Hledání v reportážích
Muzeum hraček
Pokud si rádi hrajete, pak vám určitě zpříjemníme neděli návštěvou v malém muzeu hraček v Jablonci nad Nisou, Jiří Vavřín roky staré hračky sbíral a ukládal na půdu. Pak ho jeho kamarádi přemluvili, ať se o radost z nich podělí. Návštěvníci tak mohou obdivovat na tři tisícovky exponátů. Většina z nich je české nebo československé výroby, najdou se tu ale i poklady produkce zahraniční. A dozvíme se taky, že hračky se vyráběly i ve městě, které po celém světě proslavila především bižuterie. A to dokonce v několika továrnách. Mezi exponáty v muzeu pana Vavřína je zastupují například lokomotivy od firmy SVED nebo autodráha. Na své si ale přijdou i holčičky. Část expozice věnoval nadšený sběratel i panenkám a všemu, co s nimi souvisí.
Muzeum hraček
Muzeum motocyklů Jawa
Patříte-li mezi milovníky motocyklů a ještě k tomu mezi české patrioty, pak vaše srdce bezpochyby zaplesá při návštěvě malého muzea motocyklů značky Jawa v Rabakově nedaleko Mladé Boleslavi. U jeho zrodu stáli otec a syn Miclíkové, kteří se pustili do sbírání starých strojů. Díky jejich nadšení si nejen můžeme prohlédnout unikátní stroje, ale taky se dozvíme hodně zajímavých informací o historii značky. Pokud netušíte, jak vznikla, prozradíme, že ze dvou jmen. Podrobnosti si ale necháme na společnou prohlídku muzea. Dozvíme se v něm i to, čím si Jawy vysloužily svůj obrovský úspěch nejen doma, ale i v zahraničí. A možná vás překvapí, že motory téhle značky poháněly i jiné stroje než jen motocykly.
Muzeum motocyklů Jawa
Tkalcovské muzeum
Už jste někdy zkusili ovládnout tkalcovský stav? Časy, kdy byste ho našli bezmála v každé krkonošské chalupě, už minuly, ale v Trutnově jsme objevili muzeum, kde se o tkaní můžete dozvědět spoustu zajímavostí a pokud budete mít chuť, tak se i ledacos přiučíte. Martina Poliaková nám prozradí, co ji vedlo k otevření muzea. Budete se divit, ale má v tom prsty Krteček a jeho kalhotky s kapsami. Pak se taky vypravíme do historie, do časů, kdy krkonošské plátno bývalo vyhlášeným obchodním artiklem a konkurovalo dokonce dovozu z Holandska. Pak se samozřejmě podíváme, jak paní majitelka dovede tkát a bude nás zajímat, jak to je s tlustými palci přadlen, které známe z pohádek. A nejen to, zjistíme, jaké dobroty jsou při tkaní nejprospěšnější a proč.
Tkalcovské muzeum
České muzeum hudby
Ovládat polku a valčík patří k povinnostem milovníků tancovaček i plesové sezóny. Ale přemýšleli jste někdy o tom, jak se tyhle tance na taneční parket dostaly? Tak třeba polka vznikla u nás, tančí se už od první poloviny 19. století a vznikla pravděpodobně úpravou některého ze starších lidových tanců. Valčík k nám dorazil z ciziny, konkrétně z dnešního jihozápadního Německa a Rakouska. Někdy na konci 18. století. Ale na našem venkově neměl cestu ke slávě jednoduchou. Příznivcům radostného tance do skoku se zdál málo rychlý a veselý. Když už bude řeč o tanci, nesmíme zapomenout na vhodný oděv. Tomu tanečníci vždy věnovali velkou pozornost. Zejména dámy musely dbát na to, aby dodržely diktát paní Módy.
České muzeum hudby
Muzeum technických hraček
Staré hračky z časů babiček a dědečků možná někdo z vás našel mezi poklady doma na půdě, ale sotva jich bylo tolik, kolik si jich můžeme prohlédnout na výstavě na pardubickém zámku. Nevšední zážitek všem milovníkům hraček i časů minulých připravilo kočovné a virtuální Muzeum technických hraček založené dvěma sběrateli. Nejstarší exponáty spatřily světlo světa už v 18. století. A tak nás kromě jiného bude zajímat, kde se takové vzácnosti dají najít a co je potřeba udělat pro to, aby mohly dělat radost návštěvníkům výstavy. Michal Widenský je nejen sběratelem, ale taky opravářem a prozradí nám i to, jak se ke svému koníčku dostal a co stálo na začátku jeho sběratelské kariéry. A samozřejmě se budeme kochat vystavenými hračkami i hrami.
Kouzlu starých hraček z naší reportáže propadne snad každý, kdo v těchto dnech do výstavních prostor gotického sálu na pardubickém zámku třeba jen náhodně „zabloudí“. Má-li pak stejně jako my navíc štěstí a průvodcem jejich historií se mu stane sám Michal Widenský, je o nezapomenutelný zážitek předem postaráno. Sympatický sběratel totiž o každém unikátním kousku dokáže dopodrobna a především zajímavě povídat doslova celé hodiny. Přidá-li pak navíc nějakou tu praktickou ukázku, s otevřenou pusou kolikrát zírají nejen děti. Takže opět litujeme že jsme v reportáži samotné ani tentokrát nemohli ukázat vše, co jsme chtěli.
Kamerou jsme tak jen doslova přelétli například vitrínu věnovanou Janu Kašparovi a jeho Blériotu XI, jehož kopii Michal Widenský speciálně pro tuto výstavu vyrobil.
Ukázat se na obrazovce nemělo štěstí ani bezpočet stavebnic a skládanek, které v době vzniku sloužily jako školní pomůcky. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že „měly za úkol rozvíjet důvtip, kombinační schopnosti, jemnou motoriku a obrazotvornost dětí.“
Zajímavá je i historie dnes celosvětového fenoménu zvaným puzzle: „První zmínky o podobném typu skládanek pocházejí ze starověké Číny. V novodobé historii byla poprvé vyrobena v Anglii roku 1760. Opět jako školní pomůcka. Pro výuku zeměpisu ji navrhl londýnský rytec a kreslíř map John Spilsbury. Puzzle v dnešní podobě společenské zábavy se rozšířilo v druhé polovině 19. století s vynálezem lupénkové pily. Na obdobném principu skládání dílků různých tvarů a barev jsou založeny v 19. století oblíbené hry, které inspirovaly k vytvoření mnoha dalších obdobných skládanek a hlavolamů pro zábavu dětí i dospělých.“
Na samostatný pořad by pak zcela jistě vydala i historie především obrazově atraktivní části výstavy, nazvaná Laterna magika. „Do módy přišla v druhé polovině 19. století, následovaná kinematografem. To je však téma na další dlouhé povídání… Takže, prostě a jednoduše řečeno: To musíte vidět!