Hledání v reportážích
Kovář
Daniel Hlobil si už jako kluk oblíbil kovářské řemeslo. Když před deseti lety přišel s nápadem obnovit kovárnu na starém hamru u cyklostezky z Obřan do Bílovic, mnozí prý jen nevěřícně kroutili hlavami. Jenže on se nedal odradit a polorozpadlý objekt z roku 1820 koupil. S pomocí kamarádů a rodiny mu postupně vrací zašlý lesk a snaží se ho oživit. Prohlédneme si ho a budou nás zajímat nejen už hotové části, ale i další Danielovy plány. Rád opravuje staré a osvědčené předměty. V jeho království tak najdeme třeba na nový kabát čekající měch z počátku 20. století či o poznání starší pérový buchar. Slouží k rychlému tvarování materiálu. Daniel však shání další poklady ze starých kováren a dílen, které by dokázal dát dohromady a znovu zprovoznit.
Kovář
Kovárna v lese
Štědrosti letošní zimy na sněhovou nadílku můžou využít návštěvníci rozhraní Vysočiny a Jihočeského kraje. My se na toulky vydáme z obce Studená. Na své si tam přijdou i milovníci sjíždění kopců, ale vzhledem k nadmořské výšce je místo ideálnější pro vyznavače bílé stopy. Tras je tu připraveno hned několik, nás zlákala ta nejdelší. Naše cesta vede lesy až k samotě na Pláništi, odkud už zdálky uslyšíme rány kovářského kladiva. Auvnitř se můžeme ohřát u výhně. V sedmdesátých letech tu stávala jen opuštěná stodola. Vyhlédl si ji Alfred Habermann a pustil se do opravy. Odlehlé místo se mu líbilo i proto, že hlukem nikoho nerušil. Dozvíme se, jaká krása se pod rukama zdejších mistrů černého řemesla zrodila, co mají na své práci nejraději a chvíli je při ní taky budeme pozorovat.
Kovárna v lese
Trojklášteří
Zámek i historické centrum patří k největším turistickým lákadlům Českého Krumlova. Nedávno ovšem přibylo další. Po velké rekonstrukci se nového kabátu i života dočkal areál Trojklášteří. Kdysi býval domovem především minoritů a sester klarisek. Dnes tu můžeme nasát atmosféru starých prostor a trochu se zamyslet, pravidelně se tu ale taky koná řada kulturních akcí, a hlavně nejmenší ocení interaktivní expozici. Navíc tu najdou hernu a můžou si kupříkladu vyzkoušet drátěnou košili. Ale taky si upéct koláčky, sledovat při práci kováře či skláře. A ti tu svůj um samozřejmě předvádějí i dospělým návštěvníkům. V současnosti je tu navíc k vidění výstava věnovaná legendárnímu filmu Císařův pekař, na níž najdete kupříkladu kostýmy a narazit můžete i na císaře Rudolfa II.
Trojklášteří
Bednáři
K tradičním řemeslům patří bednářské. Ale je taky jedním z ohrožených. Kupříkladu v plzeňském pivovaru pracovalo na počátku minulého století 150 bednářů. Jenže pak začaly místo sudů sloužit nerezové tanky a práce pro ně ubylo. Přesto i dnes v areálu dílnu vonící dřevem najdeme. Pánové v ní nám prozradí, co všechno obnáší údržba stovky sudů z ležáckých sklepů před dalším naplněním. A taky to, z čeho a jak si vaří smolu. Nebo které dřevo je nejvhodnější na výrobu nových sudů a kolik se ho na ty velké, v nichž pak zraje zdejší zlatavý mok, spotřebuje. Pracovní postup i receptura na vaření smoly se tady předávají z generace na generaci. Pánové navíc musí kromě práce se dřevem ovládat i základy kovářského řemesla, aby si dovedli poradit s obručemi.
Bednáři
Výroba hudebních nástrojů
Vít Kašpařík vyrůstal v muzikantské rodině. Tatínek dokonce vyráběl historické nástroje. A synek ovládal kupříkladu hru na klavír nebo flétnu. Posléze sice absolvoval průmyslovku a vyučil se kovářem, ale stejně ho to k lásce z dětství táhlo. A taky k práci s dřevem. A když se pak usadil ve Velkých Karlovicích, začal se zajímat o tamní lidové muzicírování i tradiční nástroje. Nejprve jen pro své blízké a kamarády vyráběl různé píšťaly, ale díky tomu, že s nimi měl úspěch, pustil se do dalších kousků. Nechá nás nahlédnout do své dílny a my se trochu přiučíme. Zjistíme, jaké dřevo se nejvíc hodí nebo jaké píšťalky si tvořili pasáčci při své službě u stád. A jak se pomocí silných tónů pastýřských trúb dokázali mezi sebou na poměrně velkou vzdálenost dorozumívat.
