Hledání v reportážích
Dvůr Hlaváč
Jednou z nejstarších dochovaných staveb na Liberecku je dvůr Hlaváč v Černousech na Frýdlantsku. Jeho historie se začala psát už před osmi staletími. Na stavbě zanechala své stopy gotika i baroko. A přestože odsud museli ze dne na den v roce 1948 majitelé odejít a statek chátral, dnes je na něm opět rušno. Do obnovy stavení i celého hospodářství se pustila Anna Ondřejíková. A z pokladů, které našla na půdě nebo získala darem od přátel, dala dohromady zemědělské muzeum, v němž si návštěvníci můžou udělat představu o tom, jak se před lety třeba pracovalo na poli. Navíc se paní Anna pustila kupříkladu do výroby kozího sýra. I kvůli němu sem přijíždí řada lidí a zájem o něj mají dokonce ve vyhlášených pražských restauracích.
Dvůr Hlaváč
Muzeum lehkého opevnění
Před druhou světovou válkou byl v našem pohraničí budován systém opevnění, který měl přispět k ochraně našich hranic před německým nebezpečím. Bezmála dvě desítky objektů takzvaného lehkého opevnění vyrostly i v otavském údolí u Annína. Měly krýt přístup přes Kašperské hory k Sušici a dále do vnitrozemí. K boji v nich bylo připraveno víc než sto mužů. Naše armáda je nakonec nevyužila, ale paradoxně se hodily té německé. Ta totiž zužitkovala materiál z jejich stavby, třeba železo, v době, kdy jí docházely suroviny. Po válce se stavby zase octly na hranici dvou světů, do důchodu je poslal definitivně až rok 1989. Zájemci o vojenskou historii sem můžou zavítat, roste tu totiž muzeum, které smutné časy připomíná. Dozvědí se třeba to, jak měly řopíky fungovat a jaké zbraně by jejich posádkám sloužily.
Muzeum lehkého opěvnění
Muzeum břidlice
Víte, co dnes kryje střechu Národního divadla nebo katedrály svatého Víta? Když se vydáte do Budišova nad Budišovkou, dozvíte se toho mnohem víc. Koncem 13. století tam vznikla hornická osada, která se už v roce 1301 dočkala povýšení na město. A to se zapsalo do historie právě díky těžbě břidlice. Při prohlídce expozice, která je jí věnovaná, nás bude zajímat, k čemu všemu se používala. Víte, že se uplatnila třeba při výrobě elektrických spínačů, gramofonových desek nebo luxusních hodin? Ve světe byla známá především Wondruškova továrna, která začala vyrábět břidlicové tabulky pro školáky, jakési předchůdce školních tabulí. A prozradíme vám i to, jak se těžilo. Určitě nepřehlédnete třeba vozík, který usnadňoval práci havířům před sto lety. A na zahradě muzea pak zjistíte, že s kamenem se dá opravdu kouzlit.
Muzeum břidlice
Automatofony v Liberci
Liberec se pyšní hned několika skvosty. Jedním z nejnovějších turistických lákadel je muzeum hudebních hracích strojů. Všechny poklady dlouho odpočívaly v depozitářích, letos se konečně představily světu. Nejstarší z těchto strojů bylo potřeba rozeznít šlapáním, ale pak přišla elektřina. Mnozí na automatofony pohlíželi skrz prsty, ale na druhou stranu se konala spousta koncertů, na nichž vyhrávaly. Stroje se objevovaly dokonce i v literatuře, třeba v povídkách o tom, jak kvůli nim muzikanti přicházeli o svou práci. Vystavené exponáty dovedou předvést, co umějí, ale tomu předcházely tisícovky hodin, které autor expozice Radek Janoušek strávil jejich opravami. Díky jeho trpělivosti teď stačí, když vytáhnete nějaký ten drobák z kapsy a orchestriony vám rády zamuzicírují.
Automatofony v Liberci
Zámek Stráž nad Nežárkou
Jedním z lákadel krajiny kolem řeky Nežárky je zámek ve Stráži. Hrad tu vyrostl někdy ve 13. století, ale historie samotného zámečku se začíná psát až na začátku věku 18. Sídlo patřilo například rodu Vítkovců nebo pánům ze Šternberka. Od roku 1914 byl zámek spojen se jménem Emílie Pavlíny Kittlové. Netušíte, kdo tahle žena je? Tak se s námi pojďte vypravit po jejích stopách přímo do Stráže nad Nežárkou. Zmíněná dáma dobývala scény v Londýně i za velkou louží v New Yorku. Už asi víte, že je řeč o Emě Destinové. Byla nejen pěvkyní, ale i spisovatelkou a mimo jiné si zazpívala i vedle Enrica Carusa. Dnes je v zámku muzeum slavné operní divě věnované, v němž najdete například kostýmy, ve kterých dobývala svět.