Hledání v reportážích
Muzeum výpočetní techniky
Chtěli byste zavzpomínat na časy, kdy počítačové systémy plnily velké sály? Pak se s námi vypravte do prvního muzea výpočetní techniky. Najdeme ho v kulturním domě v Hosticích u Rudy nad Moravou na Šumpersku. Na svědomí ho má počítačový nadšenec a vystudovaný fyzik Jan Raida. Kromě pracoviště na přípravu dat s děrovačkou a dnes už zapomenutou děrnou páskou tu najdeme například harddisk, který byl v roce 1987 k sehnání v USA, ale také přenosný svazek disků, který se na první pohled podobá protitankové mině. K unikátům patří jednojehličková tiskárna BT 100, které se říkalo „splašený hřebík“ a která jednu potištěnou stránku A4 vydala zhruba za půl hodiny, nebo první československý notebook s připojením na televizi a magnetofon.
Muzeum výpočetní techniky
Muzeum alchymistů
Rájem pro všechny milovníky tajemna se určitě stane Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy, které bylo nedávno otevřeno na Jánském vršku v Praze. A ne náhodou v domě, kde před staletími žil slavný alchymista Edward Kelley. Připomeneme si časy, kdy Praha byla díky císaři Rudolfovi II. místem alchymistům a mágům zaslíbeným. I v domě U osla v kolébce bychom tehdy našli laboratoř, ve které probíhaly pokusy o výrobu zlata nebo o stvoření umělého člověka. A dozvíme se o řadě dalších osobností, které tajemno velmi zajímalo. Z naší historie bychom mohli zmínit například Otce vlasti Karla IV., z významných návštěvníků Prahy pak třeba Wiliama Shakespeara. A nezapomeneme ani na chvíli nahlédnout do Faustova domu.
Muzeum alchymistů a mágů
Muzeum Šumavy
Na jedné straně Kašperské Hory a také hrad Kašperk, na druhé pak chladné kvildské pláně. To všechno najdeme v sousedství Huťské hory. Vypíná se sice do nadmořské výšky bezmála dvanácti set metrů, ale pozvolně stoupající svahy vůbec nepřipomínají, jak vysoko se vydáváte. Karel IV. tu před mnoha staletími nechal vybudovat zlatou stezku vedoucí do Pasova a ve stejné době nedaleko již zmíněný hrad Kašperk. Později tu pak vyrostly také sklárny. Nejstarší v téhle oblasti založenou byla ta vedle usedlosti Vogelsang, kde se pracovalo už před rokem 1584. Sklářské pece sice už dávno vyhasly, ale samotnou usedlost si prohlédnout můžeme. Vypráví se, že za třicetileté války se Vogelsang marně pokoušeli dobýt Švédové. Dnes v něm funguje galerie moderního umění.
Huťská hora
Muzeum dřevěného porculánu
Držkovou na Zlínsku ani okolní obce příroda neobdařila příliš úrodnou půdou. Dokonce se říkalo, že tady končí chleba a začíná kamení. Lidé tu proto rozhodně neměli na rozdávání a museli vymýšlet, jak získat všechno potřebné co nejlevněji. Naučili se proto vyrábět nejrůznější náčiní a nářadí ze dřeva. Těmto výrobkům se tu říkalo dřevěný poorculán. Práce se dřevem a výrobky předků nadchly Lubomíra Marušáka natolik, že začal spolu se sousedy prohlížet půdy a různá zákoutí stavení a hledat poklady, které se ze starých časů dochovaly. Nakonec pro své objevy zřídil muzeum. Nejprve postavil repliku roubené zvonice a později dokonce salašnické koliby, a tam ukázky lidové dovednosti umístil. Najdeme mezi nimi samozřejmě i díla jiných řemeslníků z dávných dob.
Muzeum dřevěného porculánu
Olomoucké letecké muzeum
Pokud patříte k milovníkům letectví, pak se s námi určitě zatoulejte do Leteckého muzea v Olomouci. V hangáru, který si tu vybudovala Sovětská armáda při svém dočasném pobytu ve druhé polovině minulého století, jsou k vidění opravdové skvosty. Nejnovějším exponátem je naše největší dopravní letadlo L610, které spatřilo světlo světa v Kunovicích. Bohužel jen v pěti prototypech, z nichž každý je unikátem. Na sériovou výrobu už v devadesátých letech nedošlo. Prohlédnout si můžete i stroje vojenské. K chloubám expozice patří například původem sovětská stíhačka MIG 21, která se vyráběla i u nás. Zajímavé jsou i trenažery pro piloty nebo další výukové pomůcky. Zejména pány a kluky potěší fakt, že na exponáty si mohou sáhnout a do některých se smí i posadit.