Hledání v reportážích
Z Hlavňova na Hvězdu
Broumovské stěny tvoří pásmo zalesněných pískovcových skal mezi Broumovem a Policí nad Metují. Směrem k Policku se svažuje mírně, ale zato se tu nacházejí četné strže, soutěsky, skalní věže a jeskyně. Turisté toto místo objevili už v 60. letech 19. století a velmi si ho oblíbili. Mezi nejznámější pískovcové útvary patří Kovářova rokle. Ideálním výchozím místem do skal je vesnička Hlavňov, která leží v údolí stejnojmenného potoka těsně pod Broumovskými stěnami. Na výlet z ní vyrazíme i my a naším cílem bude místo zvané Hvězda. Tento tvar má i barokní kaple Panny Marie Sněžné, kterou tu v roce 1733 nechal postavit opat Otmar.
Z Hlavňova na Hvězdu
Řezbář Jan Paďour
Jan Paďour byl jedním z prvních řezbářů, kteří u nás k tvorbě ze dřeva začali používat motorové pily a brusky. Vyučil se sice kovářem, ale brzy přišel na to, že práce s kovem u výhně pro něj není tím pravým. Lákalo ho spíš dřevo. A měl navíc na co navazovat, jeho otec vyřezával loutky a také postavičky do betlémů. Jan se během několika let propracoval do špičky tohoto oboru nejen u nás. Účastnil se dokonce vyhlášeného Husky Cupu v Německu, na který jsou zváni jen ti opravdu nejlepší. Tvoří v prostorách bývalé vojenské pevnosti v Jaroměři, kde společně s dalšími umělci založil spolek Umělecké kolonie Bastion IV. Vydáme se za ním a prohlédneme si některé jeho výtvory.
Řezbář Jan Paďour
Buškův hamr
Jeden ze tří dochovaných funkčních hamrů u nás najdete nedaleko Trhových Svinů v jižních Čechách. Buškův hamr je vlastně kovárna na vodní pohon. Voda je přiváděna z náhonu přímo do dřevěných vantrok a na tři mlýnská kola. Každé z nich je možné spustit zvlášť. První pohání buchar, další brus a třetí měchy, které vhání vzduch do výhně. Hamr je dodnes funkční a čas od času v něm návštěvníci zastihnou při práci s rozžhaveným železem kováře. Dřív tu pracovalo až 10 urostlých a zdatných mužů. Prozradíme vám, co jejich práce obnášela. Na své si tu ovšem přijdou i ženy. Pro ty je připravena ukázka toho, jak fungovala hamernická domácnost.
Buškův hamr
Umělecký kovář David Szalay
Davida Szalaye lákalo už jako kluka spojení černého řemesla a sochařství. Vyučil se proto uměleckým kovářem a ve svém ateliéru se věnuje navrhování a výrobě nábytku, originálních svítidel, ale především ocelové figurální plastice. Inspiraci pro tvorbu čerpá v historii, nevyhýbá se ale ani tématům ryze současným. Jeho díla zdobí kupříkladu Metalovou stezku Mladou Boleslaví, po které jsme se společně nedávno vydali a obdivovat jste je mohli i na výstavách po celé zemi. Nás David nechá nahlédnout do své dílny a předvede nám, jak se ve výhni a na kovadlině rodí unikátní kousky. Prohlédneme si i některé už dokončené.
Umělecký kovář David Szalay
Kovář
Vojtěch Piller z Jaroměře se připravoval na kariéru v armádě. Jenže vojenskou školu v Martině v sedmnácti letech ještě před maturitou opustil. A náhodou tehdy potkal kovářského mistra, který ho zaměstnal. Vojtěchovi se černé řemeslo zalíbilo natolik, že u něj zůstal. Učil se od zkušenějších kolegů i ze starých knih. A pak si pronajal starou kovárnu, v níž nad výhní z rozžhaveného železa vytváří mříže, ploty, ale taky třeba náramky. Renovuje i staré předměty. A asi největší výzvou pro něj byly artefakty, které vyrobil pro jaroměřskou farnost. Můžeme je obdivovat v místním kostele. Pro nás Vojtěch nad výhní ukoval ze zbytku pásoviny křehkého anděla.
