Hledání v reportážích
Středověká móda
Nejlepším zdrojem informací o ošacení jsou přímo dochované oděvy, z nichž některé si můžete prohlédnout. Je však třeba mít na paměti, že se nedochovalo statisticky významné množství oděvů, aby bylo možno říct, že „tento typ oděvu se šil přesně takto“.
Lze jen prohlásit, že daný oděv byl konstruován konkrétním způsobem. Důležité je i to, za jakých podmínek se oděv uchovával. Jistě je rozdíl mezi kusem vyhozeným jako neopravitelný a královskou róbou, která byla součástí pokladu.
Opatrní bychom také měli být v případě pohřebních rouch. Specifickým tématem jsou nálezy z močálů, kdy je v některých případech otázkou, zda se nejednalo o loupežnou vraždu nebo o popravu „čarodějnice“.
A proč o tom mluvíme? Protože na druhé cestě jsme se vydali do Uherského Brodu na ojedinělou výstavu. Tvořena je hned několika typy exponátů – plátovou zbrojí od Hynka Minarčíka ze Vsetína, zdařilými replikami kostýmů Martiny a Martina Hřibových ze Zlína, drátěnými košilemi a brní od Jaroslava Vysokého z Třebíče a několika krásnými meči a štíty, které zapůjčil David Templář Karlík ze Šternberka.
Na výstavě v Muzeu v Uherském Brodu nechybějí ani originály z muzejních sbírek. Spojuje je jediné, doba, ve které vznikly – tedy středověk až renesance.
Nedílnou součástí oděvů jsou doplňky a různé drobné detaily, jako jsou vzory látek, dochovaná obuv, opasky, tašvice, kabelky apod., které můžete shlédnout zde. Též se můžete pokochat tapiseriemi a malbami postav oblečených v dobových oděvech.
Středověká móda
Houslař
A teď by měli zbystřit ti, kterým je blízká hudba houslí a vůbec tenhle nástroj. Ostravská dílna mistra houslaře Tomáše Pospíšila patří k nejvyhledávanějším a co do kvality nejšpičkovějším dílnám tohoto typu.
Houslař Tomáš Pospíšil díky své zálibě ve hře na smyčcové nástroje a v nemalé míře také díky tomu, že se měl možnost vyučit v roce 1998 houslařem s vyznamenáním u soukromého houslařského mistra Ing. Pavla Celého v Kyjově, měl už v učení možnost potkat se s nástroji starých i současných mistrů houslařů.
Houslařská dílna mistra Ing. Celého opravuje nástroje hudebních těles jako jsou např. Zlínská filharmonie, Hodonínský symfonický orchestr, regionální církevní soubory, bratislavských konzervatoristů a jejich profesorů a vyrábí repliky historických nástrojů podle předloh děl starých mistrů jako jsou fidula, viola da gamba pro muzea a vídeňské umělce.
Brzy po vyučení byl mistrem P. Celým pověřen vedením jeho houslařské dílny v Uherském Hradišti. V současné době působí v rámci své živnosti ve vlastním houslařském ateliéru v Ostravě vybudovaném na popud Doc. Jana Hališky, ředitele Janáčkovy filharmonie Ostrava, v Domě kultury Vítkovice.
V roce 2004 byl houslař Pospíšil jmenován soudním znalcem v oboru oceňování a posuzování smyčcových hudebních nástrojů. Mezi jeho zákazníky patří např. umělci z Janáčkovy filharmonie, Národního divadla moravskoslezského, studenti ostravské státní konzervatoře, žáci základních uměleckých škol a umělci různých hudebních seskupení z celé Moravy.
Tomáš Pospíšil nám samozřejmě ukáže, jak pracuje, a prozradí nám i to, jaké dřevo je pro něj a ty jeho housle nejlepší.
Houslař
Stanice dravců
Kondor krocanovitý Karel, který přesně před rokem uletěl sokolníkům u Žlutých lázní a potom se tři týdny toulal v okolí Prahy, kvůli svému útěkářství skončil v zoologické zahradě. Uletěl potřetí a aby ho touhy na útěky přešly, našli mu chovatelé ze sdružení Merlin samičku ve Zlíně.
Toulavá kamera vám připomíná tenhle příběh se šťastným koncem proto, že se vypravila za merlinskými.
Ti sídlí v Praze a inspirováni uměním středoasijských národů vycvičit dravce nám předvedou, jak tuhle práci zvládají i v čem jsou její úskalí.
Dnes se zaměřují především na hendikepované „letce“. Zapátráme i po tom, jestli je snazší vychovat dravce menších rozměrů než toho většího.
Ani jeden z nich k lidem moc netíhne, pokud přiletí, pak jen proto, že tuší plnou misku masité stravy. Platí to i pro Puštu nebo Omara – nechte se překvapit, kdo to je.
Reportáž o sokolnících bude zajímavá i po stránce jazykové, a to proto, že jejich odborný slang zahrnuje i neobvyklé výrazy: letky třeba nejsou žádné vojenské stíhačky.
Kalhotky mají taky jiný význam a haluzník opravdu není ten, kdo sedí ve větvích, i když… Ani v této profesi není nouze o zajímavé historky. I o nich bude řeč.
Stanice dravců
Krojované panenky
V 70. letech se paní Karlíková stala jednou z prvních pražských podnikatelek. Ale už od svých 17 let vlastně „podniká“. Tehdy ještě za první republiky byla účetní v baťovském Zlíně a bavilo ji šít kroje – a tak začala před 17 lety podnikat ve velkém. Objednala si za dvě stě tisíc 2500 kusů panenek, popůjčovala si peníze… A protože o ní mluvíme v Toulavé kameře, je jasné, že to celé dopadlo dobře… Ale vy se na její příběh i příběh o panenkách podívejte.
Krojované panenky
Zlínská zoo
Ve Zlíně v místní zoo otevřeli tropickou halu. Pojmenovali ji Yucatán. K vidění je tu leccos. Namátkou třeba lenochod dvouprstý nebo chvostan bělolící. Ti tu žijí mezi dvěma tisíci rostlin a abychom si připadali opravdu „opravdově“, připravena je pro nás i indiánská civilizace a hrobka mayského krále.