Hledání v reportážích
Rukavičkářské muzeum
Za chvíli venku začne přituhovat a většina z nás z hloubi šatní skříně vyloví rukavice. Pletené, kožené, prstové nebo palčáky. Možností je dnes celá řada. Jak to bývalo v historii? Do časů minulých nahlédneme v Dobříši, kde chystají rukavičkářské muzeum. Dozvíme se, kdy si naši předci začali ruce před mrazem chránit i to, kdy se rukavice dočkaly i role doplňku při různých mimořádných příležitostech. Zajímat se budeme rovněž o jejich výrobu. Moderní technologie k nám přišla v 18. století z Francie a nutno dodat, že brzy jsme byli vyhlášenými producenty. Tak například v roce 1900 u nás přišlo na svět 15 milionů párů. Z toho 90 procent bylo určeno na export a největšími odběrateli byli Američané. Celkem jsme ovšem vyváželi do víc než pěti desítek zemí.
Rukavičkářské muzeum
Atommuzeum
V Míšově na okraji brdských lesů, v místech bývalého vojenského újezdu, můžeme navštívit neobvyklé muzeum. Jak už název Atommuzem trochu napovídá, je věnováno atomové energii. V bunkrech, které se v něj proměnily, kdysi skladovala Sovětská armáda svou jadernou munici. Podobně využívané prostory měla na našem území k dispozici ještě dva – v Červeném Hrádku u Bíliny a v Bělé pod Bezdězem. Dlouhé roky tu zněla výhradně ruština, Čechům byl vstup zapovězen. Tyhle časy naštěstí pominuly, ale připomenout si je tu můžeme. Dozvíme se, jak to tady fungovalo, ale nahlédneme i na druhý břeh tehdejšího světa. Část expozice je totiž zaměřená i na jaderné zbrojení americké. A nezapomeneme ani na mírové využití jaderné energie.
Atommuzeum
Muzeum železnice
Milovníci vůně páry a historie dopravy po kolejích pozveme do Muzea železnice v Jaroměři. Azyl našlo v prostorách bývalé výtopny, která začala sloužit už před víc než stoletím. Samotná je zajímavým exponátem. Dozvíme se, proč se jí říká rotunda a jak v ní fungoval provoz. Prohlédnout si tu můžete i osm parních lokomotiv, jedinou dochovanou ozubnicovou v Čechách, ale taky různé vozíky na uhlí nebo hevery. Dozvíte se, které z nich a proč se říkalo Kafemlejnek či Bobík. Zajímavá je i muzejní sbírka osobních vagónů. Patří mezi ně taky jeden značky Ringhoffer vyrobený už v roce 1860. Na názorném modelu si pak můžete vyzkoušet, jak fungoval parní stroj a když přijedete ve správný den, máte šanci vydat se ve vlaku vedeném některou z ufuněných babiček třeba směrem k Náchodu.
Muzeum železnice
Včelařské muzeum
Med považovali naši předci za velice vzácný. Jeho získávání od včel pro ně nebylo vůbec tak jednoduché, jako je dnes pro nás. Jak to vlastně bylo dřív s chovem včel? První doklady o včelaření bychom našli už ve středověku, rozmachu a současné podoby se ale dočkalo až později. To všechno a samozřejmě ještě mnohem víc o světě pracovitého hmyzu a těch, kteří se věnovali a věnují jejich chovu, se dozvíme při návštěvě zřejmě největšího včelařského muzea u nás. Najdeme ho v Beskydech, konkrétně v Chlebovicích. A prozradíme vám, že med nefunguje jen jako sladidlo, ale taky jako konzervant. Tuhle roli plní i ve vyhlášeném pamlsku, který se rodí nedaleko Chlebovic – v dortu Marlenka. Jak se starý arménský recept na jeho výrobu dostal k nám? I o tom bude řeč.
Včelařské muzeum
Poštovní muzeum
Víte, kdo se nejvíc zasloužil o rozvoj pošty v Evropě? A kdy je v historii zaznamenáno první poštovní spojení v našich zemích? To všechno a ještě další perličky z historie úřadu, který míval na starosti nejen přepravu dopisů a balíků, ale taky vám mohl přivézt návštěvu, se dozvíme v klášteře ve Vyšším Brodě. Tam totiž najdeme pobočku pražského Poštovního muzea. Čekají nás tam vzácné poklady z dob, kdy světu nevládly počítače, internet ani mobilní telefony. Obdivovat můžeme staré telegrafy, ale taky rušičku západního rozhlasového vysílání. Vystaveny jsou tu rovněž vzácné poštovní známky. A na své si přijdou i milovníci burácejících strojů. Na poště totiž po éře dostavníků našly v modernějších časech uplatnění i motocykly.