Hledání v reportážích
Baťovy expozice
Máte pocit, že o Tomáši Baťovi víte už všechno? Při návštěvě nově otevřených expozic ve Zlíně určitě zjistíte, že máte pořád co objevovat. Expozice souhrnně nazvané „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost“ mapují vývoj Baťova impéria od konce 19. století až do znárodnění. Začneme u zahájení výroby obuvi a skončíme u letadel, pneumatik a taky slavných filmových studií. Nezapomeneme ani na to, čím byl Baťův přístup rozhodně výjimečný, na péči o zaměstnance a jejich rodiny. A připomeneme si i to, jak si podnikatel vychovával ve vlastní škole potěr do svých fabrik. Tušíte například, kolik všechny jeho firmy zaměstnávaly v době největšího rozmachu lidí? Doma i za hranicemi to dohromady bylo víc než šedesát pět tisíc osob.
Baťovy expozice
Výrobce řehtaček
Zejména na venkově se pořádná pomlázka neobejde také bez řehtačky. Tuhle důležitou a nepřeslechnutelnou pomůcku koledníků si připomeneme ve Zlíně u pana Libora Jurčíka. Je v rodině už čtvrtou generací, která se věnuje jejich výrobě. Těšit se tak můžeme na kousky od těch nejmenších přes velké obouručné až po takzvané tragačové. A ukážeme vám i hotová umělecká díla – řehtačky kytarové nebo s ozvučnicí. Podle legendy nahrazují řehtačky v době od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty zvony, které odlétají do Říma. Svou roli ale hrály už dřív, když s jejich pomocí byly vyháněny zlé síly, bylo potřeba obejít celou obec a s pořádným hlukem zahnat všechno zlé. Pokud byste třeba chtěli zavzpomínat na své dětské chvíle, pana Jurčíka a jeho řehtačky můžete potkat na různých lidových akcích a jarmarcích.
Výrobce řehtaček
Muzeum dřevěného porculánu
Držkovou na Zlínsku ani okolní obce příroda neobdařila příliš úrodnou půdou. Dokonce se říkalo, že tady končí chleba a začíná kamení. Lidé tu proto rozhodně neměli na rozdávání a museli vymýšlet, jak získat všechno potřebné co nejlevněji. Naučili se proto vyrábět nejrůznější náčiní a nářadí ze dřeva. Těmto výrobkům se tu říkalo dřevěný poorculán. Práce se dřevem a výrobky předků nadchly Lubomíra Marušáka natolik, že začal spolu se sousedy prohlížet půdy a různá zákoutí stavení a hledat poklady, které se ze starých časů dochovaly. Nakonec pro své objevy zřídil muzeum. Nejprve postavil repliku roubené zvonice a později dokonce salašnické koliby, a tam ukázky lidové dovednosti umístil. Najdeme mezi nimi samozřejmě i díla jiných řemeslníků z dávných dob.
Muzeum dřevěného porculánu
Sraz větroňů
Staré kluzáky a větroně vyrobené v časech po druhé světové válce jsou u nás poměrně vzácné. Přesto jich několik existuje a zájemci je mohli vidět na konci prázdnin v Prostějově, kde se sešli členové Plachtařského old timer klubu. Historie plachtění se u nás začala psát už takřka před stovkou let. Jenže první výroba byla plná pokusů a výsledkem byly spíš jednotlivé kusy. S větší výrobou se začalo až ve Zlíně, kde vznikly letecké dílny vyrábějící kluzáky pod značkou Zlín. Jejich stroj zvaný Krajánek byl také nejstarším létajícím zázrakem na zmíněném srazu. A zajímavé kousky budou k vidění i na akci konané na konci září na Rané u Loun.
Plachtařský old timer club
Luhačovské Zálesí
V sedle kola se vypravíme na třicetikilometrovou stezku Luhačovským Zálesím. Čekají nás náročnější stoupání i příjemné sjezdy a také cela řada zajímavých zastávek. Místem startu budou Ludkovice s dvěma unikátními torzy dálničních mostů připomínající časy, kdy chtěl Tomáš Baťa pro své zaměstnance stavět silnici dálničního typu mezi Luhačovicemi a Zlínem. Pak se porozhlédneme do krajiny kolem Luhačovické přehrady. A připomeneme si také pár bájí a pověstí s krajem spojených.