Hledání v reportážích
Muzeum strašidel
Plzeň byla v době Rudolfa II. hlavním městem císařství. Kdysi tady bývali a žili alchymisté, kteří sem spolu s Rudolfem přišli.
V plzeňských sklepeních se pokoušeli objevit kámen mudrců, snažili se tady vymyslet léky proti moru a samozřejmě sem přivedli různé démony a strašidla a prapodivné postavičky.
Ve sklepení dnes už zbořeného domu, který už od 16. století býval domem hostinským; najdeme muzeum, které je těchto strašidel plné i dnes. Mají tu totiž jejich muzeum.
S úsměvem a nadsázkou vám umožníme nahlédnout do světa pohádek a kouzel zapomenutých časů staré Plzně a okolí.
Bájný kníže Radouš, vodníci, čarodějnice, Saracénský čert, ohnivý pes, draci a jiná havěť nestoudná patří neodmyslitelně ke kraji pod Radyní. Pojďte se krásně bát.
Muzeum strašidel
Pivovarský okruh
Plzeňské Pivovarské muzeum připravilo na letošní turistickou sezónu pro návštěvníky Plzně i Plzeňany výstavu o historii pohostinství.
V prostorách Pivovarského muzea a ve vybraných plzeňských hospodách a restauracích je od 17. 6. do 31. 10. k vidění výstava mapující historii plzeňských pohostinství. Ta je bohatě doprovozena fotografiemi a pohlednicemi, vybraných z kolekce Západočeského muzea, z několika soukromých sbírek a ze sbírek Pivovarského muzea v Plzni.
Historické fotografie zachycují plzeňské hospody, hotely a restaurace v různých časových obdobích. K výstavě se tematicky pojí první odborná konference na téma historie pohostinství.
Výstava nazvaná Jak dlouho se točí aneb historie pohostinství v Plzni představí na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni.
Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročí výstava i práh Pivovarského muzea a zamíří do vybraných hospod – Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků. Během vernisáže byly části výstavy do těchto hospod rozvezeny formanskou jízdou.
Doprovodný program obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod. Ne každá turistická trasa musí být turistická.
Pivovarský okruh
Kdyně
Nedělní cesty zakončíme ve Kdyni. Mohutná vstupní vrata oddělují rušnou ulici od odpočinkového parku. Kouzlo nechtěného tak nepřímo odliší současnost a symbolizuje bránu do minulosti.
Stylové lavičky nutí k zastavení a vzpomínkám, které už první expozice zavede až do zcela konkrétního pravěkého života. Návštěvník se seznámí s pohřební mohylou, ocitne se v pravěké chýši, nasaje hrdost českých vojsk po vítězných bitvách u Brůdku, i u Domažlic.
Oblast Všerubského průsmyku však nepamatuje pouze boje, odnedávna sloužila především jako důležitá spojnice mezi dvěma odlišnými a přece si tolik podobnými kulturami, českou a bavorskou.
Pohraničí se tak vyznačuje bouřlivou minulostí, potyčky a sváry střídaly obchod a prosperita. Války, pašeráctví, trhy. A tak v Muzeu příhraničí, do kterého jsme se vydali, najednou téměř slyšíte handlířův pokřik a bučení „novokdyňského skotu“, aby se z vás za chvíli stal tajný narušovatel či strážce státní hranice.
Při procházce jednotlivými místnostmi se ocitnete střídavě u pana továrníka a dílem mezi řemeslníky, mlynáři i tkalci. Plátýnkářský cech Kdyni proslavil a sluší se připomenout ho i proto, že samotné muzeum je bývalou textilní manufakturou.
Dobová nálada navozená replikou modrotiskařské dílny s romantikou nezbytných muškátů za okny plynule přechází do reality funkčních průmyslových strojů. Až únavnou představu hučících strojů ztlumí připomenutí Kdyňska jako významného letoviska.
Fenomén lidové kultury v česko-rakousko-německém pomezí, jakým jsou podmalby na skle a sklářství vůbec, dokládají přeplněné příborníky s památeční výbavou. Přichází světové války, vylidnění pohraničí, železná opona, socialismus.
