Hledání v reportážích
Muzeum řemesel
V muzeu řemesel v Kolovči se přesuneme do časů našich předků. Zhruba sedm tisíc exponátů připomíná běžná i méně známá řemesla a představuje taky řadu unikátních výrobků. U zrodu celé expozice stála vášeň tatínka Martina Volfa. Ten sbíral hodiny a společně pak začali svůj zájem rozšiřovat i na výtvory mistrů dalších profesí. Letos slaví jejich expozice už dvacáté narozeniny. Při prohlídce si můžeme zavzpomínat třeba na to, jak neradi jsme kdysi chodili k zubaři nebo obdivovat unikátní nástražný systém na vlky či hodně zvláštní pastičku na myši. Řemesel, která jsou tady zastoupena, je na sedm desítek. A některá známe spíš jen z doslechu. Nechybějí samozřejmě ani poklady z kolekce časoměřičů Martinova tatínka. Jeden stroj třeba zdobíval věž místní radnice.
Muzeum řemesel
Heinrich Mattoni
Příběh Heinricha Mattoniho můžete teď pravidelně sledovat na obrazovkách České televize. My se za ním vypravíme do Kyselky nedaleko Karlových Varů. Právě tam kdysi odstartovala velká kariéra podnikavého karlovarského rodáka. Dokonce tu vybudoval lázně, které bývaly svého času velmi vyhledávané. A hlavně učinil zdejší minerální vodu známou nejen v širokém okolí. K poctě úspěšného muže v Kyselce nedávno otevřeli muzeum, kde si připomeneme zlaté časy lázní i Mattoniho život. Po prohlídce se vydáme na procházku místy, kde dřív korzovali lázeňští hosté. Budovy roky chátraly, dnes jim odborníci postupně vracejí zašlý lesk a všichni věří, že se sem vrátí i čilý ruch. A na závěr budeme zdejší krajinu obdivovat z rozhledny, u jejíhož rodu stál rovněž Heinrich Mattoni.
Heinrich Mattoni
Gramofonové desky
Pavlu Neufusovi učarovaly už před desítkami let gramofonové desky. V éře socialistického Československa nebylo vůbec snadné sehnat zahraniční nahrávky. Nějaký čas pro ně chodil i na burzu. Na konci sedmdesátých let pak emigroval do Spojených států, kde svou sbírku hodně rozšířil, ani tam ale nedokázal získat všechny poklady, po nichž toužil. I tak se má čím chlubit. I proto po návratu do rodné země otevřel před několika lety v Táboře muzeum, kde jeho černé placky hrají prim. Prozradí nám, co všechno obnáší připravit nějakou výstavu, jak probíhá údržba starých kotoučů a společně si prohlédneme expozici, která připomíná jednu z legend hudební scény Franka Zappu. A dopřejeme si i kratičký výlet do historie záznamu zvuku.
Gramofonové desky
Muzeum loutek
Když se řekne loutkové divadlo, mnohým z nás se automaticky vybaví Plzeň. Vždyť právě tam má tenhle obor opravdu dlouhou a bohatou tradici. Koneckonců v západočeské metropoli se narodil Spejbl a o několik let později i jeho nezbedný synek Hurvínek. Zavítáme do muzea, které mapuje dlouhou historii tohohle fenoménu ve městě. A současně nás bude zajímat, jak to vlastně s rozvojem scén pro dřevěné herce bylo v celé naší zemi. Jednotlivé části expozice nám přiblíží příběhy nejznámějších plzeňských rodin loutkoherců a loutkářů. Zastavíme se samozřejmě v době, které vládl Josef Skupa, tvůrce už zmíněné legendární dvojky. A nezapomeneme ani na jeho pokračovatele.
Muzeum loutek
Hvězdárna Ondřejov
Ondřejovskou hvězdárnu zná určitě většina milovníků pozorování oblohy. Ale málokdo nejspíš ví, že byla splněným snem dvou výrobců optických přístrojů. Bratři Fričové, synové spisovatele Josefa Václava Friče, toužili na konci 19. století po vlastní observatoři, a tak si ji vybudovali. Secesní budovy a kopule tehdy navrhl architekt Josef Fanta. V jedné ze staveb dnes najdeme muzeum se starými astronomickými přístroji. Čas se ale ve hvězdárně rozhodně nezastavil v dobách jejích zakladatelů, a tak tu najdeme i modernější vybavení. Nahlédneme do největší kopule u nás, která je vybavena dalekohledem se stejným prvenstvím. Dozvíme se mimo jiné to, jak daleko takovým obrem dohlédneme a co všechno nám dovolí pozorovat.
