Hledání v reportážích
Letecké muzeum
V prostorách bývalého kina v Deštné na Jindřichohradecku vytvořili nadšenci Klubu historie letectví vlastní muzeum. Jak jinak, jde o Letecké muzeum, které je rozděleno na válečnou a poválečnou část.
Z prostor vstupní haly a bývalé šatny vznikly dvě samostatné části, které jsou rozděleny kopií protiletadlového krytu. Venku je nainstalována expozice přibližující osudy čs. válečných letců od odchodu našich vojáků do Polska a Francie nebo do Velké Británie.
K vidění jsou tu zajímavé výstavní kousky, a to nemyslíme jen uniformy nebo vyznamenání, ale třeba fragmenty z válečných letounů B-24 Liberatoru PP-Y 311. čs. perutě nalezené na Orknejských ostrovech. V další části expozice uvidíte jeden z největších unikátů muzea, motor z Messerschmittu Bf-109 a torzo trupu s kabinou Bf-109 nebo táhla z La-5 FN.
V druhé místnosti pak najdete řadu exponátů a dokumentů přibližující sportovní i vojenské čs. letectví od I. republiky po nedávnou současnost. Tak třeba Šohaj je název pro větroně, a naši průvodci nám představí i fragmenty z MiGů a jejich součástí. Muzeu se daří, výletníci, turisté i místní si ho oblíbili, a není divu, že se možná dočká i svého rozšíření.
Letecké muzeum
Kamenické muzeum
Kamenické muzeum v obci s příznačným názvem. Žulová, která tvoří centrum přírodní lokality s bohatými nalezišti žuly a mramoru. Místní o téhle oblasti mluví jako o slezském nebo druhém Klondiku.
Nacházíme se v zapomenutém kraji Rychlebských hor na Jesenicku nedaleko polských hranic. A všechno to zavinil hodně dávno pevninský ledovec, který v těchto místech odhalil holou skálu, a tím jí usnadnil odkrývání lomů. Těmi prvními, kdo se o to pokusili, byli místní zemědělci.
Nejstarší připomínkou využití žuly a zároveň architektonickým unikátem je žulovský kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1810 – kostelní věž ovšem tvoří stará hláska ze 13. století, dochovaná ze zříceniny hradu Frýdbergu.
Kamenické muzeum
Templ
Pozdně gotický městský palác zvaný Templ byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Třípodlažní budova je skvostem pozdní gotiky.
Palác, do kterého vás pozveme v samém závěru nedělního cestování, najdete v Mladé Boleslavi a byl stavěn v době, kdy byla dokončena parcelace tamního Staroměstského náměstí. Jediné volné místo pro tuto reprezentativní budovu tedy bylo v místě stávajících hradeb. Budova tak kromě obytné funkce plnila i funkci obrannou.
Název Templ se odvozuje od ničím nepodložené pověsti, podle které byl postaven pro templářský řád, jehož členy měl do Mladé Boleslavi přivést ze svých cest po Evropě Jan z Michalovic, přední český velmož v době vlády Václava II.
Do Bílé hory byli majitelé Templu význační šlechtici. Roku 1628 byl palác prodán jako konfiskát a stal se majetkem předních měšťanů Mladé Boleslavi. V letech 1886 až 1910 zde bylo umístěno mladoboleslavské krajinské muzeum.
Ve 20. letech se z Templu stala modlitebna husitské církve. Špatný stavební stav způsobil roku 1977 zřícení jižní části Templu. Teprve poté byly zahájeny záchranné stavební práce.
Dnes Templ slouží jako výstavní síň a pořádají se zde literárně-hudební pořady. A kromě toho všeho představuje Templ i archeologické nálezy. Tak např. kosti nalezené po zbourání domů kolem paláce pocházejí z 10. století. Pro návštěvníky je zajímavé a lákavé i to, že se v jednotlivých patrech dozvědí něco dalšího i o mladší historii této lokality.
Templ
Žarošice
Žarošice – obec nedaleko jihomoravského Kyjova – udělají tečku nedělnímu toulání s kamerou. O městečku jste možná nikdy neslyšeli, a to i přesto, že tady mají opravdu prazvláštní a dost originální muzeum. Muzeum, pro něž se těžko hledá označení.
Je to muzeum, které shromažďuje všechno, co má něco společného se životem v Žarošicích. Najdete tady celkem šest stálých expozic, které mapují různé oblasti života na venkově – vystavované předměty ale musejí splňovat jednu podmínku: všechny musejí pocházet ze Žarošic.
I když jedna výjimka se přece jen najde – co by to bylo za jihomoravské muzeum, kdyby v něm chyběl lis na víno. Ten zdejší je z dubového dřeva a našel se v Archlebově, ale ten je vzdálen bratru jen dva kilometry od Žarošic.
Žarošice
Muzeum v Hrobu
Představte si, že žijete v Hrobu. Tak se totiž jmenuje jedna obec na úpatí Krušných hor v okresu Teplice. Nejstarší dochovaný záznam o Hrobu je z roku 1282. Město vzniklo poblíž prastaré obchodní stezky z Halle nad Sálou do Prahy. Zhruba v polovině 15. století se v Hrobu začalo ale dolovat. Těžily se zde stříbrné, měděné, cínové, niklové a arsenové rudy.
Dominantou obce jsou 2 kostely – katolický kostel sv. Barbory a evangelický kostel Vzkříšení. A Hrobečtí se můžou pochlubit i neobvyklou historickou památkou, kterou je zbořeniště evangelického kostela, vypáleného v roce 1617. Téměř 300 let ležely základy kostela pod zemí. V roce 1913 byly odkryty.
Ještě dodáme, že okolní lesy jsou ideální pro procházky a výlety, v létě a na podzim jsou pak rájem pro houbaře a borůvkáře. My ale máme jiný cíl. Důlní činnost poznamenala region významným způsobem. I to byl důvod, proč se místní rozhodli právě v Hrobu otevřít Hornické muzeum. Staré štoly jsou pro smrtelníky nepřístupné. Přesto v hrobském muzeu můžete jejich atmosféru okusit na vlastní kůži.
Při stavbě napodobeniny středověkého dolu použili speleologové autentické předměty, stará prkna z výdřev jsou originálními pamětníky hlubinné těžby. Některé návštěvníky by možná mohla zaskočit skrytá postava speleoložky, přísně strážící vzácné exponáty. Hrobeckou hornickou expozici tvoří: sbírka hornických uniforem, pohlednic, fotografií a pro zájemce je k dispozici malý promítací sál, kde bude možné shlédnout filmy s důlní tematikou.