Hledání v reportážích
Kovář Zdeněk Grausam
Kovář Zdeněk Grausam z Úval u Prahy má zlaté ruce. To vědí nejen v širokém okolí, ale třeba také filmaři. Však vyráběl zbraně do filmu Bathory i trilogie Letopisy Narnie. Neméně znám je jako ten, který vrací zašlou krásu historickým památkám. Už pár let je také mistrem tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje. I díky tomu, že uplatňuje tradiční postupy, málem už zapomenuté.
Kovář Zdeněk Grausam
Kovář a sklář Miroslav Liederhaus
Miroslav Liederhaus je umělecký kovář. Nezdědil nadání ani lásku k řemeslu po předcích. Generace před ním se staraly o půdu. I jeho doma k téhle práci vedli, nicméně on se při praxi dostal k výhni a už u ní zůstal. Rozhodl se navíc kromě železa věnovat i sklu. Říká o sobě, že je mistrem slepých uliček, protože neustále objevuje skryté možnosti spojování těchto dvou materiálů. A to metodou pokus – omyl. Dělá nejrůznější svítidla, plastiky i nábytek. Má za sebou několik desítek vystav nejen v Česku, ale i v Německu nebo Dánsku. Dává ovšem přednost tomu, aby jeho netradiční výrobky byly funkční a někomu sloužily.
Kovář a sklář Miroslav Liederhaus
Kovář Petr Císařovský z Olešna
Půvabnou osadou Olešno na Kokořínsku, prvně zmiňovanou v 15. století, jsme se společně prošli nedávno. Prohlédli jsme si podstávkové chalupy, které jsou typickými prvky lidové architektury této oblasti. V jedné z nich žije Petr Císařovský, sochař a kovář. Jeho roubenka je pravděpodobně nejstarším stavením v osadě, vyrostla zřejmě už v 17. věku. Petrův otec do ní přišel před zhruba 70 roky. Vystřídal socialistické družstevníky, kteří měli v sednici ustájená telata. Dnes patří chalupa umělecké tvorbě. Petr sem utekl z Prahy za klidem i inspirací. Nahlédneme do jeho království, budeme ho sledovat při práci a zjistíme také, kde všude jsou k vidění jeho díla.
Kovář Petr Císařovský z Olešna
Kovář Milan Beneš
Je jen málo řemesel, která přečkala tisíciletí a jsou potřebná i pro dnešní společnost. Jedním z nich je to černé. V dnešní době jsou ale kováři považováni spíše za umělce, což už přes 10 let dokazuje také Milan Beneš ve svém království na okraji malé moravské vesničky Býšovec. Pod jeho rukama tam vznikají originální díla. Nepodědil lásku k téhle práci po žádném ze svých předků, ale už v dětství tvrdil, že jednou chce u výhně tvořit. Tehdy si totiž myslel, že v kovárně úřadují čerti a toužil se s nimi kamarádit. Později se zhlédl v chladných zbraních. Milanovu tvorbu na první pohled poznáte podle babylonského symbolu pro znamení býka, ve kterém se sám narodil. Naleznete ho i na jeho figurkách.
Kovář Milan Beneš
Kovář Ondřej Klír
Ondřej Klír obdivoval už jako malý kluk práci mistrů černého řemesla. A láska k výhni a kovadlině mu vydržela dodnes. Svou kovářskou dílnu má na starém statku z 19. století, který objevil v obci Šonov na Broumovsku. Stavení, které se stalo pro něho a jeho ženu Alenu domovem, postupně opravuje. A v bývalé stáji vybudoval své království. Z mědi i titanu v něm vyrábí hlavně šperky a drobné dárkové předměty. Z kujné oceli zase dělá nástroje, nože a různé dekorace do interiérů i do zahrad. Pomáhá mu i jeho manželka, která dokonce občas přispěje nějakým nápadem.
