Hledání v reportážích
Muzeum socialistických vozů
Staré Škodovky, žigulíky, moskviče, ale také pár vozů západní výroby. To všechno nás čeká v expozici automobilů v Kozovazech, která připomíná socialistickou éru. Ano, tyhle modely tehdy jezdily po našich silnicích. Parta nadšenců je sbírá už čtvrtstoletí a v expozici může představit jen necelou polovinu svých pokladů, protože víc se jich prostě nevejde. Pánové tyhle kousky nejen shromažďují, ale taky je vlastnoručně dávají dohromady, někdy doslova z hromady starého železa na odpis. Starší zavzpomínají, mladší asi budou žasnout nebo si vybaví scény z filmů, které už pomalu patří do kategorie těch pro pamětníky. K vidění je tu i pár rarit. Třeba Škodovka, která kdysi patřila Václavovi Klausovi nebo zástupce série, která putovala do Pákistánu. Bílé blinkry, otočené stěrače a volant na opačné straně, než jsme zvyklí.
Muzeum socialistických vozů
Automatofony
Návštěva v Severočeském muzeu v Liberci nás zavede do starých časů, kdy na jarmarcích vyhrávali flašinetáři a třeba na zaoceánských lodích krátily cestujícím dlouhou chvíli zase velké orchestriony. Na Liberecku existovala na přelomu 19. a 20. století víc než desítka firem, která se výrobě automatofonů věnovala. Takže není divu, že se muzeum pyšní bohatou sbírkou. My vám představíme některé z tamních pokladů. Prohlédneme si vedle orchestrionů třeba taky pianolu. Ta většinou nemívala bicí sekci, ale, jak zjistíme, výjimky potvrzovaly pravidlo. Dozvíme se, jak se na takové nástroje muzicírovalo. Zajímat nás budou i polyphony, které měly svůj program uložený na velkých deskách připomínajících CD. A nezapomeneme ani na oblíbený flašinet, dokonce se seznámíme s mužem, který s ním i dnes dělá radost na různých jarmarcích.
Automatofony
Na kole kolem Prčice
Když vás pozveme na výlet do Prčice, většina z vás se začne poohlížet po turistické obuvi. O legendárním pochodu, který láká tisíce milovníků výletů, bude samozřejmě taky řeč, ale zajímat nás bude hlavně to, co všechno je v Prčici k vidění. Vzhledem k tomu, že má bezmála čtyři desítky místních částí, tak to bude na trochu delší výlet. Začneme u zámku a místních sadů a vyrazíme směrem k Vrchoticím. Ty se pyšní tvrzí z 16. století vybudovanou vladyckým rodem Vrchotů. Areál se už několik let opravuje, jednou v něm možná bude muzeum pohlednic. Pak se zastavíme v Jetřichovicích, kde najdeme novogotický zámek, a kolem sjezdovky Monínec se vrátíme do Prčice. V tamním novém kulturním centru si dopřejeme lahůdku v podobě výstavy věnované české animované tvorbě.
Na kole kolem Prčice
Zemědělské muzeum
Naši předci obdělávající pole to měli vždy těžké. Snažili se proto si svou práci co nejvíc usnadnit vynalézáním nejrůznějších pomocníků v podobě nástrojů a strojů. Jak se jim to v průběhu staletí dařilo, to připomíná expozice v čáslavském Zemědělském muzeu. Můžeme začít například u vody. Prohlédneme si vodní pumpu a zmíníme taky historii vodních mlýnů. Zastavíme se u žentouru, který většinou poháněl dobytek. A zapomenout nemůžeme ani na bratrance Veverkovy a jejich slavné ruchadlo. Oblibě se v muzeu těší i různé pracovní stroje, časté byly například lokomobily, které sloužily třeba k mlácení obilí nebo k pohonu dalších strojů. Hojně jsou v expozici zastoupeny traktory, které naší zemi díky výrobě v Brně proslavily doslova po celém světě. Bude nás samozřejmě zajímat třeba to, kdy a kdo u nás vyrobil první.
Zemědělské muzeum
Pevnost Hůrka
Když se v polovině třicátých let minulého století začalo budovat pohraniční opevnění, které nás mělo chránit, začalo se stavět i nedaleko města Králíky. Pevnost Hůrka patří k největším stavbám československého obranného systému, pod zemí se tu ukrývají bezmála dva kilometry chodeb a sálů, které měly sloužit pro ubytování posádky, uskladnění zásob pro vojáky a taky munice potřebné pro obranu našich hranic. Našli bychom tu kasárna, ošetřovnu, pěchotní i dělostřelecký srub a rovněž otočnou a výsuvnou dělovou věž. Ta byla vystavěna v nadmořské výšce 666 metrů. Celý objekt sloužil do roku 2009 Československé armádě, dnes je z něj muzeum, v němž se můžeme vrátit do předválečných let. A když vyšlápneme po takřka třech stovkách schodů na zmiňovanou věž, čeká nás i nádherný výhled do dalekého okolí.