Hledání v reportážích
Tanky v Jablunkově
Josef Czudek vlastní víc než hektar nevyužitých pozemků, a proto se rozhodl společně s bratrem zřídit technické muzeum. Jedním z důvodů je snaha přilákat do podhorské obce Návsí u Jablunkova turisty.
Inspiraci našel pan Czudek v německém Finheimu a o něco podobného se pokusil v Návsí, i když v menším měřítku. Zatím se fandům podařilo sehnat nejrůznější drobné zbraně, jako pistole, samopaly či kulomety a do budoucna chtějí postavit také zastřešený objekt, ve kterém by se například nacházely figuríny ve vojenských uniformách.
U autoservisu v Návsí tak bude možno zhlédnout ruské tanky T 34, německé stroje a další vojenská vozidla. Kontakty vedou sběratele na Ukrajinu, kde se nachází spousta vojenské techniky, která však byla v menší či větší míře poničena v bojích druhé světové války. Ale ohlížejí se po kouscích i v Česku – i u nás v republice se dají sehnat vyřazené tanky, často i levněji.
Tanky v Jablunkově
Hračky v Netřebicích
Už několikrát jsme vám představili tvůrce, kteří zachovávají tradiční řemesla a obdivovat budeme i originální výrobky ze Šumavy, ke kterým mají blízko manželé Holinkovi z jihočeských Netřebic u Velešína.
Ti, kteří se o jejich výrobky a práci zajímají, ocení hlavně to, že každý předmět vezmou Holinkovi do ruky a umějí si s ním pěkně poradit, a to tak, aby dřevo sloužilo i krášlilo.
A v dílně těchto manželů na nás i na vás čeká i jedna truhla, kde Holinkovi shromažďují staré nářadí. A jednou by oba moc rádi otevřeli i Muzeum soustružení dřeva.
Hračky v Netřebicích
Železniční muzeum
Železniční muzeum Lužná hledejte na Rakovnicku. Vystavěno je v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. Tehdejší výtopna Lužná – Lišany patřila do sítě základen pro provozní ošetření lokomotiv. S postupem doby a nástupem motorových lokomotiv se snížil význam depa a nakonec jej železničáři v polovině devadesátých let přestali využívat. Vyklizené depo však neuniklo pozornosti fandů železniční nostalgie.
Není divu, hala z osmdesátých let se přímo nabízela k využití pro další aktivity. Proto se krátce po zastavení železničního provozu začali do prázdného areálu stěhovat členové různých spolků, kteří začali koleje depa plnit lokomotivami a vozy v různém stavu destrukce. V roce 1997 zde zahájil činnost spolek zabývajících se historií železnic.
V červenci roku 1999 převzaly provoz muzea České dráhy. Exponáty, autentické, zajímavé a velké, tvoří převážně parní lokomotivy, osobní a nákladní vozy z různých období a v krytých expozicích spatříte nejrůznější předměty z historie železnic.
Železniční muzeum
Bonsaje Staré Město
Zavítáme rovněž do Starého Města u Uherského Hradiště, kde navštívíme bonsajistu Josefa Valucha. Pěstování těchhle rostlin se věnuje už třicet let a před deseti lety otevřel pro veřejnost muzeum bonsají, jediné tohoto druhu u nás, a dokonce o bonsajích přednáší laickým pěstitelům ve své víkendové bonsajové škole.
Bonsaj je vlastně strom pěstovaný v misce. Nadšený bonsajista nám o těchhle zákrscích řekne i ukáže úplně všechno, co stihne. Tradice bonsají nám přišla ze staré Číny, ale k dokonalosti a proslulosti ji přivedli až Japonci.
Na bonsaje se dají využít všechny stromy ve volné přírodě. Stromy hlavně jehličnaté, borovice silvestris, borovice pinus mugo, někdy jsou to jalovce i stromy, které se pěstují kolem nás, můžou to být dokonce i hrušky, jabloně, meruňky.
A úplně ideální materiál na budoucí tvorbu bonsaje? Zkuste třeba borovici lesní – pinus silvestris, která je stará zhruba kolem 80 let, možná i více. Výška té borovice v tomto místě je zhruba 40 cm, průměr kmenu je asi 15 cm.
Bonsaje Staré Město
Výstava Venuší
Brněnský Pavilon Anthropos se rozhodl potěšit své návštěvníky ojedinělou výstavou, která mapuje nejstarší umění střední Evropy, jehož nejznámější ukázkou jsou venuše. Tedy sošky žen vytvářené lovci doby kamenné.
A k vidění bude i ta venuše nejznámější, Venuše věstonická; a navíc tu jsou k vidění vzácné nálezy nejen z Česka, ale i Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Jde o předměty, které vytvářejí kulturní základ Evropy.
Výstavu pořádá Moravské zemské muzeum v pavilonu Anthropos věnovanému nejstarším dějinám lidstva. Tvoří ji 200 předmětů – sošek, přívěšků a kostí zdobených rytinami zvířat. Všechno jsou originály. A pokud se ptáte na cenu – je nevyčíslitelná.
Mnohé z předmětů poprvé opustily země, v nichž byly nalezeny. Jednání o zápůjčkách byla složitá. Muzeum dokonce muselo kvůli bezpečnosti exponátů koupit speciální vitríny, v nichž jsou vystavovány. A není se čemu divit: výjimečné kousky vznikly v mladší době kamenné, tedy v období 35 000 až 10 000 let před naším letopočtem.