Reportáže v regionech
Cerhenice
Cerhenice jsou městysem, v němž spolu sousedí stavby venkovské i typicky městské. Mezi nimi nás provede naučná stezka. Nejprve se vydáme na vrch, kde nechala na počátku 18. století Leopoldina Šternberková vybudovat místní svatostánek. V historickém jádru si pak můžeme alespoň zvenčí prohlédnout několikrát přestavěnou tvrz zemanů, barokní zámek v jejím sousedství a několik lidových usedlostí. Na náměstí zase návštěvníky vítá zbrusu nové environmentální centrum. V něm si máme šanci otestovat mimo jiné své znalosti o přírodě a její ochraně. V expozici věnované historii Cerhenic se pro změnu dozvíme, které známé osobnosti se tu narodily. Našli bychom tu i kořeny rodu Frištenských, přestože legendární zápasník je spojován především s Litovlí.
Cerhenice
Kouřim
Kouřim u Kolína je sice malým městečkem, pyšní se ale dlouhou historií. První obyvatelé se tu usadili zřejmě už ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Podle legendy se kdysi praotec Čech usadil na Řípu a jeho bratr Lech došel právě ke Kouřimi. Místu, kde prý tehdy zapálil oheň, aby dal svému sourozenci signál, se dodnes říká Lechův kámen. V polovině 9. století pak v lokalitě, které se říkalo Stará Kouřim, vyrostlo slovanské hradiště. Bylo v té době největším u nás. Dozvíme se, jak zřejmě vypadalo, i to, že odborníci objevili 152 hrobů zdejší elity a v nich vzácné doklady umu našich předků. A zajímat nás bude i současná podoba městečka a jeho další pamětihodnosti.
Kouřim
Zásmuky
Nejstarší zprávy o Zásmukách pocházejí z 13. století, kdy tu sídlil královský kuchmistr Sulislav. Výrazně se do místních dějin zapsal rok 1637. V něm se zdejšími pány stali na tři stovky let Šternberkové a jejich vliv se tu výrazně projevil. Minout nemůžeme zámecký areál, který získal barokní podobu díky nejvyššímu purkrabímu českého království, Adolfu Vratislavovi ze Šternberka. Samotný zámek prochází rekonstrukcí, ale i v jeho bezprostřední blízkosti je k vidění celá řada zajímavostí. Jednou z nich je zahradní pavilon napodobující jakousi jeskyni. Pochází z roku 1700. Zhruba o dvě stovky let později pak u parku vybudovali kostel Nanebevzetí Panny Marie. A minout nemůžeme ani klášter, který najdeme na druhé straně Zásmuk.
Zásmuky
Pňovský luh
Unikátní systém lužních lesů, nejrozsáhlejší a nejzachovalejší u nás, najdeme v krajině mezi Kolínem a Poděbrady. Při regulaci toku Labe z něj byla oddělena část nazývaná Pňovský luh. Téměř nedotčeným světem močálů, bažin, která je i rájem pro řadu zvířecích druhů, nás provede necelých deset kilometrů dlouhá naučná stezka. Řeka tu kdysi vytvořila několik slepých ramen a taky tůní, ukrytých v divoké přírodě. Zastavíme se rovněž u Oldříšského dubu, který dorostl až do výšky 25 metrů. Stal se obětí vichřice v roce 2000, ale legendy s ním spojené, stále kolují mezi lidmi. Podle jedné prý tenhle strom dokonce pamatuje vládu kněžny Libuše. Zastavíme se i v obci Pňov – Podhradí, kde si prohlédneme kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Pňovský luh
Pečení chleba
Většina z nás se shodne na tom, že bochník právě vytažený z klasické pece patří k mimořádným pochoutkám. Jednu takovou společně ochutnáme ve Štolmíři u Českého Brodu. Místní si tam totiž na návsi postavili repliku barokní obecní veřejné pece a rozhodně ji nemají jen pro parádu. Pravidelně v ní pečou boží dar a zájemci mají šanci celý proces sledovat a pak taky okoštovat. Bude nás samozřejmě zajímat, jak a kdy vznikl neobvyklý nápad, kdo stál u jeho zrodu a především to, co všechno je zapotřebí udělat, aby se chléb povedl. Hodně času zabere roztopení pece na požadovaných 270 stupňů, s nímž se musí začít s pořádným předstihem. A své si žádá i příprava těsta na žitno-pšeničnou pochoutku, při níž důležitou roli hraje kvas.
