Hledání v reportážích
Zámek Hradiště
V místech dnešního zámku na Hradišti stávala tvrz, prvně uváděná roku 1545. Patřila rodu Hradišťských z Hořovic, kteří vlastnili též dvůr a ves Hradiště s řadou okolních vsí. Hradišťské panství náleželo od roku 1618 rodu Karlů ze Svárova. Rozsáhlý zámek Hradiště v Blovicích na Plzeňsku stojí uprostřed anglického parku.
Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší než 400 let. Po třicetileté válce se uvádí jako držitel tvrze Maxmilián hrabě z Gutenštejna. Koncem 17. století se stal držitelem Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz barokně přestavět. Od roku 1728 se dostalo panství odkazem Vilému Albrechtu Krakovskému z Kolovrat a roku 1741 Prokopu Krakovskému.
Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Ale kromě toho se můžete na zámku podívat i na výstavu zaměřenou na Františka Josefa I. a jeho trať, po které jezdil z Vídně až k nám.
A dnes? Uvidíte sami, že na zámku funguje Muzeum jižního Plzeňska, které se tady pyšní sbírkami z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.
Zámek Hradiště
Muzeum dýmek
Expozice nově otevřeného muzea dýmek je instalována v prostorách původního roubeného domku č. p. 61 v Proseči na náměstí. Návštěvníci zde shlédnou množství exponátů, dozví se zajímavosti o výrobě dýmek a historii tohoto řemesla, jež je pro Prosečsko typické a jež se tu zachovalo doposud.
Součástí muzea je i expozice historie Prosečska, dobového oblečení, nádobí, keramiky, skla a nábytku. Jsou zde zmíněny i významné osobnosti spjaté s tímto krajem – spisovatelka Tereza Nováková, bratři Mannové nebo Alois Metelák.
Na začátku výroby dýmek v Proseči nebylo zapotřebí bohatého strojního vybavení – tehdy stačila ruční pila, ostrý nůž z dobré oceli podobný ševcovskému knejpu, rašple, pilníky a brusné papíry. Pro samotný materiál se nemuselo chodit daleko, stačilo porazit olši či břízu a vydobýt ze země jejich kořeny. Po opracování a vyleštění měly kořenovice těchto stromů nádhernou kresbu. Tyto dýmky přes svůj jedinečný půvab měly jednu zásadní negativní vlastnost – nesnesly žár hořícího tabáku, a proto se musely vyplechovávat.
Dnes už se v Proseči dýmky z domácích dřevin dávno nevyrábějí, jejich důvtipné a elegantní tvary můžeme spatřit už jen v soukromých sbírkách a v muzeích.
Muzeum dýmek
Muzeum marionet
Výstava umístněná v mohutném půdním prostoru se starobylým trámovím čítá víc než 250 marionet. Kromě kašpárků, čertů, králů, princezen, vodníků a strašidelného draka lze vidět i skvostné loutkové divadlo, které vzniklo podle návrhů klasika Mikoláše Alše.
Dalšími exponáty jsou opony, kulisy, dekorace a moderní loutky klasických českých pohádek, loutky z inscenace opery W. A. Mozarta Kouzelná flétna nebo z inscenace Golemystery Divadla Franze Kafky. Skutečným pohlazením je replika barokního Zázračného divadla včetně důmyslné jevištní technologie.
A to všechno můžete navštívit spolu s námi v Muzeu marionet v Českém Krumlově. Marionety měří 80 cm a váží více než šest kilogramů. Jejich tělo je vytesané z lipového dřeva do nejmenších detailů – vlastně téměř jako živé. Dětem se určitě bude líbit marioneta zasněné princezny. I oblečení těchto dřevěných panáčků stojí za povšimnutí – historické kostýmy jim zkrátka sluší.
O vodníkovi jsme mluvili i v předešlé reportáži. V téhle se dozvíte, že jde o postavičku, která je jen středoevropská. Takoví Francouzi by vůbec netušili, o kom že je řeč…
Muzeum Marionet
Dům U Černé Matky Boží
Pražská Královská cesta udělá výletní tečku našemu nedělnímu putování. Dům, který tvoří jednu z jejích dominant, nelze přejít ani přehlédnout. Je i pravopisným oříškem. Schválně, jak napíšete DŮM U ČERNÉ MATKY BOŽÍ?
Zkoušet vás ale určitě nechceme, spíš jen na úvod řekneme, že pětipatrový dům zdobený soškou černé Madony s děťátkem v náručí mohli obdivovatelé kubizmu dlouhá desetiletí okukovat jen zvenčí. Teď už smíme i dovnitř. Třeba na kávu. Jedním z největších lákadel je totiž kavárna Grand Café Orient, kam v době její zlaté éry chodili i slavní umělci.
A navíc tu před pěti lety vzniklo Muzeum českého kubizmu. Vy, kterým je blízká tvorba Fillova, Kubištova, Čapkova nebo Špálova, si tady přijdete určitě na své. A jestli nejste zrovna vyznavači tohoto směru, pak se vám určitě bude líbit originální architektura Gočárova – byl to totiž on, kdo dům projektoval.
Dům U Černé Matky Boží
Příbram
Příbram patří ke známým historickým královským horním městům. Rozkládá se na úpatí Brd 60 km jihozápadně od Prahy. Nejstarší písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216, kdy ji koupil pražský biskup Ondřej.
A důležitý pro ni byl rok 1311, ze kdy se dochovala listina, která je vlastně kupní smlouvou popisující to, jak pražský měšťan Konrád prodal tehdy ještě biskupovi Karlu IV. příbramskou huť.
Nesmazatelně se ale do její historie zapsal i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Z tvrze vybudoval malý kamenný hrádek Ernestinum. Městu se vedlo různě. Smutně mu bylo v době třicetileté války, kdy došlo k jeho vyplenění a z původních 168 domů jich zůstalo 71.
S námi ale navštívíte určitě dům, který stojí – příbramské Muzeum hornictví. A víte třeba, že barokní poutní místo Svatá Hora a město spojují 450 metrů dlouhé svatohorské schody, o jejichž krásu se postaral Kilián Ignác Dientzenhofer?