Hledání v reportážích
Replika Svatováclavské koruny
V dílně šperkařské rodiny Beldových v Turnově budeme sledovat výrobu repliky Svatováclavské koruny. Dozvíme se, jak jeden z nejcennějších pokladů našeho národa vznikl a proč se jeho repliky vyrábějí. Jak mistři řemesla, které se v rodině Beldových dědí už několik generací, postupují, co všechno musejí zvládnout a co je při jejich práci to nejsložitější. Opravdu náročným úkolem je co nejlépe napodobit drahé kameny, kterými nechal Karel IV. korunovační klenot ozdobit. Dokonce je prý dával měnit. Na repliky se používají barevná sklíčka, která ovšem musejí co nejvíc připomínat originály. V Turnově nevzniká podobný kousek poprvé. Už v roce 1965 vyráběl Jiří Belda přesnou kopii koruny a jeho výtvor nás pak reprezentoval na světové výstavě v Montrealu.
Replika Svatováclavské koruny
Statek v Dolánkách u Turnova
Už od 16. století hospodařil rod Dlasků na statku v Dolánkách u Turnova. Nejprve stálo jejich stavení hodně blízko řeky, která často škodila. A tak po svolení vrchnosti došlo k jeho přesunutí na současné místo. Na něm byla stavba dokončena v roce 1716. I když později se samozřejmě její vzhled několikrát měnil. Majitelé se těšili úctě sousedů, ale dobré vztahy měli i s pány. Ti sem dokonce několikrát do roka přijížděli, třeba na posvícení. Na přelomu 18. a 19. věku žil na statku Václav Dlask, který vedl podrobnou kroniku. Zapisoval do ní nejen rodinné události, jako třeba narození svého prvního syna, ale taky informace, které byly užitečné rovněž pro další lidi. Takže se můžeme dočíst mimo jiné to, jaké kdy bylo počasí, což samozřejmě ovlivňovalo úrodu.
Statek v Dolánkách u Turnova
Zámek Hrubý Rohozec
Zámek Hrubý Rohozec se pyšní dlouhou historií, ale přesto nepatří k naším nejznámějším památkám. Nedaleko Turnova stojí trochu ve stínu slavnějších kolegů Sychrova, Valdštejna nebo Hrubé Skály. Nicméně my vás přesvědčíme, že si zastavení zaslouží. Některé jeho prostory možná znáte z filmového plátna. Novogotická jídelna si například zahrála v Tajemství hradu v Karpatech, kupříkladu balkón zase v detektivním příběhu Vrah skrývá tvář. Připomeneme si ale hlavně některé zdejší pány, zejména ty z původně francouzského rodu Des Fours, kteří se tu usadili v době pobělohorské. Jeden z nich údajně nechal po druhé světové válce na zámku zazdít vzácný poklad. Tak pečlivě, že jeho skrýš dodnes nikdo nenašel.
Zámek Hrubý Rohozec
Umění z cínu
Různé užitečné předměty z cínu odlévali už staří Římané. Ale až mnohem později, někdy v 17. století, se zpracování šedostříbrného kovu stalo samostatným řemeslem. A jeho mistři z něj začali tvořit taky umělecká díla. Tradiční profesi udržuje při životě Ladislava Růžičková z Radvánovic u Turnova. Společně se do království původně vystudované zootechničky vypravíme a nahlédneme pod pokličku. Pod rukama se jí rodí šperky i různé ozdoby a samozřejmě rovněž celé předměty. K jejím chloubám patří relikviář, který mohli dva roky obdivovat návštěvníci hradu Křivoklát. A k nejnovějším počinům pak zase čtyři poháry pro čtyři chotě Otce vlasti, které vytvořila při příležitosti oslav sedmistého výročí jeho narození a které budou k vidění v kladrubském klášteře.
Umění z cínu
Kacanovy
Obec Kacanovy leží nedaleko Turnova. Těžko říct, kdy přesně vznikla, protože ji vlastně tvoří tři původně samostatně osady. Už na počátku 20. století bývala oblíbeným turistickým cílem a místem pro odpočinek. V létě i v zimě. Jezdívali sem třeba Franz Kafka nebo Václav Rais. My ale zamíříme ke Kopicovu statku. Zavzpomínáme na hospodáře, po kterém dostal své jméno. A hlavně na jeho neobvyklou vášeň. Vojtěch Kopic totiž vytesával do okolních pískovcových skal reliéfy. Od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století tak vytvořil unikátní přírodní galerii s desítkami výjevů z mytologie, bible i českých dějin. Po její prohlídce vás ještě zavedeme do míst, kde žili naši předci už v pravěku.
