Hledání v reportážích
Muzeum vidlí
Narazit na strom vidlovník nebo se zařadit mezi vidláky můžete v muzeu vidlí v Lichnově na Bruntálsku. V nevídané expozici na vás čekají tři stovky exponátů, které přicestovaly z různých koutů naší země a dokonce i ze Slovenska. Brzy přibude i zástupce australského kontinentu. Zřizovatelé muzea mají u všech svých pokladů přesně zmapovanou historii a přibližují ji návštěvníkům. Zdánlivě obyčejné nářadí si tu ovšem vysloužilo i rozsáhlou badatelskou činnost. Takže se můžete těšit například na teorii, že všechno pochází z vidlí a dozvíte se, jak vznikla. Zkrátka nepřijdete ani v případě, že byste tu chtěli sehnat dárek. K tomuto účelu mohou posloužit vidle s puncem. Takže sečteno a podtrženo, čeká vás hodně poučení a taky pobavení.
Muzeum vidlí
Sudoměř
Většina milovníků starých časů na železnici obdivuje hlavně mašiny nebo vagóny. Vladimírovi Pagáčovi učarovaly drezíny. Když objevil společně s kamarády první, rozhodli se, že se začnou věnovat jejich záchraně. A když pak přibyly další, začal chybět prostor, kde by je uložili a zároveň mohli ukázat dalším zájemcům. V malé muzeum nakonec proměnili staré nádraží v Sudoměři na Mladoboleslavsku. Co tam všechno můžete vidět? Tak především desítku drezín, které dřív sloužily k přepravě mezi jednotlivými nádražíčky. A pak také spoustu předmětů, které železničáři ke své práci potřebovali. Od hřebíků na přitloukání kolejnic k pražcům, přes zásobníky jízdenek až po petrolejové lampy. A protože i pan Pagáč má rád vláčky, mašinky a nádražíčka, nechybí v jeho muzeu ani model železnice.
Sudoměř
Z Rokycan do Strašic
Nedávno jsme navštívili Muzeum na demarkační linii v Rokycanech a tentokrát se na kole přesuneme o kus dál do Strašic, kde si také připomeneme armádní život. V opuštěném vojenském areálu byla vybudována dvě muzea. V regionálním zavzpomínáme na herce Národního divadla Jindřicha Mošnu a jeho rodinu. Proč? Mistr jezdíval do nedalekého Dobřívu a dokonce se oženil s dcerou tamního hostinského. Nemineme ani muzeum dopravy, kde nás čeká řada vysloužilých autobusů a trolejbusů. Při procházce areálem samozřejmě zmíníme i jeho vojenskou minulost a nezapomeneme ani na krásnou brdskou přírodu. Miloval ji mimo jiné slavný Joachim Barrande, který si prý z procházek vozíval spoustů svých oblíbených trilobitů.
Z Rokycan do Strašic
Řeznické muzeum
Největší sbírku řeznických strojů v republice najdeme v letos otevřeném řeznickém muzeu v Náměšti nad Oslavou. Myšlenka na zřízení expozice se zrodila v hlavě řeznického mistra Jana Pavlíčka, ale už ji nestihl zrealizovat, a tak se do práce pustily jeho děti. Shromáždily tisícovku exponátů, z nichž některé jsou hotovými poklady a připomínají hodně staré řeznické časy. Prohlédneme si například korouhev se znakem cechu a povíme si, jak si řezníci vysloužili do svého znaku lva. Díky tomu, že celou řadu sekáčků, mlýnků nebo strojů najdeme v muzeu v několika provedeních, můžeme si udělat představu, jak se na práci řeznických mistrů podepsal technický pokrok. A prozradíme vám také, kde Pavlíčkovi exponáty získávají a kdo jim vrací zašlý lesk.
Řeznické muzeum
Muzeum kočárů
Za největší vynález v historii lidstva považuje Václav Obr kolo. Nejvíc si pak oblíbil kola vozící krásné historické kočáry, které už skoro dvě desítky let sbírá. V Čechách pod Kosířem dokonce otevřel muzeum, ve kterém je k vidění na šest desítek exponátů. K nejvzácnějším patří ten, kterým se vozíval olomoucký biskup a pozdější kardinál Troyer. Označení nejluxusnější by pak nejvíc slušelo tomu, který byl vyroben v 19. století, je kabrioletem i limuzínou současně a dokázal sloužit v rovníkové Africe i na Sibiři. Zajímavý je i největší smuteční vůz všech dob, který by měl být hotov na svátek svatého Václava. Pokud byste chtěly muzejní exponáty vidět v akci, doražte do Čech pod Kosířem o víkendu 21. a 22. července, kdy se tu bude konat už tradiční Josefkol.