Reportáže v regionech
Kovář
Leo Pivoňka proměnil bývalou maštal na statku z konce 19. století v obci Kšely u Českého Brodu v kovárnu. Ta je jeho královstvím. Černé řemeslo ho lákalo od dětství, první svůj kousek ukoval už ve 14 letech a v oboru se taky vyučil. Pod jeho rukama se s pomocí ohně ze železa rodí různé ozdobné stojany, zahradní nábytek, ale samozřejmě taky zbraně. Nejprve si Leo všechno nakreslí, aby si udělal představu, jak budou hotové výtvory asi vypadat. Při vlastní výrobě se mu pak občas hodí pomocník. A tak se jeho parťákem stává desetiletý syn Toník, který už taky zkouší vymýšlet vlastní výtvory. Chvíli se budeme Leovi koukat pod ruce. Dozvíme se, jak vyrábí třeba nože i čím zdobí jejich rukojeti. Rád používá přírodní materiály, například paroží, buvolí či antilopí rohy.
Kovář
Chrám sv. Bartoloměje
K dominantám Kolína patří chrám sv. Bartoloměje. Pamatuje nejstarší historii města, růst totiž začal takřka záhy po jeho založení ve 13. století. Stavitelé se inspirovali podobnými svatostánky v nedalekém Sasku a zejména v Durynsku. Pro ně jsou typické tři chrámové lodi stejné výšky i dvě monumentální věže v průčelí. Jedná se taky o jednu z mála katedrálních staveb u nás, najdeme tu tedy věnec kaplí v ochozu za oltářem. Dílo nese samozřejmě stopy našeho neslavnějšího stavitele té doby – Petra Parléře. Prohlédneme si největší zajímavosti chrámu a nezapomeneme ani na nedalekou kostnici. Její výzdoba vytvořená z lidských ostatků leckterého návštěvníka trochu zarazí, ale je pro dobu vzniku celkem běžným připomenutím pomíjivosti života.
Chrám sv. Bartoloměje
Baráčníci
O Baráčnících slyšel někdy v životě nejspíš každý z nás. Málokdo ale ví, kdy vznikli a jak přišli ke svému jménu. Odpovědi na tyhle otázky najdeme při návštěvě v Kolíně. Vydáme se na výpravu proti proudu času, do druhé poloviny 19. století. Spolek Baráčníků založili místní mladíci v roce 1873 a tenhle akt by se dal považovat spíš za recesi než promyšlený počin. První členové se scházeli v hospodě pojmenované Baráček a podle ní taky spolek dostal své jméno. Hostinec už sice dávno nestojí, ale Baráčníci fungují dodnes. Jedním z jejich cílů je kupříkladu péče o tradiční lidové kraje. Potkat je můžete na různých národopisných akcích, které udržují při životě staré zvyky. A dozvíme se taky, že díky nim se pořád tančí takzvaná Česká beseda.
Baráčníci
Starý Kolín
Ve Starém Kolíně zjistíme, co má tahle obec společného s městem Kolín, poblíž něhož vyrostla. Pak si prohlédneme některé památky, které připomínají její dlouhou historii. Tou nejvýraznější je kostel sv. Ondřeje postavený už v roce 1267. Současnou podobu dostal v 18. století v duchu nesantiniovské barokní gotiky. Je dílem slavného K. I. Dientzenhofera. Prohlédneme si nejen unikátní architektonické prvky, ale taky kostelní věž a nemineme ani sousední márnici, která ovšem zatím na nový kabát teprve čeká. Vypravíme se pak ještě kousek dál od obce, abychom mohli obdivovat jednu zajímavou technickou památku. Vodní kanál Šífovka sloužil k zásobování kutnohorských dolů dřevem a dřevěným uhlím a vybudován byl z rozhodnutí císaře Rudolfa II.
Starý Kolín
Výstava Egypt
Do časů, kdy na březích Nilu vládli faraoni nebo legendární Kleopatra, nás přenese výstava v prostorách archeologického muzea v Kolíně. Sešly se tam totiž poklady, které byly v posledních letech habsburské monarchie majetkem arcivévody Josefa Ferdinanda. Koupil je na počátku 20. století a o pár let později věnoval olomouckému muzeu, které tehdy neslo jeho jméno. A díky tomu zůstaly i po pádu Rakousko-Uherska zůstaly u nás. Některé z nich jsou opravdu unikátní. Třeba dvě mumie, z nichž jedna se dočkala dokonce jména. Nebo takzvaní služebníci zemřelých, kteří připomínají, jak důsledně se Egypťané připravovali na smrt a následný nekonečný život. Arcivévodovu sbírku tvořilo 350 předmětů, takže se rozhodně máte na co těšit.