Reportáže v regionech
Zvony v Kouřimi
Kostel v Kouřimi založený v padesátých letech 13. století během vlády českého krále Přemysla Otakara II. je jednou z nejvýznamnějších památek českého raně gotického stavitelství. Pod presbytářem této trojlodní baziliky se nachází krypta sv. Kateřiny, která má osmiboký půdorys. Zaklenuta je hvězdicovitou klenbou na jediný pilíř.
Na stropě a stěnách kaple byly odkryty cenné nástěnné malby z počátku 15. století, které znázorňují zázrak sv. Kateřiny, ukřižování a dvacet čtyři andělů hrajících na středověké hudební nástroje. Vedle kostela byla v roce 1525 vystavěna zvonice – novogotický styl je vtiskl současný vzhled. Zapracoval na něm český architekt Josef Mocker v roce 1876.
Ale jsme tady i proto, že kouřimská zvonice má zvony obrácené srdcem vzhůru. Takovéhle zvony se dochovaly pouze na dvou místech: kromě Kouřimi ještě pak v Rovensku pod Troskami. Větší zvon se jmenuje Štěpán a menší Marie. Oba jsou upevněny v tak zvaném vysokém točení, takže místo známého tahání za špagát se uvádějí do pohybu šlapáním. Miroslav Růžička je – jak sám říká, šlape – už skoro 30 let.
Zvony v Kouřimi
Tismice
Tismice jsou obcí nedaleko Českého Brodu. A to, že si Toulavá kamera našla cestu i sem, je dáno tím, že skrývají jednu z nejkrásnějších románských památek v naší zemi.
Jde o kostel Nanebevzetí Panny Marie se zajímavou kopií tismické madony, kterou zde podle legendy zanechali kartuziáni. Románský kostel bazilikálního typu z poloviny 12. století se dodnes dochoval v téměř původním stavu.
Drobné úpravy proběhly na přelomu 15. a 16. století, po roce 1700 vzniklo točité schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. V roce 1755 pak byly nově zastřešeny obě věže a přistavěna sakristie, čímž byl stavební vývoj kostela uzavřen.
Trojlodní neomítnutá stavba z pískovcových kvádrů, s hladkým dvouvěžovým západním průčelím a třemi apsidami v jedné rovině, je 13,2 metrů dlouhá a 8,5 metru široká. V jižní stěně lodi je vsazen gotický boční vstupní portál z roku 1504, ozdobený znakem místní zemanské rodiny Vrbíků z Tismic.
Hlavní loď bazilikálního trojlodí je od bočních lodí oddělena románskými arkádami, které spočívají střídavě na pilířích a sloupech, stavební prvek, který k nám doputoval zřejmě z Porýní; v Čechách se jedná o naprostý unikát. Sloupy arkád vyrůstají z klasických atických patek se čtyřmi nárožními lístky.
Tismický kostel je dosud poměrně neznámou stavbou, která však podle historiků umění představuje jednu z nejvýznamnějších památek České republiky, která ve své kategorii zaujímá i přední místo v Evropě.
Kostel je příkladem vyvinuté ideální formy románské baziliky a je zajímavé, proč takováto stavba vznikla v dnes nepříliš významné vesnici, když totiž typově odpovídá vyššímu sociálnímu prostředí. Uvidíte sami.
Tismice
Český Brod
Vydáme se nedaleko Prahy do Českého Brodu. Město leží východně od Prahy na rozhraní středního Polabí a předních výběžků Středočeské vrchoviny a patří mezi nejstarší česká města.
Jako trhová osada bylo založeno pravděpodobně pražským biskupem Janem I. (1134-1139) na jedné z nejdůležitějších zemských stezek – Trstenické, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Nová trhová osada s románským kostelíkem sv. Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes potok Šemberu, kde stála zřejmě také biskupská celnice. Pak pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. z Dražic místní trhovou osadu na město Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu nejspíš ihned také dědičné právo a další městské svobody, zejména právo hradby. V roce 1315, kdy Ronovci s 500 ozbrojenci Brod obsadili, užívalo už město pozměněné jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Město se tak mělo odlišit od Německého Brodu, ležícího na stejné cestě.
V souvislosti s rozvojem městské samosprávy Český Brod jako první poddanské město v Čechách a na Moravě vystavěl už před rokem 1402 radnici. V husitské revoluci si Český Brod vybojoval politickou a správní autonomii. Císař Zikmund ho dokonce povýšil mezi královská města v roce 1437.
Český Brod je staré gotické město s mnoha historickými stavebními památkami. Chrám sv. Gotharda, pozdně gotická zvonice a stará radnice patří mezi nejdůležitější. Domy historického jádra města mají zpravidla sklepy, jimiž se lze dostat do podzemního chodbového systému, jehož část je již odkryta. V novodobé historii je důležitý rok 1960, kdy orgány státní moci zrušily českobrodský okres a připojily jej ke Kolínu. Roku 1990 byl Český Brod vyhlášený za památkovou zónu.
Český Brod
Zámek Ratboř
V poslední reportáži budeme pokračovat v obdivování předválečné architektury. Zajeli jsme totiž do Ratboře. Obec leží 6 km jihovýchodně od Kolína. První zpráva o Ratboři pochází z roku 1115, kdy patřila do majetku benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra.
Tato zpráva ale není věrohodná, vyskytuje se na falzu pozdějšího data. Věrohodnější je zpráva z roku 1352. V obci narazíte na starý zámek, původně to byla gotická tvrz, a nový zámek postavený v letech 1911-1913 architektem Janem Kotěrou z Prahy.
V ratbořském parku narazíte na dvě zajímavé stavby. Obě pojí odnepaměti rodina kolínského podnikatele Mandelíka. Rod pochází ze 17. století, Ratboř si ale jako své místo k žití vybral až pradědek našeho průvodce pana Jana Mandelíka, který tady zakoupil továrnu na výrobu cukrových homolí.
Mandelíkovi nejprve bydleli ve starém barokním zámku, o jehož přestavbu požádal prvorozený syn Robert právě Jana Kotěru. Ten stavbu doplnil o novou architekturu, nové prvky a kubistické detaily. Starý zámek jeho současní majitelé opravují.
Zámek v Ratboři je součástí území Podlipanska, které se táhne od Kostelce nad Černými lesy až ke Kolínu, a zapojil se také jako infomísto do projektu Vandrování Podlipanskem.
Zámek Ratboř
Sběratel traktorů
Možná ani nevíte, kde leží obec Chotouň a asi ani nebudete znát pana Pavla Víšu, tamního rodáka. Seznámíme vás s ním a obec na Českobrodsku vám představíme taky.
I když my jsme sem zavítali hlavně proto, že právě pan Víša je sběratelem traktorů, a to takovým, že dokonce vytvořil jejich muzeum. Pan Víša je potomek místního selského rodu Rejholců.
Muzeum traktorů a zemědělské techniky vzniklo v roce 1996 darem historického traktoru Svoboda 12. Dnes má na padesát unikátních kousků, veteránů, 70 stabilních motorů a desítky dalšího nářadí a strojů, od cepu po mlátičku. A uvidíte kousky nejen evropské, ale i zámořské.