Hledání v reportážích
Pevnost Fort Hary
Westernových městeček najdete v Česku hned několik. Od velkých zábavných areálů až po menší rodinné ranče. Jejich programy jsou různé, ale v žádném z nich stejně jako na Divokém západě nechybějí koně. Jejich pohlazení a jízda na nich nebo působivá představení však zdaleka nebývají jedinou nabízenou atrakcí.
Ve westernových areálech se třeba můžete naučit country tance, zastřílet si z luku, zaházet nožem či tomahavkem nebo si vyzkoušet jízdu na elektrickém býkovi. A pokud si budete chtít odpočinout, jsou pro vás připravena různá vystoupení, prohlídky muzeí nebo můžete jen tak posedět v saloonu.
O několik set let zpátky se dostanete, jakmile otevřete dřevěnou bránu traperské pevnosti a indiánské vesnice Fort Hary. Lásku k prérijním indiánům pocítil David Navrátil, náš průvodce, už v dětství, když si poprvé přečetl román od Karla Maye. Myšlenka vybudovat si vlastní pevnost ho napadla před deseti lety. Vydal se poroto do Ameriky, aby tu nashromáždil co nejvíce informací o původních obyvatelích. A jak to dopadlo? To uvidíte ve skanzenu, který jsme navštívili a kde se našeho štábu ujal.
Program městečka se skládá ze dvou částí. Jedna je pasivní, kdy lidé sedí a dívají se na představení a pak je aktivní část, kdy je pro návštěvníky připraveno mnoho atrakcí a soutěží. Než se však vydáte do některého z westernových městeček, zkuste se nejprve informovat o programu. Mnoho areálů totiž připravilo na léto řadu speciálních akcí, které by mohly výlet ještě více zpříjemnit. Patří mezi ně různé taneční soutěže, hudební festivaly, noční představení nebo country bály. Některé z akcí trvají do pozdních nočních hodin.
Výlet do westernového městečka se tedy nemusí omezit pouze na jeden jediný den. Navíc v některých areálech je tolik atrakcí, že byste je nejspíš za pár hodin všechny nestihli obejít. A pokud vašemu dítěti nestačí ani víkend strávený v prostředí Divokého západu, můžete ho přihlásit na westernový tábor.
Pevnost, kam vás zveme my, se nachází v malebném prostředí jižních Čech, nedaleko od obce Mirotice. Pohostinnost tady nabízí například: taverna, traperský obchod, sruby různých stylů, indiánské muzeum s replikami indiánských předmětů, indiánská vesnice s malovanými tee-pee, koně plemene Apaloosa, autentický srub lovců kožešin a další. Přímo v areálu se dá po domluvě ubytovat v indiánských stanech tee-pee.
Pevnost Fort Hary
Muzeum Loreta
Na Chlumecku je kvalitní půda a zemědělství se v této oblasti vždy dařilo. Není proto divu, že v Chlumci nad Cidlinou vznikla expozice zemědělské techniky se sbírkou čítající více než 150 kusů nářadí a strojů, dodnes funkčních.
Muzeum připomíná nejstarší dějiny města. Vykopávky, historie vodního hradu v Chlumci nad Cidlinou. Najdeme tam ostrostřeleckou expozici – terče, terčovnice, významné osobnosti spolku.
Část expozice můžeme s trochou nadsázky nazvat „Dopadli jak sedláci u Chlumce“, tedy jedná se o připomínku selských bouří roku 1775 a ukázky selského hospodářství – praní prádla, zpracování lnu, máselnice, chov ovcí, včelařství, pražení kávy. Ve výčtu bychom mohli pokračovat, ale nechte se překvapit. I tohle už jsou přece pořádné vábničky!
Muzeum Loreta
Muzeum Cholina
Skončíme v Cholině u Litovle ve středním Pomoraví. A zavítáme do tamějšího muzea. Jde o Hanácké národopisné muzeum, které se nachází na půdě obecního úřadu, v místech, kde dřív bývala sýpka. V době našeho natáčení tady měli přesně 999 unikátních exponátů.
