Hledání v reportážích
Muzeum letadel
V Litvínově na zahradě u pana Radovana Helta jsme s kamerou viděli podvozek německého děla, které fungovalo jako součást protiletecké obrany nepřátelské armády. V okolí Litvínova bylo takových děl rozmístěno na tři stovky.
Dvě z nich skončily právě u pana Helta – ten začal sestřelenou nebo havarovanou válečnou techniku sbírat, protože ho osudy válečných letců i jejich stroje začaly zajímat. Dokonce je autorem i tří knížek – samozřejmě s tímhle tématem.
Ale zahrada pana Helta se může chlubit i dalšími věcmi, které běžně na udržovaných pažitech nenajdete. Protiletadlový radar nebo sedmitunový bunkr speciálně zbudovaný pro jednoho člověka.
Muzeum se jmenuje Letecká válka nad Mostem a náš průvodce umí zajímavě vyprávět nejen o vystavovaných exponátech, ale i o osudu těch, kteří s nimi přišli do styku v době válečné.
Muzeum letadel
Obecná škola
Nedělní cestování s Toulavou kamerou skončíme v Kozlovicích v podhůří Beskyd. Mají tady totiž jednu školu. Na tom by toho nebylo zas tolik co zajímavého, kdyby…
Kdyby nešlo o školu, která byla otevřena po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2004 a která je věrnou kopií škol, do nichž chodily děti před sto lety. A všechno to má na svědomí podnikatel – nadšenec pan Šmíra, který na obnovu budovy dohlížel po všech stránkách.
Budova bývalého fojtství z roku 1822 chátrala, nikdo o ni neměl vážný zájem – teď už je ale všechno jinak a dnes v ní najdete jakési místní muzeum se zajímavými expozicemi.
S průvodkyní Marií Prudkou se školou projdeme, uslyšíme i originální zvonění, které svolávalo děti k výuce – a že jich bylo! Těch přihlášených bylo v jedné třídě třeba i na dvě stovky, ale ve skutečnosti jich dorazilo jen několik.
Děti tehdy byly vzdělávány ve čtení, počítání a náboženství. Uvidíme i byt pana učitele, který jinak sloužil i jako zdatný pomocník místnímu fojtovi.
Zavzpomínáme i na Leoše Janáčka, rodáka z nedalekých Hukvald. A ukážeme vám jedinečnou sbírku sakrálního umění rodiny Pavla Šmíry.
Obecná škola
Sladovna Písek
V historické části města Písek a v bezprostřední návaznosti na někdejší královský hrad (dnes Prácheňské muzeum) se nachází sladovna pivovaru právovárečného měšťanstva v Písku.
Původnímu účelu, tj. výrobě sladu, přestal objekt sloužit roku 1973 a od té doby nebyl pořádně využíván ani dostatečně udržován. To ohrožovalo samotnou existenci této kulturní památky.
Sladovna má velmi pestrou minulost. Základní kámen byl položen dne 5. července 1862 a rozsáhlá stavba probíhala do roku 1864. V jižním křídle královského hradu u jihozápadní nárožní věže byl v polovině 19. stol. pivovar, který už nepostačoval potřebám, a proto tehdejší právovárečné měšťanstvo rozhodlo o jeho rekonstrukci. Během ní došlo 13. května 1860 ke zřícení věže.
Právovárečné měšťanstvo pojalo tuto nehodu jako výzvu, zakoupilo dvě chalupy v sousedství hradu včetně pozemků a tím získalo prostor pro stavbu sladovny. V 80. letech 19. století přistavěla další generace sladovníků nové hvozdy a úřední dům. Za druhé světové války sloužila sladovna jako sklad obilí pro německou armádu. Po osvobození tu pak byli ubytovaní ruští vojáci.
V nově opravené části sladovny dnes probíhají nejrůznější výstavy a vernisáže. V expozici „Kočkohrátky a hračky nehračky“ si tak můžete prohlédnout unikáty od Václava Kubáta. Byl to právě on, kdo stál u zrodu vývoje českých hraček.
Kromě toho nám pan Kubát představí i sběratelkou činnost svého otce Václava z přelomu 19. a 20. století. Budou to samozřejmě zase hračky, hlavně panenky, koníčci nebo husaři.
Sladovna Písek
Muzeum miniatur
Moderní technika umí leccos, ale teď se pořádně zapotila. Jak by taky ne, když měla za úkol zachytit karavanu velbloudů v uchu jehly nebo scénu z Labutího jezera na zrnku máku. Vítejte v Muzeu miniatur ruského umělce Anatolije Koněnka.
Jeho pidi umění najdete ve výstavních síních po celém světě, a teď taky v Praze na Strahovském nádvoří. Okem téměř nezaznamenatelné miniatury vám ukážeme i my v naší další reportáži.
Nebo se můžete přijít podívat sami. Potřebujete ale dobrý mikroskop a taky šikovné ruce a trpělivost – bez té by to taky nešlo.
Díla umělce Koněnka ze sibiřského Omsku jsou chráněna v zasklených vitrínách. Lupa je pak umístěna nad každým z exponátů. Ignat Kinol nás muzeem provede. Ale opatrně, prudší pohyby či mohutná kýchnutí by se mohly stát osudnými.
A nejvzácnější kousek? Kniha s povídkou Chameleon Antona Pavloviče Čechova. Třicet stránek na březové kůře jářku milimetr na milimetr. Máte se na co těšit. I dívat. Ale pořádně.
Muzeum miniatur
Muzeum motorismu
Na Moravě zůstaneme i v další reportáži. Jen se z té severní přesuneme na jižní. Důvod je jednoduchý. Ve Znojmě totiž žije pan Jan Drozd, vášnivý sběratel starých aut, který po několikaletém úsilí a příprav otevřel své Muzeum motorismu.
Při vstupu budete sice překvapeni, protože vás uvítá namísto stařičkých veteránů parní tahač, tzv. lokomobila, jejíž síly se využívalo kdysi hlavně v hospodářství, a uměla vyrobit i elektřinu.
Prostor pro svůj koníček našel pan Drozd v areálu bývalé znojemské vodárny, tu však musel nejdřív opravit. V muzeu najdete snad všechno, co se týká aut nebo motorek s datem výroby do roku 1950, včetně doplňků. Třeba heverů!