Kdyně
Železniční muzeum
V sobotu 26. dubna vypravily České dráhy historický parní vlak z Prahy přes Kralupy nad Vltavou do Zlonic. Vlak vezl cestující na tradiční Řipskou pouť, ti ostatní se mohli svézt až do Železničního muzea ve Zlonicích, které zahájilo svou 12. sezonu. A které stojí za to, abychom se mu věnovali i my v Toulavé kameře.
Je tam totiž co obdivovat. V muzeu na vás čekají na dvě stovky exponátů, od lokomotiv, přes sbírky jízdenek, kleštičky průvodčího až po historický nákladní vlak z třicátých let minulého století. Sedm členů Klubu Železničního muzea Zlonice věnuje svému koníčku každou volnou chvilku. Místo dovolené u moře vykupují rezavějící skvosty ze šroťáků a po opravě je o sobotách ukazují lidem.
„V muzeu je největší přístupná sbírka cukrovarských lokomotiv a nákladních vozů v České republice, součástí je také expozice zabezpečovací techniky a modelové kolejiště,“ říká Václav Kostěnec z Klubu Železničního muzea Zlonice, které o exponáty pečuje. „Muzeum bude otevřeno každou sobotu až do konce září vždy od 9 do 15 hodin nebo na objednávku. Pro cestu do muzea si lze objednat i jízdu z Prahy historickým motoráčkem M 131.1386.“
Soupravu sestavenou z historických osobních vozů třetí třídy a bufetového vozu potáhne parní lokomotiva „Čtyřkolák“ (434.2186) opět až v sobotu 25. dubna příštího roku. Všichni, kteří nebudou chtít dojet až do Zlonic, navíc mohou ze zastávky Ctiněves vystoupat na Říp. Do té doby můžete při cestě do zlonického muzea využít nabídku běžných železničních spojů.
Železniční muzeum
Provaznické muzeum
Provaznické muzeum v Deštné u Jindřichova Hradce bylo založeno v roce 1998 v bývalé provaznické dílně rodiny Kliků, která provozovala provaznické řemeslo téměř 250 roků. Je jediné v Čechách, ve kterém je umístěna ucelená expozice strojů a nářadí pro provaznickou výrobu používaných před zhruba 200 roky ve srovnání s výrobou dnešní.
Součástí prohlídky je předvádění původní výroby z různých materiálů a různých postupů jak provaznického, tak tkalcovského a soukenického řemesla. Exponáty muzea byly sesbírány majitelem muzea panem Karlem Klikem. Narodil se v roce 1926, ale ani v zaslouženém důchodu neodpočívá. Je posledním žijícím českým provazníkem, který převážně zajišťuje výklad a předvádí výrobu. Provoz muzea je udržován podle možností z vlastních zdrojů majitele a z minimálního vstupného. Exponáty byly pořízeny na náklady majitele.
Jelikož se jedná o místní muzeum nacházející se v obci situované na okraji turistických oblastí Třeboňsko a Jindřichohradecko, může každá zajímavá aktivita rozšířit možnosti této převážně zemědělské části naší republiky, a to pak s sebou přináší finance, invenci, pracovní místa… I z tohoto důvodu místní Obecní úřad v Deštné v zastoupení starostky obce vyslovil projektu svou podporu. Od roku 2002 spolupracuje pan Klik s Ing. Davidem Němečkem a občanským sdružením Sluneční dvůr z nedaleké Vícemile, které v současnosti zastřešuje grantové a dotační záležitosti muzea.
Pro potřeby muzea a seznámení veřejnosti s provaznictvím jako řemeslnou činností, jeho vývojem a používanými technologiemi byla panem Klikem vydána publikace „Provaznictví v Čechách a na Moravě“, která byla dotována některými současnými výrobci z oboru, nadací OSF Praha a majitelem muzea. Publikace byla prodávána za režijní cenu. Ale nikoli cena, ale především pak kvalitní a zajímavý obsah rozhodly o tom, že kniha je už prakticky rozebrána. Letos je připraven už druhý dotisk.