Reportáže v regionech
Grunta
Název obce Grunta vám asi mnoho neřekne. Přesto nebo možná právě proto vás pozveme k její návštěvě. Najdeme ji jen pár kilometrů od Kolína, bývala součástí oblasti, kde se těžilo stříbro a taky měď, tedy hor Kutných. Dokonce se jednalo o nejstarší část Kutnohorského těžebního revíru. Bývaly tu šachty a samozřejmě tady žili horníci. Ve středověku tu vyrostl kostel, který byl zasvěcen Panně Marii. Na počátku 20. století ho nahradil velkolepý kostel, který by zřejmě ve venkovském prostředí u nás sotva hledal konkurenci. I z výzdoby v duchu secese je patrné, že se na ní podíleli významní umělci své doby. A podle dochovaných zpráv tvořili navíc velmi rychle. Zajímavá pověst se váže ke zdejšímu zvonu, který pamatuje už původní svatostánek. I tu vám prozradíme. A navíc se ještě vypravíme k tvrzi v nedaleké obci Libenice.
Grunta
Bitva u Lipan
Bitva u Lipan se stala jedním z významných mezníků naší historie. 30. května roku 1434 se tu střetli radikální husité s těmi umírněnými. Jak to tehdy dopadlo, víme už od školních lavic všichni. My vás na místo rozhodující husitské válečné vřavy zavedeme a společně si ho prohlédneme. I když se v různých časech pohled na husitství měnil, místo bitvy bylo a stále je vyhledávaným cílem. V dobách národního obrození se dokonce dočkalo mohyly. A také velkých poutí, na nichž zněla slova o národním uvědomění. Ve dvacátém století se pak ke vzpomínkám přidaly i rekonstrukce bitev. Do dávné historie se u Lipské hory můžete vypravit i dnes. Mnohé zajímavosti o bitvě samotné i dění v husitských dobách na vás pak čekají v netradiční expozici Podlipanského muzea v nedalekém Českém Brodě.
Bitva u Lipan
Železniční modeláři
Pokud patříte k milovníkům malých železnic a vláčků na nich, tak se s námi určitě vypravte do Peček na Kolínsku. Členové Sdružení železničních modelářů nachystali úžasnou podívanou. Několikrát ročně připravují výstavy a jednou za rok pak se svými modely zaplní plochu 1200 metrů čtverečních. Co nás všechno čeká? Zabrousíme samozřejmě do historie, dozvíme se například, kdy si děti začaly hrát s vláčky a kdy se první začaly dovážet taky k nám. A pak se hlavně budeme rozhlížet. Na kolejišti se prohánějí různé unikáty. Třeba oblíbený motoráček Hurvínek, který má dokonce nainstalovanou kameru. Prohlédneme si i armádní vagón z doby druhé světové války. A nechybí ani život kolem železnice. Třeba chatová osada, hvězdárna, kouřící tovární komín, autobus, který dovede i zastavit na stanici a samozřejmě silnice s auty.
Železniční modeláři
Bauerova vila
Do Libodřic na Kolínsku se vypravíme za místním klenotem, který je zároveň skvostem české kubistické architektury. Bauerovu vilu vystavěl Josef Gočár pro zdejšího velkostatkáře Adolfa Bauera v letech 1912 a 1913 a nutno dodat, že jde o jedinou vilu ve stylu kubismu u nás mimo velká města. Exteriér nenechá nikoho na pochybách, k jakému stylu patří, ale do interiérů si pan velkostatkář dopřál změnu. Kubismus tu připomínají pouze dveře a sloupky na schodišti. A řada zajímavých exponátů. Některé kousky připomínají původní vybavení, jiné pak patří k ukázkovým dílům stylu, který dal Bauerově vile vzniknout. Určitě vás zaujme například židle z roku 1911, kterou navrhl Pavel Janák nebo jeden z nejvzácnějších exponátů – kubistická váza od Vlastislava Hofmana.
Bauerova vila
Kolínská řepařská drážka
Kolínskou řepařskou drážku jsme už společně navštívili, za těch pár let se tu ale hodně změnilo, a tak vás k ní a do jejího okolí zavedeme znovu. Mašinky tu vozí spousty návštěvníků, kteří mají navíc díky nově vybudované naučné stezce šanci dozvědět se o její historii, o podobných drážkách v okolí, pěstování řepy, ale také o minulosti obcí, kolem kterých se bílé zlato vozilo. Dozvíme se například, že tyhle koleje taky za války zachraňovaly lidi z nedaleké Petrolky před nálety. Vláček je naložil a dovezl do úkrytu, kde nebezpečné chvíle přečkali. Prohlédneme si nejen pomalu se prodlužující trať, ale také třeba právě opravovaný zámek Horskýfeld na kraji obce Býchory. Patřil krátkou dobu i zakladateli řepařské drážky Adolfovi Richterovi, ale jeho nejznámějším majitelem byl nejspíš houslový virtuos jan Kubelík.