Hledání v reportážích
Puškař
Odpradávna byly zbraně pýchou mužů, ale i jejich oporou při lovu, obraně a později i při útočení a dobývání. Puškařství vzniklo po vynálezu střelného prachu. K rozvoji palných zbraní u nás v průběhu 15. století velkou mírou přispěli husité, kterým kováři z bronzu odlévali jednoduché střelné píšťaly. Dnes se výrobou replik starých historických zbraní zabývá jen několik mistrů u nás. Jedním z nich je Lukáš Mařík ze Svatého Jiří, za kterým se vypravíme.
Puškař
Kovář z Křenovic
K nejstarším řemeslům patří to kovářské, které se začalo rozvíjet společně s objevením železných rud. Mistři téhle profese mívali své dílny snad v každé vesnici. Jedním z pokračovatelů dlouhé tradice je Oldřich Bartošek z jihomoravských Křenovic. Desítky let udržuje při životě postupy svých předchůdců a zachraňuje také jejich díla. Podílel se například na rekonstrukci Obecního domu a opravách Strahovského kláštera.
Kovář z Křenovic
Platnéř
Platnéřství jako samostatné řemeslo vzniklo ve 14. století, kdy se oddělilo od kovářského. Tehdy se totiž někteří mistři práce u výhně začali specializovat na výrobu plátové zbroje. Ta postupně vytlačila všechny do té doby používané typy ochrany válečníků, které se dělaly hlavně z kůže. Rytíři dnes už sice do bojů nevyrážejí, tradiční profesi ale stále udržuje při životě několik nadšenců, kteří tvoří pro skupiny historického šermu nebo muzea. Jedním z nich je Petr Brožek z Přehvozdí na Kolínsku.
Plátnéř
Kovář z konce světa
Jakub Křenek ze Staré Vsi u Rýmařova se k černému řemeslu dostal ve dvanácti letech, když tatínka uprosil, aby ho pustil k výhni. Od té doby ho už láska ke kovařině nepustila a dnes se jí věnuje ve své vlastní dílně. Z železa je schopen vyrobit v podstatě cokoliv. Od zvonečků po repliky historických zbraní, jako například mečů nebo halaparten. Své zkušenosti rád předává dál a nám některé své originální kousky předvede.
Kovář z konce světa
Větrný mlýn v Kuželově
Jeden z našich nejzachovalejších větrných mlýnů najdeme v Kuželově, v Bílých Karpatech, co by kamenem dohodil od hranic se Slovenskem. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Zahrál si v řadě filmů, třeba v pohádce o statečném kováři, a mihnul se i v legendárním seriálu Cirkus Humberto. První návštěvníky přivítal už koncem 70. let minulého století.
