Reportáže v regionech
Ševcovské řemeslo
Boty dnes chrlí stroje ve velkém a o tradičním ševcovském řemeslu se dozvídáme především v muzejních expozicích. My se ale vypravíme do malé dílničky v Dolních Počernicích, v níž to pořád vypadá jako v časech našich prababiček. Pavel Poláček vyrábí boty pěkně postaru. Nepotřebuje žádné moderní pomocníky, vystačí si s náčiním, které sloužilo už jeho dávným předchůdcům. Jak říká, boty třeba na konci 19. století mívaly větší výdrž, ale bývaly taky propracovanější a krásnější. A navíc snadněji opravitelné. I on si s každým střevícem pořádně vyhraje. Nejraději používá hovězí a telecí kůži, ta prý víc vydrží než třeba taková vepřovice. Tvoří samozřejmě na zakázku, takže předem ví, kdo jeho boty bude nosit a může se postarat nejen o to, aby splňovaly jeho představu, ale aby zároveň perfektně seděly.
Ševcovské řemeslo
Lom Práchovna
Už ze školních hodin dějepisu každý z nás ví, že krajině kolem Kutné Hory nadělila paní Příroda ohromné bohatství v podobě stříbrných rud. Díky jejich těžbě patřilo město svého času k nejbohatším v celém království a bylo taky sídlem jeho centrální mincovny. Tuhle éru dodnes připomínají monumentální architektonické skvosty, jimž vévodí chrám sv. Barbory. My si ale při naší návštěvě v lomu Práchovna kousek stranou turistického ruchu připomeneme, že tady pod zemí bývaly ukryty i jiné nerostné poklady. Vyrostla tu totiž geologická expozice a taky naučná stezka. Na své si tu přijdou nejen odborníci, ale i laici. A na jaké vzácnosti se můžete těšit? Třeba na valoun z nedalekého vrchu Kaňk, který opracoval mořský příboj. A to už před stovkou miliónů let.
Lom Práchovna
Vysoká
Vrch Vysoká rozhodně nepatří mezi velehory, vypíná se do nadmořské výšky 471 metrů. Na to, aby byl dominantou krajiny středního Polabí, mu to ale stačí. Pozornost lidí přitahoval od pradávna a přilákal i nás. Kdysi ho zdobila kaple sv. Jana Křtitele. Hrabě František Antonín Špork ji prý nechal vystavět z peněz, které vyhrál v kartách. Dnes je z ní už jen zřícenina, ale snad se dočká obnovy. A kousek od ní stojí rozhledna. Pozornost si zaslouží i obec, která nese stejné jméno jako vrch a najdeme ji na jeho úbočí. K jejím ozdobám patří kostel, jehož nestarší část tu nejspíš vyrostla už v 10. století. A pak se ještě vypravíme k hradu, jehož pánem býval Jan Roháč z Dubé, Možná už tušíte, že mluvíme o Sionu. Býval podle všeho nejen pohodlným panským sídlem, ale taky dokonalou pevností.
Vysoká
Kácov
Ve středočeském Kácově se vypravíme na místní zámek. Jeho velkolepé pojetí bylo dílem velkovévodkyně Anny Marie Toskánské, která sice na zámku často nepobývala, ale protože si potrpěla na luxus, na stavbě ani výzdobě nešetřila. Už na první pohled příchozí upoutají slepá okna, vyzdobená tak, aby všichni poddaní měli pocit, že je panstvo neustále sleduje. Zavítáme i do zámecké kaple, jejíž výzdobu poznamenalo to, že přízemí bylo svého času přebudováno na byt. Pozornost si zaslouží i fresky Karla Moraviniho, které jsou ovšem z velké části ještě před zraky návštěvníků ukryty. A na své si přijdou i milovníci technických vymožeností. Čeká nás prohlídka muzea radiopřijímačů a taky veteránů na dvou kolech, kteří pocházejí ze sbírek Petra Kuřete.
Kácov
Nové Dvory
Nové Dvory nedaleko Kutné Hory proslavil básník Jaroslav Vrchlický, který tu s rodinou strávil kus svého života. A taky místní panstvo z rodu Věžníků. Hrabě Bernard se tu v druhé polovině 17. století pustil do stavby barokního sídla a zároveň do rozsáhlých úprav okolní krajiny. My si společně prohlédneme to, co se z jeho velkolepého díla dochovalo. Začneme návštěvou zámku, který se pyšnil bohatou výzdobou. Přilehlý zámecký park zase krášlila celá řada soch. Do práce se zapojili slovutní mistři té doby. Za pozornost stojí i kostel svaté Anny, ke kterému patřila dominikánská rezidence. Významnou technickou památkou je vodárenská věž, kterou pan hrabě nechal vybudovat pro napájení zámeckých kašen a vodotrysků. A připomeneme si i poslední majitele panství, kteří dokonce odpočívají na místním hřbitově.