Jako základ sbírky mu posloužily rekvizity používané místním ochotnickým spolkem v 50. letech – ojedinělým exponátem je např. divadelní opona, ale jsou tu i jiné předměty týkající se krojů či ukázek dobového domácího inventáře (nádobí, hrací obrazy atd.) a také předměty ze starých školních kabinetů, které místní škole daroval cestovatel Emil Holub při svojí přednášce v obci.
V půdních prostorách muzea najdeme pak exponáty týkající se zemědělství a řemesel – je tu celá obuvnická dílna, klapačka na výrobu tvarůžků, nejrůznější pračky, valchy nebo povříslovač.
Unikátním předmětem ve sbírce je dřevěné dělo používané při obecních slavnostech. Nechybí zde ani sbírka několika set fotografií a pohlednic souvisejících s životem na vesnici a s tím, jak si je dokázali usnadnit a zpříjemnit naši předkové. Další zajímavostí jsou exponáty hracích obrazů a hodin.
Muzeum Cholina
Muzeum hraček
Muzeum hraček se nachází na náměstí v Rychnově nad Kněžnou v budově bývalé radnice a vrzající podlahy dotvářejí atmosféru starých časů, které zde na návštěvníka dýchnou.
A promluví k němu Mirka Pecháčková, majitelka Muzea. Ve třech místnostech se nacházejí hračky z let 1880-1960. Celé muzeum vzniklo díky nadšení několika sběratelů, kteří zde soustředili své sbírky.
Snahou muzea je přiblížit život českých dětí, proto jsou zde zastoupeny hračky tovární, domácí i reklamní především české výroby. Děti byly odmala připravovány na svoje životní poslání, a tomu samozřejmě odpovídají i typy hraček.
Pro chlapce to jsou cínoví vojáčci, hrady, různé konstruktivní hry, stavebnice a mechanické hračky (zde je k vidění funkční parní strojek a elektrický vláček). Děvčata měla panenky, pokojíčky, kočárky, hry procvičující drobnou motoriku, a tím i nácvik ručních prací.
Ukážeme vám zástupce pekelné říše, čerta, který se naprosto jednoduchým způsobem nechá vodit. Budete mít možnost přesvědčit se i tom, jak je každá loutka do detailu vypracovaná. Jen dodáme, že jde o nešikovného čerta, protože, jak letěl z pekla, ohořel mu rukáv.
Muzeum hraček
Památník Josefa Suka
Josef Suk působil v Českém kvartetu od roku 1892 téměř 40 let. To je velice dlouhá a pozoruhodná doba. S tímto kvartetem projezdil celou Evropu.
Od Londýna, Paříže, Madridu po východní Evropu, Moskvu až do Istanbulu se dostali. Jeden z nejvýznamnějších českých hudebníků má svůj památník, který najdete v Křečovicích.
Spravuje ho Muzeum Antonína Dvořáka v Praze. Rodnou světničku naleznete v ZŠ J. Suka, kterou nechal postavit roku 1895 skladatelův otec, dlouholetý křečovický učitel, ředitel školy a varhaník.
Suk zde trávíval chvíle odpočinku po namáhavých zájezdech s Českým kvartetem a nacházel tu i soustředění ke kompoziční práci. V závěru života sice bydlel v nedalekém Benešově, ale do svého rodiště se často a rád vracel.
Památník vznikl po Sukově smrti 29. května 1935. Roku 1951 předala rodina objekt státu. Objekt byl v letech 1996-1997 rekonstruován.
Prohlídnout si tu můžete i klavír či řadu obrazů a fotografií rodiny a přátel. Unikátní je i Sukova plastika od Františka Bílka. Nad pracovním stolem pak visí jeho velký vzor Ludvik van Beethoven. Hned pod ním Antonín Dvořák či Bedřich Smetana.
Vnuk slavného skladatele Jan Suk a Jana Vojtěšková z České muzea hudby nám ale povyprávějí hlavně o umělcově životu samém.