Hledání v reportážích
Rosenauerův mlýn
A končit budeme ve mlýně. V Horažďovicích jeden takový zajímavý je. Stojí tu už řádku let a až do roku 1950 sloužil jako multifunkční zařízení. Jde o mlýn Rosenauerův a dnes o něj pečuje pan Josef Kotlaba. Ten chátrající mlýn pozvedl z popela a udělal v něm muzeum: pojďte se spolu s námi podívat na oškrt, špičák či permice.
Rosenauerův mlýn
Vojenské muzeum
Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu v Praze nás zavede do míst, v nichž je možné vidět expozici československé armády od roku 1914. Návštěvníci tady můžou na vlastní oči podívat třeba na vojenskou výstroj a proti proudu času je zavedou i expozice první světové války nebo československého odboje a legionářů. Vedle britské agenturní radiostanice uvidíte i různé řády a vyznamenání. Ty patří Masarykovi i Benešovi. A třešničkou na dortu bude i 14kilový mobilní aparát.
Vojenské muzeum
Muzeum drezín
V Čachrově, asi patnáct kilometrů od Sušice narazíte při svých českých toulkách na muzeum drezín. Jeho hlavní železničář a přednosta pan Zahrádka pracuje na dráze u 20 let, jenže jako finanční ředitel. Přesto nebo možná právě proto drezíny sbírá, má je rád, a i když žije nedaleko Prahy, jezdí do toho svého muzea každý víkend. Celým areálem nás provede a pochlubí se svými drážními krasavicemi.
Čachrov
Muzeum železnice
Z Plzně pak do Pardubic. A proč ne! A třeba mašinkou. Nebo vláčky. Stylově se totiž dostáváme do dalšího prostředí a tím bude všechno, co souvisí se železnicí. V roce 1990 Pardubičané založili spolek historie železniční dopravy a dnes tu mají už třeba makety lokomotiv, které brázdily okolí Pardubic kdysi, nebo lampu z 19. století, případně různé telefonní aparáty, bez nichž by železnice nemohla fungovat.
Železniční muzeum
Jak se žilo na vsi
Neznámá vesnička Dědov-Jarov u Teplic nad Metují. Kol dokola samé kopce a na kopcích samé ovce. Půvabný Večerníček Pohádky ovčí babičky jako by nacházel předlohu právě tady. Protože právě tady, v místě, kde není nouze o kvalitní vlnu, existují takové šikovné babičky, které mají svůj kolovrátek, česačku, vřetánko... Zkrátka všechny ty nezbytnosti, které připomínají onu starou práci, krásný um i řemeslo, kdy ovčí srst „doroste“ do vlny. Muzeum, které tu založila jedna šikovná přadlena, je ojedinělé svého druhu nejen u nás, ale i ve světě. Zkrátka moc jich není.