Hledání v reportážích
Čáslav
Čáslav vznikla kolem poloviny 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II. na jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Gotický vnitřní půdorys je patrný dodnes, náměstí v centru s radnicí a pravoúhlou sítí ulic je typické.
I hradební ochrana je patrná, sice jen v jedné třetině, ale vytváří jednu z dominant. Městem se projdeme s historiky Jiřím Žaloudkem a Drahomírou Novákovou a s ředitelkou Městského muzea a knihovny Soňou Dedíkovou.
Čáslav se angažovala i po vypuknutí husitských bouří. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu svatého Petra a Pavla zemský směn, tzv. čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i vojevůdce Jan Žižka. Jeho ostatky se našly v roce 1910 ve výklenku mariánské kaple.
V 18. století se Čáslav stala významným správním centrem, sídlil tady krajský úřad, pošta i vojenská posádky. V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu Františka Tetřeva.
Na kopuli čáslavského muzea je i replika svatováclavské koruny. Ale k vidění toho bude samozřejmě víc: průmyslová expozice a řeč bude i o hlavním mecenáši Josefu Kaunickém.
Čáslav
Malé Svatoňovice
Malé Svatoňovice jsou obcí v severovýchodních Čechách v Královéhradeckém kraji. Obec leží pod Jestřebími horami v povodí Úpy. Žije tady kolem 1500 obyvatel. Jejich historie se odvíjí od místní studánky, která byla velmi vyhledávána hlavně pro svoji občerstvující a zázračně léčivou vodu.
Vypráví o tom hned několik pověstí. Ta nejkrásnější je o třešni, která rostla nad pramenem studánky a v roce 1709 za tuhé zimy zmrzla.
Studánka vyvěrala na pozemcích sedláka Šrejbera, kterému je podle legendy přičítán jeden zázrak, za který „může“ vyřezaná soška Panny Marie. Jinak ale je obec, respektive její vývoj, poznamenána především těžbou a zpracováním černého uhlí.
Podle záznamu v tzv. trutnovské kronice Simona Hütella bylo uhlí objeveno v Markoušovicích 22. června 1590. V Malých Svatoňovicích byla postavena první briketárna v Čechách, její stavba byla dokončena v říjnu 1878.
Kromě toho se právě tady nachází mnoho sakrálních staveb: barokní kostel Sedmi radostí Panny Marie (1734) s Madonou (1715). Kaple s araukaritovým oltářem. Křížová cesta k Božímu hrobu se sedmi kapličkami v parkové úpravě, tzv. Mariánský sad. Mariánské poutní místo. A samozřejmě nesmíme opomenout Muzeum Bratří Čapků.
Malé Svatoňovice
Formanské muzeum
Muzeum, do kterého vás pozveme teď, v Česku moc nenajdete. A představitele této profese už vlastně vůbec. Jde totiž o práci, která už se dnes skoro nevidí: převozníci – dřív jich bylo nevídaně a právě o nich bude naše zastavení v Besednici na Kaplicku.
Právě tady mají totiž formanské muzeum, jehož majitelem a tvůrcem je soukromý zemědělec Josef Smolík. Jeho předkové se, stejně tak jako on, zabývali chovem koní. Mají proto velké zkušenosti o téhle práci a třeba i jedinečnou sbírku postrojů. A pan Smolík neotálí – se svými svěřenci se dokonce účastní závodů dvojspřeží za Jihočeský kraj. Na svém kontě má nejedno vítězství.
V muzeu, které vzniklo u příležitosti 600. výročí založení obce, je k vidění na pět stovek různých postrojů a ke Smolíkovic rodině se dostávaly mnohdy různými cestami, a pamatují tedy proto i různé osudy. Postroj se skládá z ohlávky, na které je připevněno udidlo – to je ta část, kterou má kůň v hubě a spolu s ohlávkou umožňují tomu, kdo s ním jede, koníka ovládat. Pan Smolík nám ale řekne i to, jakou roli sehrála v jeho životě lahvička sidolu spolu s obyčejným krémem na boty.
Formanské muzeum
Mělník
Tam u Mělníka se stýká tok dvou řek, Labe a Vltavy. A právě na soutoku těchto dvou majestátních toků nedělní výlet odstartujeme. Mělnicko je oblast proslulá především svým vinařstvím, my ale nebudeme mluvit o lobkovickém mělnickém vínu, pozveme vás na procházku městskou památkovou zónou.
Město se navíc od loňského roku pyšní i středověkým objevem: o dávnou historii tady opravdu není nouze, už v 9. století tady totiž prokazatelně existovalo hradiště. Objevení středověké městské studny bylo milým překvapením nejen pro archeology.
Kdo z přišedších do Mělníka neví, kam se podívat nebo kde začít, pak se mu otvírá vlastně několik cest, resp. tipů: jedním z nich je třeba muzeum kočárků nebo chrám svatého Petra a Pavla.
Mělník
Hasičské muzeum
Pak se vydáme na Prostějovsko. Obec, kterou navštívíme, se jmenuje Olšany a právě tady mají hned dvě muzea. První z nich je hasičské, tím druhým je tzv. národopisné. A obě vděčí za svůj vznik panu Vláčilovi.
Když se v roce 1985 slavilo v Olšanech sté výročí hasičského sboru, napadlo právě pana Vláčila dát dohromady různé věci, předměty, diplomy, které měly doma třeba v pozůstalosti některé rodiny. Zpočátku se chtěl zaměřit jen na medaile, ale pak z toho všeho vzešla docela solidní sbírka.
Ta se už do obýváku nevešla, a tak bylo třeba najít nové lepší prostory. Na řadu přišla půda a muzeum vlastně začalo vznikat. Najdete tady všechno, co nějak souvisí s hasiči. Ať už jde o signální píšťalky, trubky, slavnostní tesáky, sekyry, opasky nebo prýmky.