Reportáže v regionech
Pevnost Smečno
Nedaleko Prahy ve Smečně zavítáme do řopíku – tak se označují bunkry, které měly hlavně obrannou funkci. Do Pražské čáry patřilo přes 900 objektů, které se táhly od Mělníka až po Slapy, zachovalo se jich 45, protože většina byla vyhozena do povětří nebo byly zabetonovány.
Jen pár desítek metrů od smečenského zámku se zachoval právě jeden řopík, který se jako součást lehkého opevnění zachoval – byl i součástí Pražské čáry a dnes slouží jako skanzen vojenské techniky. Opevnění mělo zdržet nepřítele tak dlouho, dokud nedorazí spojenci, pak se většinou přešlo rovnou do protiútoku. Bunkr ve Smečně je dnes zřejmě nejautentičtěji zařízeným objektem lehkého opevnění u nás. Je chloubou pan Krinkeho.
Pevnost Smečno
Pevnost v Sazené
V Sazené u Velvar můžete narazit i na jeden dochovaný řopík – unikátní lehké opevnění z doby první republiky. V obci se v minulosti nacházela celá řada opevnění, která byla postupně odstřelena nebo zabetonována.
Dodnes si tak v objektu barokního mlýna z šestnáctého století můžete prohlédnout drobné pozůstatky po jednom z nich. Ve mlýně byla vybudována jednostřílnová pevnůstka se dvěma vchody.
Měla za úkol, spolu s objektem u váhy, postřelovat komunikaci vedoucí přes obec od Ledčic dále na Novou Ves. Zajímavostí bezesporu je fakt, že v objektu nebyly mřížové vstupní dveře. První vchod byl z interiéru mlýna a uzavíraly ho pancéřové dveře.
Druhý z vchodů byl umístěn na přilehlou dřevěnou pavlač a taktéž byl uzavřen pancéřovými dveřmi. Pod tímto vchodem byl dekl, jenž uzavíral přístup do nouzového výlezu. Ten byl opatřen tzv. kramlemi a přes něj se dalo prolézt do nižších pater budovy a pak úplně mimo budovu. Celou tuto atypickou pevnůstku podpírá přes dvě patra sloup o rozměru 50x50 cm, který je vespod zakončen betonovou patkou o rozměrech 1x1 m.
Za okupace byl objekt pravděpodobně jako ostatní dochované objekty zabetonován, kromě výdechu ventilace. Ten zůstal neznehodnocený. Při přestavbě mlýna v poválečných letech vzala za své dřevěná pavlač, která byla vyměněna za betonovou. Veškeré pozůstatky po pevnostním objektu byly časem zahlazeny.
Díky současným majitelům se podařilo zapsat barokní mlýn do seznamu kulturních památek. A sama pevnost se stala jednou z nejobdivovanějších a nejnavštěvovanějších.
Pevnost v Sazené
Buštěhrad Oty Pavla
Skládka – to je to první, co se vybaví těm, kteří znají Buštěhrad. Sami ale uvidíte, že jde o trochu lichou představu. Buštěhrad je městečko, které leží nedaleko Prahy směrem na Kladno a Slaný. Dětství tady prožil novinář a věhlasný spisovatel Ota Pavel, který pendloval mezi Buštěhradem a nedalekým Křivoklátskem.
Buštěhrad sám má ale docela pestrou historii. První dochovaná zmínka o Buštěhradu pochází ze 13. století. Sama osada byla rozdělena ve dví: ta, která „patřila“ k tamnímu hradu, a ta, která byla pod ním – podhradí. Tomu se říkalo Buštěves, zřejmě původně Buškova ves, říká kronikář Jaroslav Pergl.
A nebude sám, kdo nás Buštěhradem provede. Přizval si i archeoložku Danu Stolzovou: nejen o gotických a renesančních prvcích bude mluvit. Siluetu hradu dnešní Buštěhrad už nenabízí, ale něco z něj přece jen zbylo.
Buštěhrad Oty Pavla
Smečno
Když si dáte do internetového vyhledavače slovo Muncifaj, automaticky jste navigováni do Smečna. Proč? Dozvíte se to z naší čtvrté reportáže. Lingvisté nemají jasno, jakže tohle slovo vzniklo nebo co označovalo, každopádně my víme, že dnes už Muncifaj Smečnem jest.
Městečko se rozkládá v nadmořské výšce 340 až 375 metrů na návrší, mírně se sklánějícím k severovýchodu ke Slanému, na jihozápadě přecházejícím do roviny, táhnoucí se ke Kačici. Jeho střed tvoří rozlehlé protáhlé náměstí, jímž po délce probíhá hlavní silnice. V horní západní části náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice a sousoší Nejsvětější trojice a v jeho sousedství zámek.
Nejstarší zmínka pochází z roku 1252, kdy se jako majitel zdejší tvrze připomíná vladyka Boleslav ze Smečna (Bolezlav de Zmecen). Na žádost Hynka Bořity z Martinic, pozdějšího nejvyššího zemského sudího povýšil 26. května 1510 král Vladislav Jagellonský ves Smečno na městečko pod novým názvem Muncifaj. A tady bychom měli uvést jednu z teorií. Slovo Muncifaj je odvozeno z latinského Mons fagi – Buková hora. Místní ale nikdy tohle slovo nepřijali za své, a tak bylo rozhodnuto o přejmenování.
Na den přesně, 28. prosince 1515, bylo Smečno učiněno městem, přičemž mu byl polepšen znak, udělený při prvním povýšení. Smečenští mají ve znaku draka.
Smečno
Hradiště Budeč
Severozápadním směrem kousek za pražským Suchdolem jsme zamířili v nedělním toulání. Místo mezi Zákolanským a Týneckým potokem si totiž vybrali naši předkové už v době střední doby bronzové a sami Slované si pak tady začali budovat své prostorné hradiště. Místu se říká Budeč a Budečská je i nejedna ulice v Česku. Nejvýznamnější období Budče spadá k první třetině 10. století, kdy vládli Spytihněv, Vratislav a Václav. Průvodkyní nám bude archeoložka Andrea Bartošková.