Reportáže v regionech
Mozaika
K obdivovaným technikám patří mozaiky. A nutno dodat, že přestože se narodily v Itálii, velké úspěchy v jejich tvorbě sklízeli i naši tvůrci. Jedním z těch, kteří se jim věnují už léta, patří František Tesař z Čáslavi. Jeho dílem jsou kupříkladu znaky, které zdobí budovu tamního Městského úřadu. My se ale vypravíme do Františkova království. K nejcennějším pokladům v něm patří zásoby skla, které pro svou práci potřebuje. Vzhledem k tomu, že speciální materiál pro mozaikáře se u nás už nevyrábí, je jeho hodnota pro mistra oboru nevyčíslitelná. Bude nás zajímat, jak vznikají malinké kostičky, které do sebe pak ve výsledku dokonale zapadají, kolik existuje barev a odstínů skla a nahlédneme taky do malého muzea, které pan Tesař založil.
Mozaika
Kamenný dům
Slavné stříbrné časy Kutné Hory připomíná celá řada památek. Jednou z těch nepřehlédnutelných je Kamenný dům. Odborníci nevědí, kdy a čí zásluhou vyrostl, ale jisti jsou si tím, že na konci 15. století prošel velkou proměnou. Tehdy se stal majetkem rodiny Kroupů a ti mu dali podobu městského patricijského paláce. Na práci si najali kamenického mistra Brikcího z Vratislavi. A ten si dal na svém díle záležet. Na první pohled všechny kolemjdoucí upoutá bohatě zdobené průčelí. K němu se dokonce váže několik historek, které vám prozradíme. A vstoupíme samozřejmě i dovnitř. Najdeme tu expozici připomínající doby, kdy Kutná Hora po vytěžení zásob stříbrných rud přišla o postavení jednoho z nejbohatších a nejvýznamnějších měst naší země.
Kamenný dům
Čáslav
Čáslav je jedno z nejstarších českých měst. Založil ji už ve druhé polovině 13. století panovník Přemysl Otakar II. Dobu nejstarší připomíná kupříkladu věž Otakarova bašta, která vyrostla kolem roku 1330. Bývala součástí městské brány a taky opevnění. Zdejší hradby patří k nejzachovalejším u nás, našich časů se dočkalo zhruba 70 procent z nich. Pozornost si zaslouží i dominanta Čáslavi a okolí – kostel sv. Petra a Pavla. Jeho věž je vysoká 90 metrů a vede k ní 236 schodů. Základem pro stavbu svatostánku se stal starší románský. V bývalých kasárnách dnes najdeme galerii, která připomíná i nejslavnějšího místního rodáka, hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka. V muzeu zase budeme obdivovat unikátní přírodovědeckou expozici.
Čáslav
Vlašský dvůr
K nejznámějším památkám Kutné Hory a vzpomínkám na slavnou éru svého času druhého nejvýznamnějšího města českého království je Vlašský dvůr. Zpočátku sloužil panovníkovi jako sídlo při jeho návštěvách místních stříbrných dolů. Pak se ovšem Václav II. rozhodl zrušit všechny mincovny, které v zemi do té doby fungovaly a zřídit jednu centrální právě ve městě bohatém na stříbrné rudy. Pozval vlašské odborníky na ražbu a narodil se legendární pražský groš. Připomeneme si časy, kdy tu nejslavnější česká mince vznikala, nahlédneme do míst, kde bývala prenárna a kam se vyrobené mince ukládaly. A dozvíme se taky, co všechno ražbě grošů předcházelo, aby byly opravdu kvalitní.
Vlašský dvůr
Zámek Třebešice
Zámek v Třebešicích na Kutnohorsku měl ve druhé polovině minulého století namále, dnes ale znovu v plném lesku připomíná časy, kdy tu vládl čilý ruch. Nejprve vyrostla gotická tvrz, která se díky přestavbám v 16. a zejména na počátku 18. století proměnila v zámek. Poslední soukromí majitelé tu žili před druhou světovou válkou. Z vybavení té doby se ale do dnešních časů nic nedochovalo. Přesto interiéry nabízejí velmi zajímavou podívanou. Sešla se tu celá řada moderních uměleckých děl. A svým pojetím jim zdatně konkurují i jednotlivé místnosti. My se zastavíme například v Černobílém pokoji, který evokuje dobu starých fotografií. A budeme se samozřejmě ptát na to, proč vypadá právě takhle. Všemi barvami naopak hýří zámecká zahrada, o jejíž prohlídku vás taky neošidíme.
