Hledání v reportážích
Muzeum kávy
I milovníkům lahodné voňavé kávy uděláme radost. Zavítáme totiž do muzea jejich oblíbeného nápoje. Narazíte na něj na pražské Malé Straně.
Součástí muzejní expozice jsou historické kávové přístroje, servisy i informace o zemích, kde se káva pěstuje. Muzeum ukazuje především cestu kávy, jak se s ní pracuje a co se s ní děje od zrníčka až k šálku pravé kávy. Návštěvníci se dozvědí, jak se káva praží nebo správně mele. A ošizeni nebudou ani o kávové legendy.
Autorkou tohoto nápadu je Malgorzata Ebelová, která je současně i majitelkou všech vystavovaných věcí. Předměty kupovala v obchodech se starožitnostmi po celém světě: třeba turecký servis z ryté mosazi nebo italský přístroj na přípravu domácího espressa.
Muzeum kávy
Výstava Bojná
Brněnské Moravské zemské muzeum vystavuje unikátní sbírku archeologických předmětů ze slovenského hradiště Bojná z dob vzniku Velké Moravy. Lokalita nedaleko západoslovenského města Topoľčany se stala známou teprve před dvěma lety díky nálezům zvonů a pozlacených plaket s raně křesťanskými motivy z přenosného oltáře.
Mnohé z více než 400 exponátů jsou vůbec poprvé vystaveny mimo území Slovenska. Archeologové o lokalitě věděli už dřív, ale kvůli nedostatku peněz se do výzkumu pouštět nechtěli. Archeologické práce tady začaly teprve předloni, každý rok se zde najdou tisíce artefaktů z 9. století, kdy vznikala Velká Morava.
V okolí obce Bojná se dodnes dochoval prstenec mohutných dřevohliněných valů, jejichž výška přesahuje pět metrů. Četné nálezy v hradišti jsou pro archeology unikátní tím, že dokládají písemné prameny z dob vzniku Velké Moravy. Většina nálezů z této doby pochází z Moravy.
Historická centra na území Slovenska, například Nitra, byla zastavěna a pochází odsud pouze nálezy menšího rozsahu. Bojná je proto pro archeology učiněný ráj, nachází se v zalesněném a kopcovitém území. Říkají archeologové – uvidíte sami, že mají důvod říkat tahle slova.
Výstava Bojná
Muzeum Komenského
V Přerově mají Muzeum Komenského a jde vlastně o největší expozici týkající se historie školství u nás. Vítejte ve čtyřech kompletně vybavených třídách od 17. století až do současnosti.
Knížky – učebnice tehdy vůbec nebyly nebo byly drahé, a proto byli malí učedníci nuceni slabikovat texty z destičky, do které se vkládal vždy list papíru s písmenky a obrazem kohouta. Všechno to připomínalo záchodové prkýnko.
Za zmínku snad stojí i to, že tady mají třeba i vzácné telurium ukazující pohyb Země a Měsíce kolem Slunce nebo Machův vlnostroj – názorná pomůcka, která demonstrovala vzdělání chtivým podélné a příčné vlnění. A víte, že kapesníky tehdy v módě nebyly – proto i ve školách byla plivátka.
Náš průvodce František Hýbl všechny třídy vybudoval a většinu předmětů taky sám sesbíral. Za komunistického režimu mu tady straničtí soudruzi nechtěli povolit historicky nedílnou součást učebny – obraz císaře pána a kříž. Franc Josef nakonec prošel, krucifix ale musel počkat až na listopad 89. Kuriózní historii má i Komenského mravoučné desatero vytištěné koncem 19. století.
Muzeum Komenského
Nová Paka
Pak se vypravíme na Husův kopec v Nové Pace a prohlédneme si dřevěný kostelík, který si sem v roce 1930 nechal přivézt z Podkarpatské Rusi továrník Otto Kretschmer. Svatostánek je dnes kulturní památkou.
Původně sloužil jako soukromé muzeum církevního umění, bohužel nenechavé ruce byly příčinou toho, že byl několikrát vykraden. Veřejnosti už přístupný není, ale s kamerou toulavou jsme se do něj dostali.
Stromy a duby, ze kterých byl kostel postaven, pamatují už 4 století. Snad až neuvěřitelně vypadá to, že stavební dřevo, kterého bylo užito, bylo macerováno 50 let v nádržích s příměsí volské krve a skalice modré. Důvod? Aby si na něm jen tak nepošmákl dřevokazný červ.
Kostelík je navíc postaven tak, že při pohledu z jeho věže při slunovratech zapadá slunce přesně za kaplí bývalého hradu Kumburk. Od ostatních staveb, které sem byly převezeny, se tahle liší tím, že má uprostřed kněžiště výpravně vytvořený baldachýn – nad kamenným oltářem.
Nová Paka
Kutná Hora
Kutná Hora – město, kterému se taky jinak říká stříbrné, město, kde se stříbro kutalo. V době vlády Václava II. byl kolem roku 1300 postaven královský palác Vlašský dvůr. My se o něm zmiňujeme proto, že v něm v tyto dny narazíte na nově otevřené muzeum.
Jedná se o ojedinělou výstavu s tématem, z něhož by mohlo i zamrazit. Prezentuje totiž tohle středověké město z pohledu ne příliš libého, ba přímo drastického. Dějiny Kutné Hory, o nichž se příliš nemluvilo. Zavítáme totiž do Muzea útrpného práva aneb Odhalení tajemné tváře Kutné Hory.
Výstava začíná fotografickou expozicí s ohlédnutím do minulosti a přibližuje Kutnou Horu i z jiných pohledů a ukazuje tak i skrytá zákoutí starého města. Další část expozice pak už představuje odvrácenou tvář města a přibližuje se k pravému jádru zločinu a tím i k „Manuálu práva útrpného“ v Kutné Hoře.
Poukazuje na známé i méně známé zločince, kteří působili právě zde a poutavými příběhy odhaluje jejich zločiny, následné jejich odhalení až po samotné potrestání včetně útrpných výslechů. Výstava přibližuje příběhy doplněné zajímavými kresbami a nástroji k mučení a trestům. Se zločiny byla spojena i doba husitská, kde se Kutná Hora stávala v očích kacířů skoro opravdovým symbolem zla.