Reportáže v regionech
Třebíz
Třebíz je nejen místem, kde přišel na svět spisovatel Václav Beneš Třebízský, ale taky si tu můžeme připomenout život v dobách našich předků. Obec totiž částečně funguje jako skanzen. My si při návštěvě připomeneme, jak dřív vypadala příprava na nejoblíbenější svátky v roce a co patřilo k jejich průběhu. V Cífkově statku, který je dominantou návsi, připravila skupina mladých nadšenců programy pro školy i veřejnost, které je do Vánoc časů minulých přenesou. Seznámíme se například s Lucií. Tajemná postava v období před svátky obcházela stavení a kontrolovala, jak mají hospodyně naklizeno. Čeká nás taky štědrovečerní večeře. Skládala se z devíti jídel. Pod stolem přitom bývala sláma, nesměla chybět ani sekera. Proč? Prozradíme vám to.
Třebíz
Nejdelší řopík v Česku
Před vypuknutím druhé světové války vyrostlo na západ od Prahy víc než sedm stovek obranných bunkrů, které měly chránit metropoli. Této obranné linii se říkalo Pražská čára. Objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, začali nacisté likvidovat hned po svém vstupu do naší země. Některé odstřelovali, jiné alespoň zaplnili kamením a zalévali betonem. Parta nadšenců se pustila do jejich odhalení, vyčištění a zpřístupnění. My vás zavedeme do jednoho, který najdeme mezi Bratronicemi a Dolním Bezděkovem. Pyšní se označením nejdelší a proměnil se v malé muzeum. Dozvíte se tu, jak vznikl i čím byla vybaven a jak to tu mělo v případě ohrožení fungovat. Pokud budete mít chuť putovat vojenskou historií dál, pozveme vás ještě do dvou dalších znovu objevených objektů.
Nejdelší řopík v Česku
Železniční muzeum ve Zlonicích
Členové Klubu železničního muzea ve Zlonicích začínali se svou láskou vesměs jako železniční modeláři. Jenže pak se vrhli do sbírání strojů a zařízení, které se jim domů nevešly a výsledkem je unikátní muzeu, které našlo azyl v prostorách statku. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout skoro všechno, co má s kolejemi a vlaky něco společného, nejzajímavějšími exponáty jsou ale samozřejmě babičky lokomotivy. Většina z nich jezdívala v cukrovarech, takže jsou už na první pohled jiné než ty, které vozívaly cestující či náklady mimo fabriky. Unikátem je dieselová lokomotiva z roku 1955, která je nejstarší dochovanou z výroby pražského ČKD. A zaujmou vás určitě i hradla a stavědla. Tomu nejstaršímu je už přes sto let a sloužilo jako vzor pro výrobu těchto zabezpečovacích zařízení v celé monarchii.
Železniční muzeum ve Zlonicích
Muzeum ve Slaném
Za historií města Slaný se vypravíme do tamního muzea. Připomeneme si, že u jeho zrodu, stejně jako u vzniku divadla a knihovny, stál místní učitel, dramatik i spisovatel Václav Štech. Při procházce muzeem si budeme povídat o historii města, v níž důležitou roli sehráli asi nejznámější šlechtičtí majitelé, panstvo z rodu Martiniců, později Clam-Martiniců. Nejvýznamnějším představitelem rodu byl Jaroslav Bořita z Martinic, který zastával významné funkce v českém království. Pro město Slaný měl ale větší význam jeho syn, který do něj například přivedl františkány nebo řád piaristů. Prohlédneme si také rozsáhlou sbírku ostrostřeleckých terčů, z nichž nejstarší je z konce 18. století. Dozvíme se něco o historii ostrostřeleckých sportů i o vývoji terčů.
Muzeum ve Slaném
Muzeum v Lánech
Lány ve Středočeském kraji proslavil asi nejvíc místní zámek, který se už v časech T. G. Masaryka stal rezidencí našich prezidentů. My ale tentokrát zavítáme do muzea. I v něm si prvního československéo prezidenta, který měl Lány tak rád, pochopitelně připomeneme, ale nebudeme se věnovat politice. Řeč bude o jeho zálibě v jízdě na koních i jeho oblíbených čtyřnohých parťácích včetně toho nejznámějšího, Hektora. A dozvíme se také, jaké měl pan prezident rád jídlo. Věnovat se budeme i technickému vývoji, například automobilům. Dámy bezpochyby potěší nahlédnutí do prvorepublikového šatníku, kterému vládly elegantní modely, rukavice, klobouky a krásné boty. My ale nahlédneme ještě hlouběji a dozvíme se, jaké trendy přinesla paní Móda u spodního prádla.