Reportáže v regionech
Zámek Kačina
Na zámku Kačina nedaleko Kutné Hory bývalo veselo. Panstvo si tu užívalo lovů, pikniků, projížděk na lodičkách, prostě všech možných kratochvílí. Krásné chvíle svým hostům dopřával hrabě Rudolf Chotek, královský místodržící za vlády Marie Terezie. Zámek ve stylu empíru nechal vystavět v roce 1822. Jak to tu vypadalo v časech panstva s modrou krví, to nám připomene nová expozice. V zámku si můžeme prohlédnout tradiční komnaty, dámskou pracovnu i knihovnu, ale nahlédnout teď smíme i do prostor, které byly vyhrazeny služebnictvu. Zajímavá vás, jak vypadala zámecká kuchyně a co v ní všechno měli kuchaři a jejich pomocníci k dispozici? Nebo byste rádi věděli, jak si pradleny uměly poradit s panskými košilemi? Můžete se přiučit a při různých akcích i přiložit ruku k dílu.
Zámek Kačina
Sedlář
V jeho dílně to voní dřevem i kůží. Václav Neuman se věnuje sedlařině. Není jeho profesí, ale koníčkem, kterému propadl už v dětství. Nejvíc si užívá práci s kůží a umí s ní hotová kouzla. Jeho velkou zálibou jsou biče. Když jako kluk poprvé uviděl honácký bič, zatoužil mít taky takový. A nezůstal jen u touhy. Zašel pro radu k nedalekému sedláři a pustil se do práce. O bičích toho Václav Neuman ví hodně, takže se můžeme těšit na spoustu zajímavostí. Dozvíme se, jaké druhy bičů se vyrábějí, v čem se mezi sebou liší třeba australské, americké a anglické a kterým a proč se říká hadí. A pokud vás zajímá třeba to, proč se anglickým námořníkům říkalo krvavá záda, tak vám můžeme slíbit, že i to se při naší návštěvě u Václava Neumana dozvíte.
Sedlář
Rataje nad Sázavou
Rataje nad Sázavou si určitě naše zastavení zaslouží. Jejich historie se začala psát už někdy v desátém století, kdy tu vyrostlo opevněné trhové město nazývané Rataje Hrazené. A víte, kde se vzal název Rataje? Ve staročeštině slovo rataj označovalo oráče. V městečku najdeme celou řadu vzpomínek na jeho dlouhou historii. Ve středověku tu vyrostly dva hrady. Jeden dostal jméno Pirkštejn. Ve známé filmové pohádce sloužil statečnému Bajajovi. Mimochodem nejslavnějším skutečným obyvatelem zmiňovaného hradu byl poručník krále Jiřího z Poděbrad Hynek Ptáček z Pirkštejna, který je v Ratajích dokonce pochován. Prohlédneme si taky místní chloubu – zámek, který vyrostl na místě jednoho z místních hradů a připomeneme si i rod, který ho nechal vystavět.
Rataje nad Sázavou
Sklářská naučná stezka
O tom, že sklářství se nedařilo jen na Šumavě nebo na severu Čech, vás přesvědčíme při procházce naučnou stezkou „Z historie sklářství“, která nás provede okolím obce Bohdaneč. Abychom se trochu seznámili s krajem, vyrazíme nejprve na teprve několik starou rozhlednu Bohdanku. Z neobvyklé stavby se porozhlédneme po okolí, ale dohlédnout bychom při troše štěstí mohli třeba až do Krkonoš. A pak už nás čekají dvě zastavení v místech, kterým vládli i vládnou mistři skláři. Tou první bude sklárna Jakub v Tasicích. Jestli vám přijde povědomá, pak se nepletete. Natáčel se tu seriál Synové a dcery Jakuba skláře. Zdejší pec už sice vyhasla, ale pořád se tu můžeme dozvědět hodně o tom, jak kdysi sklárny vypadaly a jak se v nich krásné tvary rodily. Vyzkoušet si vyfouknout vlastní výtvor pak můžeme v sousední Bělé, kde ve sklárně Anna pořád vládne čilý ruch.
Sklářská naučná stezka
Sedlecká monstrance
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedleci je jednou z nejznámějších pamětihodností Kutnohorska. Vyrostla ve druhé polovině dvanáctého století zásluhou mnichů z cisterciáckého řádu. Ti si totiž v Sedleci tehdy vybudovali klášter, jehož součástí chrám byl. Později pak jeho podobu ovlivnil i slavný barokní stavitel Jan Blažej Santini. K největším chrámovým pokladům dodnes patří takzvaná Sedlecká monstrance. Jedná se pravděpodobně o nejstarší gotickou monstranci na světě, kterou osud moc nešetřil. Před husitskými boji byla ukryta klášteře v Klosterneuburgu, před ohrožením v dobách třicetileté války ji pak chránil úkryt vj ednom z výklenků katedrály. Prozradíme, kdo a jak ji objevil i to, co ji čeká v nejbližší době.