Hledání v reportážích
Muzeum amerických historických aut
V Lužné u Rakovníka vzniklo před několika lety muzeum starých automobilů. Převažují v něm vozy, které brázdily silnice za velkou louží. Najdeme mezi nimi i několik unikátů. Každý automobil má svůj příběh. Některé kousky zakladatel muzea Jaroslav Knap sháněl dlouhé roky. U zrodu expozice stála jeho láska k historickým bourákům. Nejprve chtěl mít jeden, pak další, a nakonec už je neměl kde garážovat. A tak se začal rozhlížet po prostorách, kde by krasavce na čtyřech kolech mohl předvést i ostatním nadšencům. Vozy ze své sbírky dává společně s techniky dohromady, takže se lesknou jako v časech, kdy vyjely z továrních bran. Na silnice se ale občas podívají i dnes. Jsou totiž v takovém stavu, že je jejich majitel občas může vzít na výlet nebo na nějaký sraz veteránů.
Muzeum amerických historických aut
Tatrovky
K automobilům, které nás úspěšně reprezentují po celém světě, patří bezpochyby Tatrovky. Celou historii firmy i zrod slavné značky si připomeneme právě v Kopřivnici, kde se vyrábějí. Před koncem 19. století začal Karl Benz na sever Moravy dodávat dvouválcové motory, a tak mohl z továrny v roce 1897 vyjet skvost jménem Präsident. Dnes nejstarší automobilka ve střední Evropě a druhá nejstarší dosud existující na světě začala chrlit vozy, které mnohdy předběhly dobu. Ty mají dnes v Kopřivnici taky své muzeum. Seznámíme se v něm s prvními kousky i s vozy, které sbíraly vavříny na slavné Rallye Dakar. Z počátku z továrny vyjížděla auta pod značkou NW, tedy Nesselsdorf Wagenbau neboli německy Kopřivnická vozovka. Od roku 1920 nesou jméno Tatra.
Tatrovky
Biskupský hrádek
Jedním z nejstarších dochovaných objektů severně od Olomouce a chloubou Mohelnice je takzvaný Biskupský hrádek. Vznikl nejpozději ve 13. století. Jeho příběh začali psát olomoučtí biskupové. Zdejší panství jim totiž v té době patřilo a potřebovali mít důstojné místo pro své pobyty v něm. Později ve 14. století se hrad dostal do majetku mohelnického fojta a v 16. věku se stal farou a sídlem děkana. Římskokatolická fara a děkanství v domě sídlila až do poloviny 20. století. V přízemí objektu, v renesančním sále, najdeme vzácnou malbu ze 16. století s podobenstvím o boháči a Lazarovi z evangelia svatého Lukáše. V prostorách bývalého církevního sídla se ale vypravíme i do historie regionu. V současnosti se v nich totiž nachází i Muzeum Mohelnicka.
Biskupský hrádek
Sbírka panenek
Marie Roháčková z Bobrové na Žďársku si nikdy nepřipadala jako sběratelka panenek, přestože malých krasavic shromáždila úctyhodně množství. S úsměvem o sobě tvrdí, že je spíš záchranářka, protože mnohé z nich se k ní dostaly v žalostném stavu. Prvních 10 jich vyspravila v roce 2011 a od té doby se její sbírka rozrostla natolik, že se rozhodla za podpory celé rodiny otevřít v obci muzeum. To se prakticky přes noc stalo největší místní turistickou atrakcí. Pokud byste se při jeho prohlídce pustili do počítání, zjistili byste, že se v něm zabydlelo kolem dvanácti set panenek. Společně si prohlédneme největší poklady a bude nás zajímat, která byla tou první, s níž si Marie v dětství hrála a taky to, jestli si některé exponáty oblíbila víc než ty ostatní.
Sbírka panenek
Rozhledna sv. Markéta
Takřka u naší západní hranice vystoupáme na rozhlednu nad Dlažovem. Dohlédneme z ní i na tisícimetrový vrchol Hohen Bogen, který se ovšem tyčí už na bavorské straně. Jeho zasněžované svahy dnes vyhledávají i lyžaři od nás. Sjezdovky na něm měří šest kilometrů a všechny jsou osvětlené. Delší osvětlené sjezdovky prý milovníci lyžování jinde ve střední Evropě nenajdou. Nedaleko od nich stojí bývalé radarové věže. Od roku 1961 v nich fungovala odposlouchávací stanice Severoatlantického paktu a německé Luftwaffe. Zjistíme samozřejmě, jak moc vzdálené území odsud dokázali monitorovat a kolik tu pracovalo lidí. Pod dvojicí věží se pak nachází rozlehlý podzemní kryt, ve kterém by mělo v dohledné době vzniknout muzeum studené války.
