Hledání v reportážích
Lašské muzeum Kopřivnice
Do Kopřivnice se vypravíme za historií výroby, která slavila úspěchy nejen u nás. Nenechte se zmýlit, řeč tentokrát opravdu nebude o Tatrovce. Zabrousíme ještě dál do historie. V roce 1811 se tu Jan Raška pustil do výroby keramiky. Velmi záhy začaly výrobky z jeho továrny dobývat nejen domácnosti prostých lidí, ale získaly si oblibu i v zámožných rodinách. Mohlo by se zdát, že konec slavných časů přinesl nástup porcelánu, který keramiku válcoval. Ale Raškovi zareagovali velmi pohotově a pustili se do výroby kachlových kamen, o které byl zájem až ve Vídni. Pece v továrně definitivně vyhasly v šedesátých letech minulého století, ale díky expozici Lašského muzea si můžeme krásu sortimentu připomenout i dnes.
Lašské muzeum Kopřivnice
Tichá Orlice
Posledních letních dnů využijeme k tomu, abychom se ještě vypravili na vodu. Tentokrát nás zlákala Tichá Orlice, konkrétně její šestnáctikilometrový úsek mezi Letohradem a Ústím nad Orlicí. Patří prý k nejkrásnějším. Nejprve se porozhlédneme v okolí Letohradu, kde bylo nedávno otevřené přírodní geologické a vodní muzeum. Pak se zastavíme u hradu Lanšperk, který střežil Tichou Orlici už na konci 13. století. Dlouho byl centrem panství, pustnout začal poté, co se místní šlechta přestěhovala do pohodlnějších a modernějších zámků. Z vyhlídkové plošiny dohlédneme pořádně daleko, až k Jeseníkům. Naše putování skončíme u tábořiště Cakle a poradíme vám, jak spojit výlet po vodě s yklistickým.
Tichá Orlice
Keplerovo muzeum
Možná nejmenším muzeem v našem hlavním městě je to věnované Johannu Keplerovi. Nesmíme ale zapomenout na to, že dům, ve kterém ho najdeme, je jediným dochovaným Kepplerovým bydlištěm na světě. Připomeneme si v něm objevy slavného astronoma a také jeho pobyt v Praze. Ke dvoru císaře Rudolfa II. dorazil na pozvání Tycha Brahe a z jeho pozorování hvězd také čerpal. Sáme totiž neměl nejen dalekohled, ale ani dobrý zrak. Praha tehdy jeho práci přála, panovala tu poměrně tolerantní atmosféra, takže právě tady vznikly Keplerovy nejvýznamnější práce včetně teorie o obíhání Země i dalších planet kolem Slunce. Dozvíme se, ale i o dalších významných počinech Rudolfova oblíbeného astronoma.
Keplerovo muzeum
Chlupáčovo muzeum Země
Do dávné minulosti naší planety nás zavede expozice v Chlupáčově muzeu historie Země. Najdeme ho v suterénu budovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na pražském Albertově a pomáhá studentům při výuce. Zajímavé je ale samozřejmě i pro návštěvníky z řad neodborníků. Můžeme v něm potkat jednoho z posledních masožravých dinosauřích obyvatel planety, který žil asi před sedmdesáti miliony let. A najdeme tu také otisk prvního strunatce, který se na naší planetě objevil a můžeme ho hrdě označit za našeho dávného prapraprapředka. Celkem nás ve vitrínách čeká na devět stovek exponátů, které nás nechají nahlédnout do různých koutů světa i do různých historických epoch.
Chlupáčovo muzeum Země
Muzeum gramofonů
Do časů, kdy záznam zvuku býval vzácností, se přeneseme v pražském domě U Zlatého melounu. Je tam vystavena zhruba stovka fonografů a gramofonů. Nejrůznější velikosti i provedení. A samozřejmě řada unikátů. Nejstarší fonograf je z roku 1898, největší raritou je pak koncertní gramofon Pathé z roku 1912. Ten se používal například při ozvučování filmů anebo při koncertech. Takřka všechny přístroje jsou mechanické a při jejich prohlídce můžeme sledovat vývoj zařízení na zaznamenání a přehrávání hudby i mluveného slova. Nechybí ani slavný pejsek Nipper. Původně ho jeho majitel zvěčnil u fonografu, ale obrázek se natolik zalíbil výrobci gramofonů, že přišla změna. A obrázek nazvaný His Master Voice se stal symbolem takřka legendárním.