Reportáže v regionech
Keramický betlém
Za vznik betlémů podle všeho vděčíme Františkovi z Assisi. V roce 1223 s živými postavami ztvárnil příběh o narození Krista u jeskyně nedaleko italského Greccia. Jeho nápad slavil úspěch a jesličky začali stavět lidi v dalších místech. U nás byly první k vidění kolem roku 1560. Dlouho za nimi ovšem věřící museli chodit výhradně do kostelů. Až po reformách Josefa II., který betlémy ze svatostánků vykázal, se rozšířily do domácností. Kdysi se dělaly hlavně z papíru, dnes vznikají z nejrůznějších materiálů. My si prohlédneme keramický, největší u nás. Jeho autorem je výtvarník Pavel Rajdl a ozdobil jím Radovesnice nedaleko Kolína.
Keramický betlém
Mikulášské obchůzky
Pomalu se blíží začátek adventního období a s ním i čas různých tradic a obyčejů. K těm nejznámějším patří obchůzky Mikuláše a jeh společníků. Ve skanzenu v Kouřimi se dozvíme, odkud se tento zvyk vzal a jak se v průběhu staletí měnila jeho podoba. A připomeneme si i další postavy, které k tomuto času patřívaly. První skupinkou byly takzvané Barborky. Ty chodily v předvečer svátku svaté Barbory, to znamená 4. prosince, a kontrolovaly, jestli se lidi dost modlí. Za soumraku 7. prosince se zase u kostela objevoval Ambrož. Tam trousil pamlsky a děti, které si pro ně přišly, vyplácel metlou. A zapomenout nesmíme ani na Lucky. Jelikož svatá Lucie byla patronkou přadlen, tak tyhle ženy kontrolovaly, jestli se v domech nepřede, protože to se v tomhle období nesmělo.
Mikulášské obchůzky
Mezi kmeny a státem
Jak to vypadalo v Čechách, když slavné město na Vltavě ještě nebylo sídlem českých panovníků? Mohla se dnešní metropole nacházet na třeba na Kolínsku, zatímco pražská kotlina by byla poklidnou krajinou lánů a vesniček? Mohly být u Kouřimi položeny základy budoucího státu, který se začínal formovat v oblasti mezi kulturně vyspělou západní civilizací a Velkomoravskou říší? Na všechny tyto otázky se pokusíme najít odpověď na mezinárodní výstavě, kterou najdeme v kolínském muzeu. Prostřednictvím desítek artefaktů z českých i zahraničních muzeí, které dosud nebyly společně vystaveny, nás zavede do málo známého období našeho raného středověku.
Mezi kmeny a státem
Žehuň
Nejstarší zprávy o Žehuni na Kolínsku pocházejí z počátku 12. století, kdy byla majetkem benediktýnů z Opatovic. Dnes je to typická středočeská obec s řadou cenných památek. Podle pověstí tohle nádherné místo učarovalo i pekelníkům. Přímo v centru obce stojí kostel svatého Gotharda, patrona zedníků. Ačkoliv jeho historie sahá hluboko do středověku, dnešní podoba je dílem mistra východočeského pozdního baroka Františka Kermera z poloviny 18. století. Zvon na věži je s váhou 25 tun největším na Kolínsku. Pozornost si ale rozhodně zaslouží i zdejší příroda. Minout byste například neměli rybník, který je největším ve středních Čechách. A připomeneme si i oboru, jednu z nejstarších u nás, v níž zdejší panstvo už v 16. století chovalo koně.
Žehuň
Letnice
Jedním z oblíbených svátků jara bývaly Letnice. Tenhle název je lidovým označením pro církevní svátek Seslání Ducha svatého. Ten připadá na svatodušní neděli, na padesátý den po Velikonocích. Tomuhle období se říkalo taky zelené svátky a naši předci v tu dobu slavili znovuzrození jara a nastávající období hojnosti. Jde o tradici pohanskou, ale oblibě se těšila ještě v předminulém století. Co všechno k těmto dnům neodmyslitelně patřilo, to si připomeneme ve skanzenu v Kouřimi. Nezapomeneme na staré zvyklosti, obchůzky, taneční zábavu ani střežení májky. A bude nás samozřejmě zajímat i to, jaké dobroty na slavnostní chvíle hospodyňky chystaly.
