Hledání v reportážích
Režná
Následující reportáž začneme historickým jazykovědným exkurzem. Ryž je moravský název pro žito – na Hané se ale užívá namísto -y- souhláska -e-. A dostáváme se tak ke slovu režná.
Prostějov začal být velmi vyhledávaným městem pro svoji kořalku – již tehdy nazývanou „pálené z režné“. Ocitáme se v prostějovské Palírně u Zeleného stromu, v likérce, která u nás funguje už téměř pět století.
Není proto divu, že se rozhodli vystavit si tady muzeum, kde uvidíte, jak se co konkrétně dělá – třeba podle starodávného receptu prostějovská starorežná.
Muzeální expozice je umístěna do sklepení areálu a k vidění jsou tam ukázky starého zařízení, písemnosti, ale i etikety – a hlavně figurína moravského velmože Viléma z Pernštejna, který jako movitý a vlivný občan sehrál důležitou roli. Dozvíte se, s čím se na něj místní v 16. století obrátili.
Podle práva udělenému Domu u Zeleného stromu funguje likérka dodnes. Napřed se kořalka pálila ze zkaženého vína a piva, odtud známe povolání vinopal a pivopal.
V 17. století se stal majitelem domu Michael Storch. Ten šikovně spojil svoje znalosti lékárníka a vinopala a na svět přišla kořalka ze rži.
A jak výroba tohoto celého tradičního nápoje probíhá a co tvoří základ starodávné receptury? Na každou otázku najdete odpověď.
Režná
Výstava motocyklů
Jawa, Harley Davidson, Indian – co značka, to kus historie. V jaroměřském Městském muzeu začala výstava „Já mám motocykl“ a určena je samozřejmě i těm, kteří motorku nemají.
Toulavá kamera přijela i sem, a dorazila ne příliš stylově. Autem. Na výstavě jsou k vidění nejen historické stroje české i zahraniční výroby, ale také motory a příslušenství.
Nechybějí ale ani dobové inzeráty, třeba ten jaroměřský na Indian Motocycles: „Stroje a součásti se přitom dají pořád sehnat. Na skladě je má oficiální zástupce pan Vladimír Wenke.“ V domě slavné rodiny Wenkeových jaroměřské muzeum sídlí. Inzerát rámuje rada dobrých obchodníků: „Vyžádejte si prospekt!“
Výstava byla připravena s Veteran Car Clubem Dvůr Králové nad Labem, který loni oslavil třicet let a má za sebou řadu výstav a soutěží. Výstavu zahájil Dušan Erlebach, závodník a majitel muzea veteránů v Kuksu, a na vernisáži nechyběli ani závodníci. První patro je pak určeno pro ty, kteří si chtějí připomenout i fotky – k vidění je Braunův Betlém ve fotografiích Jiřího Šourka.
Výstava motocyklů
Malá Morávka
Nedělní toulání končí v obci Malá Moravka v Jeseníkách. Bydlí tam pan Igor Hornišer, který ve staré stodole a barokní kapličce předvádí turistům, jak se kdysi žilo v podhorské vesnici pod Pradědem.
První muzeum si náš průvodce vybudoval v Šindlerově stodole – místě, které samo o sobě je technickou památkou pocházející z roku 1937 a připomínající sportovní halu. Do půdních prostor pak pan Hornišer umístil výstavu o staré škole a o tom, jak se proměňovala v čase. Víte třeba, že v dobách Marie Terezie panovala pevná pravidla. Jedno z nich říkalo, že pokud dítě žije v hodinovém okruhu od školy, musí ji navštěvovat.
Ukážeme vám taky expozici zemědělské techniky a nástrojů umístěnou v přízemí. Kromě mlátiček, fukarů a povozů je tu taky třeba kadlub, nádoba na obilí z jednoho kusu dřeva. Taky sbírka chomoutů, včetně jednoho malého na kozu.
Druhé muzeum pak stojí v barokní kapličce – ukrývá etnografickou sbírku dokládající například život horníků.
Malá Morávka
Slavní a zapomenutí
Slavní a zapomenutí, aneb chytré hlavičky Čech a Moravy – tak to je název výstavy v Novoměstské radnici, která se zaměřuje na desítky interaktivních exponátů.
Místní muzeum přibližuje nejenom naše slavné vynálezce, ale také významné osobnosti, které právě tady pobývaly. Hlavně děti a hlavně zábavnou formou se tu seznamují s různými světovými vynálezy, mnohdy nadčasovými. A to vše díky Dětskému muzeu z Moravského zemského muzea v Brně.
A co máte možnost se spolu se svými ratolestmi dozvědět? Tak třeba, kdo na vídeňské univerzitě přišel s nápadem potrubní pošty. Nebo kdo první porozuměl rozkladu světelného paprsku. Lom světla totiž popsal původně vystudovaný filozof Jan Marek Marků z Lanškrouna, a to už koncem 17. století.
Na exponátu kulečníku si děti názorně ověří, že narazí-li čelně do sebe dvě stejně pružné koule, vymění si navzájem svou rychlost. A těch zajímavých, chytrých osobností – vědátorů vám představíme víc.
Slavní a zapomenutí
Ptačí zimoviště
Znáte Gottovu písničku Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš? Ptáme se na to proto, že další reportáž bude právě o ptácích a jejich příbytcích. S kamerou jsme se totiž vypravili do údolí krásné Berounky, do míst kde se potkává s Úslavou.
Čeští ornitologové totiž zjistili, že právě tady zimuje šestnáct druhů opeřenců a postavili pro ně – právě v tuto dlouhou a nepříjemnou zimu – olbřímí krmítko. Utišit svůj hlad sem chodí stovka labutí, bezpočet divokých kachen a mnozí další. Jářku, až pět pytlů pšenice si týden co týden tihle okřídlenci dopřávají. Úslava je pokrytá ledem, zato vody Berounky tady u kostelíka sv. Jiří nezamrzají ani za nejtužší zimy.
Pan Karel Makoň pracuje jako vedoucí Záchranné stanice živočichů v Plzni a bude naším průvodcem. Ví totiž, že z těch stojatých vod, z rybníků se na zimu ptáci přesouvají právě na nezamrzající řeky, kde mají podstatně lepší zdroj potravy, mají tu nezbytně nutnou vodní hladinu, kterou potřebují ke svému životu a potom koneckonců i víc očí a víc hlav víc vidí… Zkrátka se tady scházívají a slétávají se sem rádi.
A to byste neřekli, že i v tomhle oboru není nouze o kuriozity. Raritou zdejšího zimoviště je labuť popleta. Na noze má maďarský ornitologický kroužek, takže sem na Berounku připutovala proti směru tahu, když to vzala od jihu na sever. Nožku fešného kačera bude zdobit prstýnek s nápisem Muzeum Praha. Kroužkovací centrála naší země totiž sídlí právě v Národním muzeu.