Hledání v reportážích
Muzeum koňských postrojů
Koňské postroje a kočárové lampy se staly láskou pana Zdeňka Zmydleného z Prahy. Už roky je sbírá a dokonce vybudoval muzeum. V něm se můžeme přenést do starých časů, kdy koně vozili v kočárech cestující a v povozech zboží. Dozvíme se, že třeba chomouty používané v Čechách se lišily svou podobou od moravských. Postroje musely také ladit s kočárem, tedy zejména jejich kovové zdobení. Pokud měl kočár kování mosazné, muselo být stejné i na chomoutu. A stejně tak to bylo s kočárovými lampami. Aby kočáry byly už zdálky taky slyšet, byly vybaveny zvonky nebo rolničkami umístšnými na postrojích. A najdeme na nich i různé doplňky pro okrasu. Pan Zmydlený se nám pochlubí také vzácnostmi ve své sbírce, třeba postříbřeným arcibiskupským postrojem.
Muzeum koňských postrojů
Muzeum Karla Zemana
Za filmové plátno nahlédneme díky expozici nového muzea věnovaného tvorbě režiséra Karla Zemana. U jeho zrodu stáli dva obdivovatelé slavného tvůrce, na konečné podobě pak pracoval už více než stočlenný tým. Při prohlídce muzea se dozvíme o filmových začátcích Karla Zemana. Jeho kariéra za kamerou začala po návratu ze studií ve Francii. Nejprve pracoval v reklamním oddělení, pak začal sám reklamy točit a ještě o něco později dostal nabídku na práci ve studiu krátkometrážních filmů. Jeho prvním výraznějším počinem byl film Inspirace, v němž uplatnil unikátní animaci skleněneých loutek. Všichni jeho fanoušci znají ale hlavně Cestu do pravěku, Vynález zkázy nebo Barona Prášila. Jak tyhle filmy vznikaly a jaké metody a techniky pan režisér dokázal využívat, o tom si samozřejmě budeme povídat také.
Muzeum Karla Zemana
Mlynářské muzeum
Když vás pozveme do Ostravy, hned se vám určitě vybaví doly. Ale než uhlí dalo městu přívlastek černá, dařilo se tu dlouho řemeslu bílému, tedy mlynářskému. Stávalo tu prý až osm mlýnů. Jak to všechno bývalo, to se dozvíme v muzeu, které dal dohromady Eduard Riedl. Koneckonců v jeho žilách ještě koluje trocha mlynářské krve. Připomeneme si, jak mlýny v Ostravě fungovaly, co všechno se v nich mlelo a těšit se můžeme i na sbírku, která nemá u nás obdoby. Pan Riedl totiž shromáždil na tři stovky starých mlýnků a šrotovníků. Pocházejí z Evropy, ale i z Ameriky a je mezi nimi spousta vzácností. Kuriozitou je mlýnek, který se pyšní stříbrnou medailí z výstavy v Paříži v roce 1855. Pomáhal lidem, kteří nemohli kousat tuhou stravu.
Mlynářské muzeum
Kryštofovo údolí
Někteří lidé říkají Kryštofovu údolí na Liberecku podještědský disneyland. I když se místním nejspíš moc nelíbí, vystihuje tohle označení skutečnost, že tady návštěvníci najdou na poměrně malé rozloze celou řadu atrakcí – muzeum betlémů, vesnický orloj a v poslední době mohou zavítat i na místo trochu neobvyklé – do márnice. Martin Chaloupka, který stál u zrodu všech místních turistických atrakcí, tam půjde s námi a vysvětlí nám, proč se rozhodl turistům zpřístupnit právě ji. Dřív tu prý bývalo docela rušno. A taky tu visela série zajímavých obrazů, takzvaný Tanec smrti. Dnes si prohlédneme alespoň kopie. A abychom navodili i trochu optimističtější téma, zajdeme ještě do letos otevřeného muzea, které mapuje historii Kryštofova údolí.
Kryštofovo údolí
Muzeum čokolády a marcipánu
Blíží se čas mlsání a tedy i sladkostí, naše návštěva v jednom z táborských muzeií se k němu skvěle hodí. Mapují tu totiž historii čokolády a marcipánu. Takže se dozvíme, že kakaové boby znali už staří Olmékové zhruba tři tisíce let před naším letopočtem. Do Evropy je přivezl mořeplavec Cortéz v 16. století. Čokoláda se stala luxusem, který nejprve okouzlil španělský dvůr. Pak se rozšířila do Francie a dalších zemí a v 19. století dorazila i k nám. V počátcích se jednalo o nápoj, teprve později objevili naši předci cestu, jak se dopracovat k nám známým tabulkám. V táborském muzeu nás ale čeká nejen poučení. Místní mistr cukrář umí s čokoládou i marcipánem hotová kouzla. Takže se můžete těšit na model historického centra města husitů a v adventním čase také na marcipánový betlém.