Hledání v reportážích
Brtounova chalupa v Bystrém
Vojtěch Jasný si oblíbil Bystrou u Poličky. Natáčely se tady jeho filmy Všichni dobří rodáci nebo Návrat ztraceného ráje. K vidění je toho tady víc, my dnes zacílíme na roubené chaloupky. Vybrali jsme si možná tu nejzajímavější. S číslem 137 patřila Jiříku Michlovi, ale proslavil ji hlavně švec Jan Beroun – odtud taky Brtounova chalupa.
V roce 1996 bylo v tomhle stavení veřejnosti zpřístupněno muzeum. Minimuzeum. Kachlová kamna stará víc než 200 let, původní povalový dřevěný strop utěsněný mazanicí. Vybavení tamního muzea pochází z části z darů Bysterských.
Město, v němž se dařilo tkalcům a ševcům, i život některých postav byly pak příhodnou inspirací pro Jaroslava Vrchlického nebo Terezu Novákovou – ševce Brtouna navštěvovala v jeho stavení osobně. Ráda ho jako pamětníka poslouchala.
Brtounova chalupa v Bystrém
Muzeum Litovel
Jiný svět a jiná doba. Možná tohle vás napadne, vstoupíte-li do litovelského muzea. Město proslavilo hlavně pivo nebo první gramofon, ale důvod, proč jsme přijeli my, byl přece jen trochu jiný: prazvláštní nástroje, stroje podivných tvarů a k různým účelům sloužící předměty, které používali řemeslníci, báby a dědové věků ne tak dávno zašlých. Z darovaných předmětů se dokonce podařilo vytvořit řemeslné tržiště.
Muzeum Litovel
Muzeum A. Dvořáka
Antonín Leopold Dvořák se narodil v roce 1841 v Nelahozevsi. Měl osm sourozenců, on byl nejstarší. Jméno Leopold nepoužíval, osudový pro něj byl asi 12. rok jeho života. Tehdy totiž pobýval u svého strýce varhaníka, který posléze přemluvil Dvořákova otce, aby dal mladého študýrovat hudební studia. O strasti i slastiplné cestě osobní i profesní, o jeho láskách i o roku 1892, kdy mu přichází pozvání do Spojených států, si budeme povídat s Jarmilou Tauerovou, ředitelkou Muzea Antonína Dvořáka – je umístěno v barokním letohrádku Amerika architekta Dienzenhofera.
Muzeum A. Dvořáka
Muzeum Bedřicha Smetany
Bedřich Smetana byl jedenáctým dítětem mohovitého sládka Františka a jeho ženy, a jejich prvním synem. Otec si záhy všiml Bedřichovy schopnosti hudební improvizace a zájmu o hudbu. Od čtyř let se s ním proto učil hrát na housle. Sám Smetana poprvně vystoupil před veřejností ve svých šesti letech. Škola často ustupovala jeho milované hudbě. Propadl – a to několikrát. A přesto má dnes své muzeum. To je součástí Národního muzea a stojí kousek od Karlova mostu. Pojďte nahlédnout dovnitř spolu s námi.
Muzeum Bedřicha Smetany
Rabštejn
Kameru spouštíme pro tentokrát v Rabštejně na Děčínsku. V Rabštejnském údolí meandruje řeka Kamenice a už v 19. století se tahle oblast stala textilním producentem. Během války ale Němci udělali z textilek leteckou továrnu a dělníci tady vyráběli hlavně vojenské součástky. Důmyslně – tak, aby netušili, co vlastně dělají. Němci se pak rozhodli v rámci utajení přenést výrobu do podzemí. V srpnu 1944 tady začali budovat labyrint chodeb, dlouhou dobu veřejnosti zapovězených. Dnes je tady muzeum.
