mělnické podzemí je opravdovým unikátem, ukryté chodby totiž spojovaly všechny středověké domy a vedly prý až na zámek. Takže jsou to prostory pěkně rozlehlé. Váží se k nim samozřejmě také pověsti. Jedna říká, že právě tady odpočívá svatý Václav s družinou rytířů, aby mohl v časech nejhorších Čechům pomoci. Další pak mluví o ukrytém pokladu. Ten lidé hledávali hlavně v čase velikonočním, ale dosud marně. Porozhlédneme se ale i po méně tajemných částech města. Pozornost si určitě zaslouží expozice historických kočárků, kde svůj oblíbený najde snad každý. Pohromadě je jich totiž vystaveno zhruba 250.
Mělnické podzemí
Miřejovice
Veltrusy a Nelahozeves. Dvě středočeské obce. A mezi nimi najdeme cíl prvního zatoulání. Jde o secesní technickou památku. Pohybovat se budeme kolem jezového mostu, který tu jako první nechali postavit Chotkové v roce 1755.
Při povodni byl roku 1784 zničen. Míříme na vodní elektrárnu Miřejovice, kterou najdeme na 18. říčním kilometru. Zdymadlo sestává z jezového mostu, plavebního kanálu, elektrárenského náhonu a vorové propusti. Rovinou jezu tak procházejí čtyři ramena řeky.
Elektrárna s jezem i mostem tvoří jedinečný a jednotný architektonický celek. A to dokonce takový, že inspiroval i zaoceánské konstruktéry. V roce 1904 totiž přijeli čtyři američtí inženýři zaměřující se na stavby jezů pro řeku Mohawk u New Yorku. Miřejovické řešení je nadchlo, a tak od konstruktéra Záhorského koupili licenci. Po celé stavbě se projdeme s kronikářem a jezným.
Miřejovice
Zámek Veltrusy
Toulání začneme ve Veltrusech. Krásný zámek krutě poznamenala ničivá povodeň v roce 2002. Stavba však prošla nákladnou rozsáhlou rekonstrukcí a my se zámeckým areálem projdeme v první reportáži.
Výstavba zámku byla zahájena v druhém desetiletí 18. století Václavem Antonínem Chotkem a byla od začátku velkoryse koncipovaná a stavěná podle osy jih-sever. Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrády a plastikami nebo salou terrenou v přízemí. Nad ní se vypínal ústřední prostor tvaru kruhového válce, o patro převyšující paprskovitě vybíhající jednopatrová křídla ve tvaru písmene X.
Tento půdorys stavby zůstal v podstatě nezměněn dodnes. Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek. Jelikož Rudolf Chotek neměl mužského potomka, převzal rodový majetek jeho synovec Jan Rudolf. Ten získal Veltrusy na základě tzv. fideikomisu, který zaručoval nezcizitelnost, nedělitelnost a dědičné právo prvorozeným synům. Čtvrtý majitel zámku, Jindřich, jako poslední jemu svěřené statky rozšířil, ale za jeho nástupců začalo panství upadat.
Hospodaření ve vlastní režii ustalo, dvory byly propachtovány, průmyslové podniky pronajaty a majetek postupně rozprodáván. Zámek je středem areálu, tzv. okrasného statku. Ke komplexu zámeckých budov patří i čestný dvůr, který je ze severní strany uzavřen řadou soch – alegorií měsíců a ročních období. Z druhé strany ho zakončuje sala terrena, ústřední vstupní místo do zámeckých interiérů, např. hlavního sálu, salónu Marie Terezie, zimní jídelny, knihovny, čínského salonu, mušlového pokoje a dalších prostor.
Rozsáhlý třísethektarový park s drobnými empírovými, klasicistními a romantizujícími stavbami byl vytvořen na místě někdejšího lužního lesa, na ostrově tvořeném řekou Vltavou a uměle vybudovanými říčními kanály. Nás zámkem provede jeho kastelán Pavel Ecler.
Zámek Veltrusy
Soutok
Hned na úvod se podíváme k soutoku řek Labe a Vltavy, kde hnízdí tisíce ptáků, kteří zde našli svá zimoviště. S sebou jsme taky vzali ornitologa, aby nás zasvětil to tajů svého ptačího „řemesla“.
Protože jsme se ale chtěli dozvědět o tamní středočeské fauně i floře víc, zavítali jsme i do mělnického muzea, které najdete hned vedle budovy radnice.
Expozice přibližuje také oblasti, které často ani mnozí Mělničtí neznají, a ty jsou přitom velmi zajímavé. Příkladmo slatinná louka u Liblic, na které kvetou orchideje. A pak se vypravíme tam, kde má Vltava svůj závěr, k zimovišti zimních opeřenců: kachny, hoholi, morčáci, volavky nebo i kormoráni.
Nezimují tu pouze vodní ptáci, ale někdy také orel mořský, občas je vidět i sokol, který přetahuje brzy zjara. Líbí se jim tady hlavně proto, že právě zde nacházejí opravdové přírodní podmínky. A klid.