Reportáže v regionech
Vrchlice
Josef Kajetán Tyl tu čerpal inspiraci pro text budoucí hymny, básník Emil Frýda, nám známý jako Jaroslav Vrchlický, tu našel svůj pseudonym. Zavedeme vás do údolí říčky Vrchlice, kterým se můžete vydat od Kutné Hory k Velkému rybníku. Najdete tu krásné skály nebo průzračnou vodu, ve které se líbí i rakům a pstruhům. Ale také vzpomínky na časy dávno minulé. V těchto končinách se totiž lidé usadili už v období kultury řivnáčské. Později tu pak vyrostla dvě hradiště, z nichž jedno – Cimburk – sloužilo až do raného středověku.
Vrchlice
Jezuitská kolej
Kutná Hora nabízí nepřeberné množství unikátních pamětihodností. Mezi ně patří i Jezuitská kolej. Součástí panoramatu města se stala už na konci 17. století. Jejím autorem byl italský architekt Giovanni Domenico Orsi, který ji na počest tehdejšího panovníka Ferdinanda II. dal tvar písmena F. Svému původnímu účelu stavba sloužila necelých sto let, po zrušení řádu ji využíval vojenský erár. Až donedávna. My si při naší návštěvě můžeme prohlédnout i zajímavá umělecká díla, protože v současnosti v koleji sídlí Středočeská galerie.
Jezuitská kolej
Ringelland
Milovníci zvířat a jejich vystoupení si přijdou na své při návštěvě Ringellandu. V areálu statku na kraji Habrkovic u Týnce nad Labem se usadil cvičitel Ivan Ringel se svými „mazlíčky“. Provede nás mezi nimi a povypráví. Například o tom, kolik generací tygrů odchoval a vycvičil. Do cvičení na první pohled roztomilých šelem se pustil i jeho syn Jan. A druhý syn Tomáš zase cvičí další zvířata. Třeba jejich krále – lvy. Výsledky své práce a kumšt svých čtyřnohých svěřenců pánové rádi předvádějí i veřejnosti, a tak na neděle chystají vždycky vystoupení.
Ringelland
Zemědělské muzeum
Muzeum zemědělské techniky Čáslav – náš další cíl. Ve svých expozicích představuje na místě bývalých leteckých opraven unikátní sbírky zemědělských strojů a zařízení z 19. a 20. století. Každoročně pořádá i akce spojené s předváděním historických traktorů, parních strojů a dalších zemědělských strojů v chodu.
Tyto akce jsou spojeny s prohlídkami muzea a soutěžemi. Nejznámější z nich je Pradědečkův traktor, přehlídka pořádaná obvykle v červnu. V provozu se představilo zhruba padesát funkčních exponátů ze sbírek zemědělského muzea Čáslav a dvacítka strojů ze soukromých sbírek. Pro návštěvníky byly připraveny komentované předváděcí jízdy s vystoupením mažoretek, ukázky stabilních strojů s motorovým pohonem, soutěže pro traktoristy a dětský program, ve kterém pro letošní rok nahradily šlapací traktůrky opravdové traktory John Deere.
Návštěvníci se po roce mohli opět svézt na vybraných traktorech, v kočáru taženém traktorem Svoboda, parním vozítku či válci, nebo historickým autobusem RN. Muzeum zemědělské techniky v Čáslavi se letos v červnu prezentovalo také na jednom z největších setkání sběratelů stabilních motorů a další historické techniky v Solvayových lomech. Letošní šestý ročník „Rotujících setrvačníků“ přilákal velké množství návštěvníků i vystavovatelů. Mimo stabilních motorů a traktorů byly vidět i parní stroje, historické automobily a motocykly, důlní stroje, modely, bicykly a mnohé další exponáty, které nám představí náš ochotný průvodce, Ing. Vladimír Michálek, ředitel muzea.
Zemědělské muzeum
Kutná Hora
Historie Kutné hory je nerozlučně spojena s dolováním stříbrných rud na zdejším území. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Podle legendy byly objeveny mnichem Antoněm při práci na klášterní vinici. Když si po těžké práci na chvíli zdříml, tak mu u hlavy vyrostly tři stříbrné pruty. Mnich označil místo nálezu kutnou a nález ohlásil v klášteře.
V Kutné Hoře pak vyrostly mnohé pozdně gotické stavby, obnovena byla i výstavba kostela sv. Barbory. Úpadek dolování nastal v polovině 16. století, protože rudní žíly směřují stále do větších hloubek. Další ránu zasadil koncem 16. století především obrovský příliv stříbra z Ameriky a po třicetileté válce nastal konec dolování stříbra.
Pokusy dolovat stříbro se poté sice pořád objevovaly, ale byly převážně neúspěšné. Za druhé světové války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, ve které se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen.
Historické centrum Městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT. Jeho cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.