Reportáže v regionech
Rozhledna na Vysoké
Nedělní cestování s kamerou zakončíme v Kolíně. Ale nebude to v té jeho pověstné rovině, budeme se šplhat do větších výšin, a to proto, že jsme se rozhodli pokořit kopec Vysoká.
Svou výškou 471 metrů nad mořem je předurčen k tomu, aby se stal dominantou středního Polabí. Má i svou historii, kterou začal psát Vladislav II., který tady odsud řídil roku 1142 svá vojska v bitvě s českými pány.
Na kopci stojí ocelová rozhledna, která dnes funguje jako nosič antén pro České Radiokomunikace. Měří 35 metrů a v zhruba v 25metrové výšce je pamatováno i na výletníky, jako jsme my, zbudováním vyhlídkové plošiny.
Stačí zdolat 144 schodů a už se kocháte. Kocháte pohledem na Kolín v hlubokém labském údolí. Turisticky zajímavou atrakcí je pak i Belveder s kaplí svatého Jana Křtitele, který nechal vystavět hrabě Špork.
Rozhledna na Vysoké
Skleněná vejce
Pak se vypravíme do Uhlířských Janovic. Tamní sklárna je rodinná, patři Prokešovým. Sklářství se věnují už víc než 15 let. Základem výroby je skleněná trubice. Špička se musí zaškrtit, aby šla vložit do formy. Při teplotě 1200 až 1300 stupňů se sklo nechá hezky tvarovat. V tuto roční dobu, jak jinak než ve velikonoční vajíčka. Ta můžou být buď vytahovaná nebo z trubic s o něco menší teplotou.
U nás prý tato netradiční křehká krása oslovuje zájemce jen zřídka. V zahraničí pak foukaná vajíčka slouží k velikonoční výzdobě oken, keřů, či zahrádek. Jejich kouzlem se chlubí také vášniví sběratelé – stát od státu se líbí něco jiného. Němci se vyžívají ve vejcích dekorovaných obtiskem, jejich sousedi pak spíš obdivují ta čirá
Skleněná vejce
Kostel sv. Jakuba
V Církvicích na Kutnohorsku stojí jedna z nejznámějších románských staveb – kostel svatého Jakuba. Nepřehlédnutelná památka, přesto jsme donedávna ani nevěděli, kdo ji nechal postavit. Až teprve nález zakládací listiny ukázal, že kostel nechala zbudovat jistá Marie se svými syny. Proč? Ví to Karel Koubský, správce svatojakubského kostela, který nás jím provede, ukáže zajímavé kamenné reliéfy a řekneme nám třeba, kudy se dřív vstupovalo do kostelní věže.
Kostel sv. Jakuba
Restaurátor věžních hodin
V Kutné Hoře stávala jezuitská kolej a v Kutné Hoře žije i pan Skála. Nebýt jeho, přišlo by možná město o jednu ze svých zajímavostí. Původní věžní hodiny, které tady odpočítávají čas už několik staletí, neustoupily modernějším technikám i díky němu. Stará se o ně a jako restaurátor věžních hodin mluví o těch svých hodinách jako o nádherném umělecko-řemeslném dílu a největší radostí pak pro něj je, když šlapou tak, jak mají.
Restaurátor věžních hodin
Chov sokolů
Dravci budou hrdiny našeho dalšího toulání. Půjde o sokoly a jejich ošetřovatele a opečovávatele. Ve Žlebech u Kutné hory nás přivítal sokolník Jan Kuchynka svým „ptačím královstvím“ nás provedl. Tihle dravčí krasavci mají neuvěřitelnou sílu v zobáku i pařátech, jejich odchov je časově náročný a práce s nimi spojená představuje dát jim všechen volný čas. K výcviku se užívají různé pomůcky: vábítko nebo rolnička, a to už od středověku.